Fixace na maminku

Milá p.doktorko,
je to asi týden (do té doby bylo vše v naprostém pořádku), co se můj chlapeček na mě zcela upnul.
Jsme s manželem doma oba, takže nelze hovořit o tom, že je stále jen se mnou. Také navštěvujeme druhé děti, babičky apod.
Dříve jsme se s manželem střídali v uspávání a vše bylo fajn, jenže teď se můj chlapeček dožaduje s velkým křikem, abych ho uspávala jen já. Také když jdu třeba vařit nebo někam pryč z pokoje a jde si s ním hrát manžel nebo jsme na návštěvě u rodiny a já jdu jen na záchod - okamžitě spustí křik.
A já nevím, co s tím.
Možná je příčinou nedávný menší úraz, kdy si malý rozbil hlavičku a byli jsme to v nemocnici šít (nic vážného), ale přesto to v něm zanechalo nejspíš velké trauma.
Je více citlivý vůči cizím lidem - bojí se a pláče a také jak vidí bílý plášť....
Manželovi je to líto, že takto začal reagovat i na něj a já bych se ráda vyhnula pozdějšímu nástupu do školky s křikem.
Prosím poraďte mi, co dělat a jaký zvolit přístup. Moc děkuji.