Re:Strach z dovolené s prarodiči

Dobrý den,
nevím, zda moje odpověď nepřichází pozdě :-( Doporučovala bych rozhodovat se nejen rozumem, ale i srdcem. Sama mám čerstvou osobní zkušenost. Svého syna jsme svěřili na víkend prarodičům, které vídá asi jednou za měsíc. Bez problémů tam zůstal, hrál si, dováděl.
Když jej ale dovezli domů, hystericky se rozbrečel, skočil mi kolem krku a až do večera na mě visel. Neříkal nic (všeobecně méně mluví), ale nechtěl se mě pustit, nechtěl jít na zem, jen se mazlit a nosit. Když ne, znovu hysterický pláč, který jinak neznám. Nebylo mi z toho moc dobře.
Věřím, že Váš syn by na dovolené nestrádal, stejně tak jako nestrádal ten můj, ale je to přeci jen stresová situace. A to ještě nemluvím o možnosti, kdy se něco stane, stačí obyčejná horečka. Koho chce mít nemocné dítě vedle sebe? Maminku, samozřejmě.
Doporučovala bych při osamostaňování postupné kroky. Nejprve třeba jednu noc bez Vás, pak víkend, ...
Co se týká přespávání u druhých prarodičů, to, že najednou nechtěl, byla velmi pravděpodobně reakce na narození sestřičky.
Přeji štasté rozhodnutí a spokojené děti.
Mgr. Jitka Jeklová