Re:Duševní vývoj

Milá Hanko, postupů je určitě několik. To zásadní, co mi připadá a o čem nepíšete, je, že doufám, že má Honzík také svého dětského psychologa, ke kterému chodíte a se kterým můžete vše konzultovat, protože by to bylo jistě zapotřebí.
Jeden ze způsobů je jistě ten, že si nebudete všímat jeho reakcí a některé děti opravdu pak dál už nedělají to, co si vlastně vymyslely ve své hlavičce na nás dospělé, že by mohlo zabrat. Myslím totiž, že děti jsou velmi chytré a většinou se jim podaří vystihnout to, co nás nejvíc naštve. Pak je další způsob také metoda pevného objetí, kdy rodič pevně chytí dítě ve chvíle, kdy má nějakou obdobu vzteku a kolébá se s ním, až to přestane.
Pokud nepomáhá domluva, striktní slovo, váš klid, vaše vyventilování pocitů jinde, vaše hrátky se synem, nařezání synovi, pak nevím, co ještě bychom mohli vymyslet. Zkuste určitě kontaktovat psychologa, pokud nejste v jeho péči a zkuste i kontaktovat možná nějakou společnost dětí s Dmo, pokud existuje, aby vám i rodiče mohli předat různé zkušenosti.
Držím vám palce Ilona Špaňhelová