Otázka
Odpověď
Hyperaktivní dítko
18.10.2004 0:26:34 Arnošt (Petr 7 let, Marie 4 roky)
Dobrý den.
Hyperkinetický syn s poruchou motoriky nastoupil do školy a začaly problémy. Hlavní téma pro mne je Ritalin. Nasadila nám ho již podruhé neuroložka, aniž mu udělala EEG či cokoli podobného. Pouze mu udělala základní vyšetření motoriky (pohyby, poskoky apod.) Problém, je že již podruhé je syn po něm možná trochu pozornější, ale daleko více aktivní a agresivní... Bojíme se, že se budou opakovat projevy z minulých týdnů, kdy měl konflikty s dětma (a dodnes je v jakési podmínce, aby si ty vztahy nezkazil). Neměl by takovéto léčení řídit spíše klinický psycholog či psychiatr?
Ze začátku školy (a trochu stále ještě) měl ráno potíže se od nás oddělit - často zůstáváme na raní zpívání, kterým škola zahajuje den, ale vždycky to nejde. (Vždycky "vydírá", abychom tam zůstali co nejdéle.)
Po pár týdnech školy začal syn chodit s nejprve s tím, že se s dětmi pere, později s tím, že na něj je vždycky přesila. (Přišel i s monoklem, roztrženými kalhotami apod.) Při příchodu do školy manželka zjistila, že se syn schovává za kanape, co tam mají apod. Pro něj to byla ale většinou ještě jedna velká hrdinská epopej (jak jich na něj bylo 5 apod.) Již dříve jsme zjistili, že syn ve většině kolektivů má tendenci děti "otravovat" - šílená aktivita v nápadech + totální extrovert - aby získal pozornost, čímž na sebe strhne brzy projevy šikany. Většinou se to nezvládlo, vyjma jedné kvazi-školky, kde paní učitelka na jednu stranu byla na něj přísná, na druhou stranu nedovolila žádné utrhačné poznámky na jeho adresu, které by spouštěly další kolo agrese a naopak vedla děti k přijetí syna.
Po konzultaci s p. učitelem se toto vyřešilo (na 2 dny jsme syna ze školy stáhli - měl shodou okolností jiný lékařský důvod). A pan učitel to třídě vysvětlil, že nemají reagovat na jeho podněty a nemají ho vytáčet k afektivním záchvatům, kdy se již pral "vážně". Učitel je fajn, ale stále ještě máme značné otazníky nad družinářkou, která syna neustále shazuje před třídou: "Kvůli Péťovi jsme přišli pozdě ... (pomalu si balil)". Driluje ho (to nám až tak nevadí), ale je perfekcionistická, takže částečný úspěch shazuje jako neúspěch a nechválí ho. Bohužel, kvůli obědům a synchronizaci se školkou ho aspoň na kousek družiny (polední) nechat musíme ... Jak přesvětčit sebejisté "odborníky" pedagogy?
Ale škola je stále strašně drsná. Syn má domácí úkoly obvykle v rozsahu 4-6 stran přes víkend + další "nepíšící" věci. Protože se nesoustředí a má poruchy s motorikou, trvá mu to klidně 2 hodiny denně. Jsou s ním těžké boje, neustálé křiky, o každou řádku se musíme hádat. (On má hodně silnou vůli a velkou fantazii, já sám jsem z dlouhodobého přetížení psychiky doma a v práci na tom psychicky dost špatně, manželka je také na hranici zhroucení.) Kamarádka pedagožka nám říkala, že rozsah úkolů 2 hodiny denně je u něj jako u ADHD totální úlet. (Škola kam syn chodí je sice přátelská a rodinná - jen 5 tříd, ale také dost výběrová - měli loni 100% na víceletá gymnázia). Jak je to s dom. úkoly adhd dětí?
Děkuji.
Hyperkinetický syn s poruchou motoriky nastoupil do školy a začaly problémy. Hlavní téma pro mne je Ritalin. Nasadila nám ho již podruhé neuroložka, aniž mu udělala EEG či cokoli podobného. Pouze mu udělala základní vyšetření motoriky (pohyby, poskoky apod.) Problém, je že již podruhé je syn po něm možná trochu pozornější, ale daleko více aktivní a agresivní... Bojíme se, že se budou opakovat projevy z minulých týdnů, kdy měl konflikty s dětma (a dodnes je v jakési podmínce, aby si ty vztahy nezkazil). Neměl by takovéto léčení řídit spíše klinický psycholog či psychiatr?
Ze začátku školy (a trochu stále ještě) měl ráno potíže se od nás oddělit - často zůstáváme na raní zpívání, kterým škola zahajuje den, ale vždycky to nejde. (Vždycky "vydírá", abychom tam zůstali co nejdéle.)
Po pár týdnech školy začal syn chodit s nejprve s tím, že se s dětmi pere, později s tím, že na něj je vždycky přesila. (Přišel i s monoklem, roztrženými kalhotami apod.) Při příchodu do školy manželka zjistila, že se syn schovává za kanape, co tam mají apod. Pro něj to byla ale většinou ještě jedna velká hrdinská epopej (jak jich na něj bylo 5 apod.) Již dříve jsme zjistili, že syn ve většině kolektivů má tendenci děti "otravovat" - šílená aktivita v nápadech + totální extrovert - aby získal pozornost, čímž na sebe strhne brzy projevy šikany. Většinou se to nezvládlo, vyjma jedné kvazi-školky, kde paní učitelka na jednu stranu byla na něj přísná, na druhou stranu nedovolila žádné utrhačné poznámky na jeho adresu, které by spouštěly další kolo agrese a naopak vedla děti k přijetí syna.
Po konzultaci s p. učitelem se toto vyřešilo (na 2 dny jsme syna ze školy stáhli - měl shodou okolností jiný lékařský důvod). A pan učitel to třídě vysvětlil, že nemají reagovat na jeho podněty a nemají ho vytáčet k afektivním záchvatům, kdy se již pral "vážně". Učitel je fajn, ale stále ještě máme značné otazníky nad družinářkou, která syna neustále shazuje před třídou: "Kvůli Péťovi jsme přišli pozdě ... (pomalu si balil)". Driluje ho (to nám až tak nevadí), ale je perfekcionistická, takže částečný úspěch shazuje jako neúspěch a nechválí ho. Bohužel, kvůli obědům a synchronizaci se školkou ho aspoň na kousek družiny (polední) nechat musíme ... Jak přesvětčit sebejisté "odborníky" pedagogy?
Ale škola je stále strašně drsná. Syn má domácí úkoly obvykle v rozsahu 4-6 stran přes víkend + další "nepíšící" věci. Protože se nesoustředí a má poruchy s motorikou, trvá mu to klidně 2 hodiny denně. Jsou s ním těžké boje, neustálé křiky, o každou řádku se musíme hádat. (On má hodně silnou vůli a velkou fantazii, já sám jsem z dlouhodobého přetížení psychiky doma a v práci na tom psychicky dost špatně, manželka je také na hranici zhroucení.) Kamarádka pedagožka nám říkala, že rozsah úkolů 2 hodiny denně je u něj jako u ADHD totální úlet. (Škola kam syn chodí je sice přátelská a rodinná - jen 5 tříd, ale také dost výběrová - měli loni 100% na víceletá gymnázia). Jak je to s dom. úkoly adhd dětí?
Děkuji.
V její náručí
