Otázka
Odpověď
Re:Problém s dcerou vozíčkářkou
12.6.2004 2:58:57 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
dlouho jsem přemýšlela, co všechno zahrnout do dopovědi pro Vás. Především Vás velmi obdivuji, že máte tolik dětí v celkem stísněných podmínkách.
Myslím si také, že vést takto velkou rodinu musí být mnohdy těžké.
Nemyslím si ale, že na vině je jen vozíček Vaší dcery, i když je zřejmé, že jistou a jistě důležitou roli samozřejmě hraje. Domnívám se, že se spíš jedná o dceřino vymezování si vlastních hranic vůči Vám a celé rodině.
Navrhla bych jediné - posaďte se ke "kulatému" stolu (Vy, Váš muž, dcera, její přítel a možná i 19-ti letý sourozenec) a promluvte si o tom, jaké mají mladí představy. Chtějí žít v jednom pokoji? Co na to ostatní (např.
sourozenec)? Co když si také 19-ti letý sourozenec přivede partnera? Z čeho budete živit přítele Vaší dcery? Z čeho bude přispívat na domácnost? Dejte nejprve slovo mladým a pak sdělte jasným klidným, ale důrazným hlasem své stanovisko. Tedy za jakých podmínek jste ochotná (-i) jejich soužití tolerovat. Domnívám se, že přítel Vaší dcery by si měl najít nějaké zaměstnání na částečný úvazek a pokud to není možné, pak ze svého důchodu by měl přispívat do té domácnosti, ve které se zdržuje.
Zároveň zkuste problémy s bydlením probrat na sociálním odboru. Ideální by totiž bylo, aby si mladí zkusili bydlet sami. Možná, že by se našel nějaký jiný bezbariérový byt, či alespoň pokoj v nějaké zařízení pro vozíčkáře.
Věřím, že se Vám podaří tuto poměrně obtížnou situaci nějak vyřešit a přeji Vám k jejímu řešení hodně štěstí.
Mgr. Jitka Jeklová
dlouho jsem přemýšlela, co všechno zahrnout do dopovědi pro Vás. Především Vás velmi obdivuji, že máte tolik dětí v celkem stísněných podmínkách.
Myslím si také, že vést takto velkou rodinu musí být mnohdy těžké.
Nemyslím si ale, že na vině je jen vozíček Vaší dcery, i když je zřejmé, že jistou a jistě důležitou roli samozřejmě hraje. Domnívám se, že se spíš jedná o dceřino vymezování si vlastních hranic vůči Vám a celé rodině.
Navrhla bych jediné - posaďte se ke "kulatému" stolu (Vy, Váš muž, dcera, její přítel a možná i 19-ti letý sourozenec) a promluvte si o tom, jaké mají mladí představy. Chtějí žít v jednom pokoji? Co na to ostatní (např.
sourozenec)? Co když si také 19-ti letý sourozenec přivede partnera? Z čeho budete živit přítele Vaší dcery? Z čeho bude přispívat na domácnost? Dejte nejprve slovo mladým a pak sdělte jasným klidným, ale důrazným hlasem své stanovisko. Tedy za jakých podmínek jste ochotná (-i) jejich soužití tolerovat. Domnívám se, že přítel Vaší dcery by si měl najít nějaké zaměstnání na částečný úvazek a pokud to není možné, pak ze svého důchodu by měl přispívat do té domácnosti, ve které se zdržuje.
Zároveň zkuste problémy s bydlením probrat na sociálním odboru. Ideální by totiž bylo, aby si mladí zkusili bydlet sami. Možná, že by se našel nějaký jiný bezbariérový byt, či alespoň pokoj v nějaké zařízení pro vozíčkáře.
Věřím, že se Vám podaří tuto poměrně obtížnou situaci nějak vyřešit a přeji Vám k jejímu řešení hodně štěstí.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
