Sebepoškozování

Dobrý den, paní magistro, ráda bych se informovala na Vás názor. Náš syn (6), ne často a ne přísně trestaný - spíše napomínáme a domlouváme se stále častěji při nevyhovění jeho požadavku projevuje tím, že si ubližuje. Např. se tahá za vlasy, bylo období, kdy utekl ke stěně a tloukl se do hlavy. Stalo se, že mi šlápl na nohu a vylekal se (naprosto bezdůvodně) a chtěl abych mu taky ublížila. Když něco zkazí, vykřikne "tak mě třeba zabij" nebo podobně. Tyto projevy, i když se s manželem snažíme je "nepitvat" a předcházet situacím, které je vyvolávají se stále stupňují. Máme pocit, že nás tím vydírá. Např., když jsme mu nevyhověli při přepnutí programu na televizi běžel k oknu s tím, že teda vyskočí ven (a opravdu si otevřel a sápal se ven). Nelze ale dítěti přece ve všem ustupovat. Na některá napomenutí reaguje velmi přehnaně. Je náš syn pouze rozmazlený (je jedináček a v rodině vlastně jediné vnouče) a nebo bychom se měli o tyto projevy vážněji zajímat? Děkuji Vám předem za odpověď. Hezký den.