Nevyrovnanost

Dobrý den,

mám čerstvě sedmiletou dceru v první třídě. Do školy chodí ráda, ale dost se tam nudí, protože je velmi nadaná (ne pouze z mého subjektivního rodičovského hlediska, od pěti let čte, je velice samostatná, chová se a vyjadřuje se většinou velmi dospěle. Problém je v tom, že čas od času (zhruba jednou za týden až dva) se chová naprosto nekontrolovaně, vzteká se, křičí, atd. Tyto "výstupy" zpravidla navazují na mou oprávněnou, ale umírněnou kritiku nebo odložení zábavy až po úkolech. Nejsem schopná určit "spouštěč" těchto záchvatů, protože jindy snáší drobnou kritiku nebo spíš rady bez problémů. Myslím si, že toto chování je způsobeno nerovnováhou mezi její vyzrálostí a zároveň potřebou být opečovávaným dítětem. Pokud za její chování následuje z mé strany nějaký trest (jako třeba zrušení společného plánu na návštěvu kina, atd.), odmítá akceptovat, že já, jako matka, poruším slib, který jsem dala - v podstatě vstoupí do role rodiče, a začne mi vysvětlovat, proč nesmím porušovat sliby, atd. Sebereflexi v tomto případě postrádá. Pro úplnost dodám, že dceru vychovávám sama a mám poměrně náročné zaměstnání. Přesto nepřikládám ani jednomu faktu velkou váhu, protože čas, který mám volný, trávíme společnými činnostmi a absenci otce bere jako fakt, který ji v životě nepřekáží a s mužským vzorem v životě problémy nemá. Prosím o radu, jak s tímto chováním nakládat, aby jsme to obě přežily ve zdraví a bez újmy. Vím, že na klasický dětský vztek je příliš velká...
Děkuji předem za odpověď.