Změna chování po narození sourozence

Náš Péťa nikdy nebyl moc výrazný. Je to hodný kluk,který do kolektivu dobře zapadá,ale nikdy jako kápo. Byl velmi samostatný a mámu k zábavě nepotřeboval,rád se bez bázně účastnil různých akcí. Zmněny nastaly už v druhém těhotenství a po porodu. Péťa beze mne nechce nikam chodit občas brečí,když jde do školky(že nás má moc rád,proto chce být s námi doma),ve školce už nebreří ,ale je tam jak přibržděný a ňouma (podle paní učitelky). Začal se občas v noci pomočovat, hlavně když mu před spaním nechci číst.Sebevědomí mu kleslo na nulu. Je kňoura, nafukuje se pro maličkosti a tak podobně.Je hodně citlivý.
Vím, že tak reaguje na konkurentku sestru ,kterou má moc rád a věnuje jí hodně pozornosti. Manžel je každý den do večera v práci a do výchovy zasahuje málo, syn ho miluje a on jeho také.Spíše ho rozmazluje.Já vychovávám a nechci něco pokazit.
Nevím jestli být přísnější, nebo naopak. Hodně ho chválím a povzbuzuji,ale někdy když se začne nafukovat, tak zvíším hlas a on pak brečí,a říká,že jsem hnusná a zlá.Křičím opravdu jen málo kdy, tak pětkrát do roka.
Chci aby byl průbojnější a měl dobré sebevědomí,jak na to?
Děkuji za radu.