Otcovství

Chtěla bych se s vámi poradit a zjistit informace o výhodách a nevýhodách přiznání či nepřiznání otce mého dítěte, které se má v dubnu narodit. Jsem nyní na začátku pátého měsíce, otěhotněla jsem náhodou, přítel dítě nechtěl. Je mi 32 let, já dítě chci, o potratu jsem vůbec neuvažovala. Paradoxem je, že jsem se s přítelem rozešla ve chvíli, kdy jsem otěhotněla a ještě jsem o tom nevěděla. Poté jsem se pokusila vztah vrátit, ale nyní vím, že to není možné. Důvody k rozchodu byly příliš silné. Můj bývalý přítel se chová zkratkově, v afektu jedná neprozřetelně a ačkoliv není zlý, stalo se mi už, že mě v hádce chytil pod krkem, něčím po mě hodil či mi sprostě vynadal aniž by potom, co už byl opět v klidu, přiznal chybu nebo se omluvil. Odmítám s takovýmto mužem žít, protože se bojím, nejen o sebe, ale i o našeho budoucího potomka. Sám můj bývalý přítel se nikdy ženit nechtěl a nyní sám vlastně neví, jestli vůbec chce to dítě - mění svůj postoj den co den. Proto stojím před dilematem - mám otce přiznat nebo ne? Jaké jsou výhody a nevýhody obou možností? Co z toho pro mě vyplývá?
V současné době mohu počítat s plnou podporou mých rodičů a sourozenců. Mám nějaké peníze našetřené, takže vím, že bych dítě uživila aniž bych dostávala peníze od otce. Kdybych otce nepřiznala, přišla bych sice o alimenty, ale na druhou stranu, přiznám-li ho, bude si moci dítě brát a já pak budu trnout strachy, že mu třeba v afektu ublíží.
Bojím se také, když o dítěti ví, jestli z toho pro mě nemohou v budoucnu stejně vyplynout nějaké nepříjemnosti v případě, že ho nepřiznám a že by se přece jen chtěl k dítěti hlásit. Mohl by se se mnou soudit o přiznání otcovství? Ačkoliv nepřiznává žádný pořádný příjem, finančně je zajištěný a na pokrytí soudních výloh by určitě měl.
Zajímalo by mě také, jestli je možné, když otce při porodu nepřiznám, přiznat ho později, třeba až po několika letech?
Samozřejmě, že stále váhám - připadá mi to trochu nespravedlivé vůči tomu dítěti, že bych prostě jen tak vyškrtla otce ze seznamu - mám pocit, že ať je to jak chce, že na otce to dítě právo má. Na druhou stranu, mělo-li by to ohrozit jeho život... Nedokážu vůbec odhadnout, jak by se můj bývalý přítel choval, měl-li by u sebe dítě, které ne vždy dělá to, co má. On není zlý, ale ve stresu dokáže jednat neprozřetelně.
Předem děkuji za odpověď.