Otázka
Odpověď
Úsměv
14.5.2004 15:20:35 Rejskova Hana
Vazena pani doktorko, PROSIM PORADTE MI!
v porovnanim s problemy ostatnich maminek se muze zdat muj dotaz jako banalita, ale presto me to velice trapi. Nase dceruska se skoro vubec nesmeje a neusmiva. Jen parkrat za den se nam podari vyloudit (a to doslova a do pismene) lehky usmev na jeji tvari, ktery se muze bleskove obratit v plac. Ted je dcerka na zacatku 4. mesice a zda se, ze se to nezlepsuje. Mame s manzelem pocit, jako kdyby nas vubec nepotrebovala. Nesnazi se upoutat nasi pozornost, kdyz k ni prijdeme neusmeje se a mnohdy odvrati hlavu stranou. Kdyz je sama spokoijene sdi zuzla rucicku, kope nozicka a je stastna.Kdyz se snazime ji rozesmat a delame ruzne legracni obliceje, zvuky, lechtame ji, povidame si s ni, smejeme se na ni a svitorime - po velmi dlouhe namaze se alespon usmeje. Jsme z toho uplne na dne a nadreni. Pripadame si jako komici, kteri delaji vselijake spumprnakle, aby pobavili publikum, ale to sedi bez zajmu a sleduje kde co lita. Je to velice vycerpavajici a frustrujici. Nemame pocit odezvy od dcerky. Vypada to, jako by mela svuj vnitrni svet, kde si premysli, bada a my jsme ji fuk. Jen kdyz potrebuje najist nebo prebalit, snese, abychom to udelali a konec. Velice se zajima o svet, porad by sledovala a pozorovala, nejstastnejsi je, kdyz ji nosime pred sebou zady k nam a ukazujeme ji veci a cinnosti. Velice dlouho se vydrzi koncetrovat. Je takova uz od porodu a my zaciname mit strach, jestli to neznamena nejaky problem. Nevime, jestli mame pokracoivat v pitvoreni o ktere zrejme nestoji, nebo jestli k ni mame zacit pristupovat jako k dospelemu. Pripada nam to neprirozene, ale ji snad tento pristup nejvic vyhovuje. A pritom v nas je tolik citu! Tak se chceme pomazlit a zablbnout a ona je tak odtazita.Jsme z toho nestastni - PORADTE, CO MAME DELAT!!!!!Pro doplneni, dcerka vidi i slysi, venujeme se ji z plnych sil uz od narozeni, jsme s manzelem optimisti a smejeme se dost casto. Nehadame se, mame se radi, dcerka je v harmonickem prostredi. Tehotestvi probihalo v klidu a bez problemu, dcerka byla prenasena 11 dni a narodila se zcela v pohode s APGAR skore 10,10,10. Nebereme zadna psychofarmaka ani drogy, alkohol ja i manzel nepijeme uz 4 roky, nekourime a jsme sportovne zalozeni. Dekuji moc za brzkou odpoved.
v porovnanim s problemy ostatnich maminek se muze zdat muj dotaz jako banalita, ale presto me to velice trapi. Nase dceruska se skoro vubec nesmeje a neusmiva. Jen parkrat za den se nam podari vyloudit (a to doslova a do pismene) lehky usmev na jeji tvari, ktery se muze bleskove obratit v plac. Ted je dcerka na zacatku 4. mesice a zda se, ze se to nezlepsuje. Mame s manzelem pocit, jako kdyby nas vubec nepotrebovala. Nesnazi se upoutat nasi pozornost, kdyz k ni prijdeme neusmeje se a mnohdy odvrati hlavu stranou. Kdyz je sama spokoijene sdi zuzla rucicku, kope nozicka a je stastna.Kdyz se snazime ji rozesmat a delame ruzne legracni obliceje, zvuky, lechtame ji, povidame si s ni, smejeme se na ni a svitorime - po velmi dlouhe namaze se alespon usmeje. Jsme z toho uplne na dne a nadreni. Pripadame si jako komici, kteri delaji vselijake spumprnakle, aby pobavili publikum, ale to sedi bez zajmu a sleduje kde co lita. Je to velice vycerpavajici a frustrujici. Nemame pocit odezvy od dcerky. Vypada to, jako by mela svuj vnitrni svet, kde si premysli, bada a my jsme ji fuk. Jen kdyz potrebuje najist nebo prebalit, snese, abychom to udelali a konec. Velice se zajima o svet, porad by sledovala a pozorovala, nejstastnejsi je, kdyz ji nosime pred sebou zady k nam a ukazujeme ji veci a cinnosti. Velice dlouho se vydrzi koncetrovat. Je takova uz od porodu a my zaciname mit strach, jestli to neznamena nejaky problem. Nevime, jestli mame pokracoivat v pitvoreni o ktere zrejme nestoji, nebo jestli k ni mame zacit pristupovat jako k dospelemu. Pripada nam to neprirozene, ale ji snad tento pristup nejvic vyhovuje. A pritom v nas je tolik citu! Tak se chceme pomazlit a zablbnout a ona je tak odtazita.Jsme z toho nestastni - PORADTE, CO MAME DELAT!!!!!Pro doplneni, dcerka vidi i slysi, venujeme se ji z plnych sil uz od narozeni, jsme s manzelem optimisti a smejeme se dost casto. Nehadame se, mame se radi, dcerka je v harmonickem prostredi. Tehotestvi probihalo v klidu a bez problemu, dcerka byla prenasena 11 dni a narodila se zcela v pohode s APGAR skore 10,10,10. Nebereme zadna psychofarmaka ani drogy, alkohol ja i manzel nepijeme uz 4 roky, nekourime a jsme sportovne zalozeni. Dekuji moc za brzkou odpoved.
V její náručí
