Bezpečnost dítěte

Vážená paní doktorko!
Chtěla bych se zeptat, jak postupovat při ochraně svého dítěte. Představovala jsem si, že v šesti letech bude dítě už natolik rozumné, že bude schopno a ochotno s námi rodiči komunikovat na závažná témata. Jinými slovy, že v tomto věku syna ve zkratce a srozumitelnou formou obeznámím s nebezpečenstvími, která na něho číhají, a ukáži mu (byť jen velmi teoretické) způsoby, jak se bránit. Mluvím o nebezpečí podání drog, pohlavního zneužití apod. Jenže se mi zdá, že náš syn na takovéto informace není dost zralý. Jednak se syn poměrně dost bojí – třeba před spaním ho nezřídka musíme ujistit, že v pokoji nejsou žádní lvi a tygři, apod. Mám z toho dojem, že když synovi předestřu nějaká nebezpečí, která mu mohou reálně hrozit, a kterým ještě ke všemu bude muset čelit sám, že z toho může mít psychické problémy. (K tomu podotýkám, že je dost závislý na rodičích a prarodičích, není samostatný, k odpovědnosti za své chování ho zatím nemůžeme v mnohých případech dotlačit.) Přičemž synovo povědomí o důvodech nějakých našich rad jsem také považovala za klíčové (z vlastní zkušenosti: já, když musím něco dělat, potřebuji vědět, PROČ to mám dělat právě tak a ne jinak; při neznalosti důvodů mám pocit, že jde o zbytečný poplach). Dále: syn je svéhlavý, rád by měl ve všem poslední slovo, poslušnost si vynutíme často až po dohadování. Takže pokud bych ho informacemi o nebezpečí nevyděsila, mohlo by se stát, že by se v inkriminované chvíli zachoval podle „své hlavy“, třeba natruc opačně, než my mu řekneme. Přitom v září nastoupí do školy, kde už se s určitými nebezpečími setkat může. Zpočátku můžeme pouze vyloučit nebezpečí při cestě do a ze školy, protože ho zatím budeme vodit. Přesto mám strach, aby se mu něco nestalo, ale bohužel nevím, jak tomu účinně zabránit. Také je otázka, je-li vůbec bezpečné nechávat syna samotného hrát si před domem, pokud nebude připraven čelit výše uvedeným nebezpečím (zatím jsme venku všude se synem). Budu vděčná za jakýkoliv nápad, jak ochránit své dítě. Děkuji.