Otázka
Odpověď
Krádeže a lhaní
30.6.2006 21:23:11 Jana, dvě děti
Dobrý den.
Můj problém je teprve dva dny starý.
Syn si ve školce začal brát kračky ostatních dětí, dává si je do kapes tepláčků, do šatní skříňky nebo do prádla. Vše zapírá dokud není odhalen.
Jsme zvyklí, že si před spaním vykládáme, co jsme přes den dělali - on ve školce, já doma s dcerkou. Ten den mi vykládal , že jeho kamarád vzal jednomu klukovi řetízek, dal si ho pod polštář,vše zapíral dokud, ho nenašla učitelka. Řekla jsem mu, že se to nedělá, že to byla vlastně krádež....atd. Jenomže druhý den jsem zjistila , že to vlastně vše udělal muj syn a ne jeho kamarád. A že se to opakovalo. Tentokrát to byl nějaký náramek a kartičky. Syn vše až do odhalení zapíral. Doma nedostal na zadek, jenom nesměl ven, neviděl večerníček a celé odpoledne jsme si povídali o lhaní, krádežích, o dobru, zlu, zapírání.........atd. Vše mi odkýval, zopakoval, a měla jsem pocit, že i pochopil. Domluvili jsme se, že se paní učitelce i dětem hned ráno omluví a že se to už nikdy nebude opakovat. Vše udělal. Ten den byl poslední školní den a tak donesl učitelkám kytku i obrázek, který jsme doma vyrobili. Odpoledne mi vykládal o celém dnu, jak byl hodný, co dělali....atd. Jenomže jsem se od kamarádky dozvěděla, že opět vzal jednomu klukovi autíčko, shoval si ho do kapsy, zapíral a byl opět odhalen a pokárán. Když jsem se ho na to zeptala, vše přiznal. Co máme nyní dělat? Já i manžel si s tím nevíme rady. Dostal zákaz televize, schovali jsme všechny hračky. Když jsem mu vzala samolepku SPIDERMANA, kterou měl nad postýlkou, dostal téměř hysterický záchvat. Co je ztráta důvěry asi nechápe, protože ho daleko víc mrzí ta samolepka. Na otázku proč to dělá , řekne že neví, nebo že se chtěl jenom podívat. Co tedy máme dělat? Nářez asi nic nevyřeší a domluvy a vysvětlovaní zatím nepomohly.
Nedávno mu bylo pět, je to velice živý, společenský, kamarádský kluk, do školky chodí velice rád, se sestrou vychází dobře, doma se mu věnujeme a ani materiálně nestrádá - snažíme se to udržet v rozumné míře.
Jak tedy máme vše řešit?
Předem moc děkujeme za odpověď.
Jana
Můj problém je teprve dva dny starý.
Syn si ve školce začal brát kračky ostatních dětí, dává si je do kapes tepláčků, do šatní skříňky nebo do prádla. Vše zapírá dokud není odhalen.
Jsme zvyklí, že si před spaním vykládáme, co jsme přes den dělali - on ve školce, já doma s dcerkou. Ten den mi vykládal , že jeho kamarád vzal jednomu klukovi řetízek, dal si ho pod polštář,vše zapíral dokud, ho nenašla učitelka. Řekla jsem mu, že se to nedělá, že to byla vlastně krádež....atd. Jenomže druhý den jsem zjistila , že to vlastně vše udělal muj syn a ne jeho kamarád. A že se to opakovalo. Tentokrát to byl nějaký náramek a kartičky. Syn vše až do odhalení zapíral. Doma nedostal na zadek, jenom nesměl ven, neviděl večerníček a celé odpoledne jsme si povídali o lhaní, krádežích, o dobru, zlu, zapírání.........atd. Vše mi odkýval, zopakoval, a měla jsem pocit, že i pochopil. Domluvili jsme se, že se paní učitelce i dětem hned ráno omluví a že se to už nikdy nebude opakovat. Vše udělal. Ten den byl poslední školní den a tak donesl učitelkám kytku i obrázek, který jsme doma vyrobili. Odpoledne mi vykládal o celém dnu, jak byl hodný, co dělali....atd. Jenomže jsem se od kamarádky dozvěděla, že opět vzal jednomu klukovi autíčko, shoval si ho do kapsy, zapíral a byl opět odhalen a pokárán. Když jsem se ho na to zeptala, vše přiznal. Co máme nyní dělat? Já i manžel si s tím nevíme rady. Dostal zákaz televize, schovali jsme všechny hračky. Když jsem mu vzala samolepku SPIDERMANA, kterou měl nad postýlkou, dostal téměř hysterický záchvat. Co je ztráta důvěry asi nechápe, protože ho daleko víc mrzí ta samolepka. Na otázku proč to dělá , řekne že neví, nebo že se chtěl jenom podívat. Co tedy máme dělat? Nářez asi nic nevyřeší a domluvy a vysvětlovaní zatím nepomohly.
Nedávno mu bylo pět, je to velice živý, společenský, kamarádský kluk, do školky chodí velice rád, se sestrou vychází dobře, doma se mu věnujeme a ani materiálně nestrádá - snažíme se to udržet v rozumné míře.
Jak tedy máme vše řešit?
Předem moc děkujeme za odpověď.
Jana
V její náručí
