Otázka
Odpověď
Re:Noční pomočování
12.3.2004 19:40:26 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
myslím si, že názor Vaší paní lékařky je správný. Dcerka prostě kopíruje svého bratra. Některé děti v takové situaci začnou znovu vyžadovat dudlík, jiné nechtějí mluvit, jiné se pomočují apod. Vše je reakce na narození mladšího sourozence. U Vaší dcery navíc zkombinovaná s nástupem do mateřské školy. Obě situace jsou pro dítě těžké a řada dětí se s nimi vyrovná jen za cenu určitých "ústupků" ve vývoji.
Myslím si, že situace nemusí trvat dva roky. Je velmi pravděpodobné, že až dcerka dostatečně dospěje a přivykne si zcela nové situaci, tak problémy, které popisujete, zmizí jako mávnutím kouzelného proutku.
V každém případě bych doporučovala nebudit a nepoužívat žádných trestů.
Spíše se zaměřte na pozitivní motivaci a odměny, např. za každou noc, kdy zůstane postýlka suchá. Jen slibovat odměnu nemá většinou u takhle malých dětí velký úspěch.
Také dceři připomínejte, jak jste ráda, že již máte "tak velkou" holku a jak je to prima, že Vám pomáhá s miminkem, že si už dokáže sama obout boty, obléci se a že nepotřebuje plenky ve dne, takže ušetříte spoustu korunek.
Následně sdělte dceři, že si může vybrat něco za ušetřené korunky. Jistě to ocení. Pozor ale, aby se z toho nestalo pravidlo, protože pak už by to neplnilo svůj účel, tedy povzbudit sebevědomí dcerky, ale bylo by to spíš její "kupování".
Dceři se i nadále hodně věnujte, protože důvodem takovéhoto chování bývá právě nevědomá snaha upoutat Vaši pozornost. Proto některé děti odmlouvají, vztekají se apod. Cílem je "zabrat" si Vás co nejvíce pro sebe na úkor ostatních, tedy především miminka.
Přeji Vám i nadále šťastné a šikovné děti a mnoho radosti s nimi.
Mgr. Jitka Jeklová
myslím si, že názor Vaší paní lékařky je správný. Dcerka prostě kopíruje svého bratra. Některé děti v takové situaci začnou znovu vyžadovat dudlík, jiné nechtějí mluvit, jiné se pomočují apod. Vše je reakce na narození mladšího sourozence. U Vaší dcery navíc zkombinovaná s nástupem do mateřské školy. Obě situace jsou pro dítě těžké a řada dětí se s nimi vyrovná jen za cenu určitých "ústupků" ve vývoji.
Myslím si, že situace nemusí trvat dva roky. Je velmi pravděpodobné, že až dcerka dostatečně dospěje a přivykne si zcela nové situaci, tak problémy, které popisujete, zmizí jako mávnutím kouzelného proutku.
V každém případě bych doporučovala nebudit a nepoužívat žádných trestů.
Spíše se zaměřte na pozitivní motivaci a odměny, např. za každou noc, kdy zůstane postýlka suchá. Jen slibovat odměnu nemá většinou u takhle malých dětí velký úspěch.
Také dceři připomínejte, jak jste ráda, že již máte "tak velkou" holku a jak je to prima, že Vám pomáhá s miminkem, že si už dokáže sama obout boty, obléci se a že nepotřebuje plenky ve dne, takže ušetříte spoustu korunek.
Následně sdělte dceři, že si může vybrat něco za ušetřené korunky. Jistě to ocení. Pozor ale, aby se z toho nestalo pravidlo, protože pak už by to neplnilo svůj účel, tedy povzbudit sebevědomí dcerky, ale bylo by to spíš její "kupování".
Dceři se i nadále hodně věnujte, protože důvodem takovéhoto chování bývá právě nevědomá snaha upoutat Vaši pozornost. Proto některé děti odmlouvají, vztekají se apod. Cílem je "zabrat" si Vás co nejvíce pro sebe na úkor ostatních, tedy především miminka.
Přeji Vám i nadále šťastné a šikovné děti a mnoho radosti s nimi.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
