Re:Pavor nocturnus

Milá Jano, myslím, že se chování syna určitě věkem srovná, protože bude konfrontován se spolužáky, se společností a ta - domnívám se - jeho chování nebude tolerovat, pokud by trvalo v této podobě dál. O tom s ním můžete mluvit ale až později, teď na to podle mého názoru ještě není určitě připravený. Pokud mu paní doktorka napsala, že je hyperaktivní, navrhuji vám, abyste se snažili jeho hyperaktivitu vybíjet. Mám na mysli, abyste mu koupili boxovací vak, aby se učil jezdit na tříkolce, aby hrál fotbal na hřišti, běhal ... Co nejvíc energie z něho dostaňte.
Co se týká jeho kousnutí nebo škrábnutí, v jeho věku už má mít i vypěstovaný návyk na to, aby poslechl. Pokud má v sobě moc energie - navrhuji ji vybít a dát mu pevnou hranici co může a co ne. Podle mého názoru to totiž u něj může být i tak, že když se s vámi mazlí, mazlí se rád, ale nemá vybitou energii, proto vás potřebuje i kousnout. Pokud to udělá, dejte mu najevo, že vás to bolí, dejte mu to najevo jasně, stručně, rázně. Pak se běžte třeba spolu boxovat do pytle, aby tuto energii mohl vydat.

Držím vám moc palce, jsou to náročné dny, kdy člověk hledá, jak usměrnit dítě, neublížit jemu ani jeho vývoji a také jak jej včlenit mezi ostatní děti a dospělé, aby ho měli rádi a chtěli si s ním hrát.
Ilona Špaňhelová