Re: Strach

Milá Lucie, jistě tušíte, že to všechno, co jste si prožívala, se nějakým způsobem na vaší malé podepsalo a tak to je. Myslím si, že z toho ale můžeme "vytěžit" spoustu dobrého. Jestli je malá citlivá, využijte této její citlivosti k tomu, že si všimnete spolu, že jde babička, která má těžkou tašku, že můžete posbírat hračky doma a darovat je na Vánoce dětem do dětského domova nebo kojeneckého ústavu ... Jestli je citlivá, asi zůstane citlivější po celý život. Chce to ale od nás dospěláků, abychom jí v tom pomohli. V první řadě se toho nebáli a byli vyzbrojeni velkou trpělivostí. Hodně si zpívejte, uvolňuje to napětí, pokud by nějaké v sobě měla, smějte se spolu, vyprávějte si o tom, co se kolem vás děje .... Může se stát, že bude na nějaké věci, které jsou pro druhé dítě samozřejmé, reagovat plačtivěji a citlivěji. Nevzdávejte to ale hned. Pokud má strach - a kdo ví, jestli je to strach - z jiných dětí, zkuste je pozvat k vám domů, zkuste si k nim sednout a hrát si s nimi, zkuste spolu s malou pro ně nachystat koláč ... Možná i přechod do školky bude pro ni náročnější, ale má na to ještě čas, bude se "otužovat" už teď a určitě to zvládne. Možná to bude náročnější než u druhých dětí, možná ne.

Držím palce! Ilona Špaňhelová