Jak přimět dítě kakat na wc

Máme 3,5 letého syna Jakuba. Máme s ním velký problém a ten se jmenuje kadění. Nemůžeme ho dostat aby se vykandil do záchodu. Ze začátku před dvěmi lety asi dvakrát na záchodě byl a vykandil se do něj, ale pak začal kandit do punčoch a dělá to až dodneška. Jediný způsob jak se vyprázdní je že si zaleze do tmavého kouta pod schody a tam vykoná potřebu. Nesnese ani naší přítomnost, chce u toho být sám. Pak přijde velmi zkroušený a hlásí "POSRANEJ". Pak je celý zbytek dne perfektně hodný a není s ním žádný výchovný problém. To znamená že ví že dělá něco špatně. Trvá to už asi dva roky a žádná změna. Ze začátku jsme byli klidní a v klidu jsme jeho výkaly odstraňovali jen jsme měli k tomu povídání, že to do kalhot nepatří, že hovínko patří do záchodu atd. Pak jsme zkoušeli pozitivní motivaci typu - když půjdeš na záchod dostaneš auto, pojedeme na výlet vlakem, zajdeme si na zmrzlinu atd. Babička s dědou k němu také měli řeč na toto téma a on už k nim teď nechce jezdit. Asi před rokem jsme mu začali zakazovat večerníček když se ten den pokandil. Byly dny kdy nekandil, tak se na večerníček díval, ale nebylo to proto že by to byla jeho zásluha, ale proto že ten den se mu prostě kandit nechtělo. Včera už pohár přetekl a vypěnili jsme oba, když hlásil že se ze šortek potřebuje převléci do punčoch, aby se mohl vykandit, protože že šortek by mu hovínko vypadlo ven, zkusili jsme násilí a přidrželi jsme ho na záchodě doufajíce že příroda si pomůže a hovínko vyleze samo a on pozná že to nic není a začne záchod používat. Začal křičet, celý se rozklepal, sliny mu kapaly z pusy, měl třesavku, tak jsme toho po chvilce nechali. Věděli jsme že násilí není správná metoda, ale my už nevíme co dál, nervy máme taky jen jedny, tak jsme zkusili extrémní možnost. Po chvíli se uklidnil a od té doby nekandil. Tak doufáme že se nezabetonuje aby neměl zácpu. Měli jsme s ním potom řeč a on řekl ať o tom nemluvíme že on o tom mluvit nechce. Důvod proč to takhle dělá neřekl a nechce říct, když na to zavedem řeč, tak dělá že nás neslyší. Jednou, asi před 14 dny nám svitla naděje že by se to mohlo změnit, když náš mladší syn Tomáš (1,5 roku) začal při společné koupeli s ním tlačit a tak jsme ho posadili na záchod a před jeho zraky se vykandil. Měli jsme radost, Tomáše jsme moc chválili a měli k tomu zase povídání že Tomáš se pěkně vykandil a že to nic není a že by to Jakub měl také vyzkoušet. Bohužel nic z toho nezabralo.
K psychologovi zatím jít nechceme, zkoušíme to takto, jestli nám něco neporadíte, protože my už jsme zoufalí. Někdy i 4x za den se hrabat ve fekáliích, ten smrad k tomu, musíme mít dostatečnou rezervu punčoch a slipů, aby byl do čeho převléci. Za nějaký čas půjde Jakub do školky, ale s tímto handicapem nám ho tam nevezmou.
Teď ještě jednu věc, čurání mu jde naprosto bez problémů i si sám dojde na záchod, svleče se, nandá si to malý prkýnko, vyleze si tam, vyčurá, spláchne a oblékne. To je bez problémů. Projížděli jsme odpovědi v této rubrice a našli jsme odpověď na podobný problém, která spočívala v možnosti zůžení konečníku a bolesti při vyprazdňování. To si myslíme že není náš případ protože někdy má klasickou stolici, někdy má špíše řidší, ale že by ho bolel zadeček nikdy neříkal i když jsme se ho ptali.
Prosíme o odpověď - rodiče Jakuba Petra a Zdeněk