Poruchy příjmu potravy

Milá paní doktorko,
včera jsem dostala od své kamarádky odkaz na Vaši poradnu a je úplně úžasná. Mám problém, s kterým se stydím svěřit své doktorce, ale neodsuzujte mě, prosím.
Ráda bych otěhotněla a snažím se o to již rok. Jsem z toho nešťastná, protože vím, že si za to mohu sama!
Před pěti lety jsem byla na prahu dětství a dospělosti a doma začaly nějaké problémy (vztahové). Já se jim neuměla ani postavit, ani bránit, tak jsem situaci řešila sportováním a omezováním jídla. Za čas jsem se ani nestačila divit, jak moc jsem zhubla a následující čtyři roky se ze svých problémů s jídlem nedokázala "vyhrabat". Byla jsem osamělá a velmi smutná. Před dvěmi lety jsem si našla přítele, velmi se zamilovala a díky tomu se mi chtělo zase začít "žít". Nyní je to už můj manžel a má největší opara v životě. Moc bych si přála dítě, ale jak říkám, zatím nepřichází. Můj problém ale spočívá ještě v něčem jiném. Poslední dva roky mám problém se zvracením. Nejprve to bylo hrozné, ale poslední půl rok jsem se vzpamatovala. Jak jsem ale nešťastná z toho, že nemáme miminko, řeším svůj stesk stejně. Jsem si ale naprosto jistá, že kdybych otěhotněla, dala bych si veliký pozor na své stravování a miminku neubližovala jako sobě. Prosím Vás paní doktorko, může mít toto nějaký negativní dopad na plod (pokud by se zdařilo). Léčím se již léky na vyvolání ovulace, ale nezabírají. Jsem proto objednaná do Centra asistované reprodukce. Nechci dále otálet... to dítě velmi potřebuji. Děkuji Vám za odpověď na můj nezvyklý dotaz (i když si myslím, že podobný problém má spousta dívek).