Špatné vysvědčení a dovolená

Dobrý den,ráda bych se zeptala na názor,ohledně svého syna.Jsou chvíle, kdy si i dospělý neví občas rady a myslím,že rady babiček nejsou zrovna to nejlepší řešení,jelikož jsou hodně zaujaté a vidí situace jinak,než mi rodiče.Syn chodí do 3.třídy,je velmi hodný,když potřebuju pomoc tak mi pomůže,jedináček taky není,ale mám s ním problémy ve škole.Na začátku 3.třídy,i když vím,že to mají hodně těžké,a i já sama občas nevím spoustu věcí,ale snažím se to pochopit a mu pomoci,tak se velmi pohoršil.Po opětovném varování učitelky a návštěvě psychologické poradny,na žádost školy,kvůli zhoršení prospěchu,jsme hodně pracovali a postupně známky opravili,tak jsme zvládly udržet krok s ostatními žáky.V posudku mu napsali,že je pomalý a že potřebuje vedení,atd.Ve druhém pololetí i přes moje věnování se mu,se pohoršil ještě víc,myslela jsem,že ho něco třeba trápí,jako třeba šikana,strach ze školy a jiné,ale to se mi už nezdá.Začal schovávat jak pracovní sešity,tak žákovskou knížku,deníček,nebavilo ho psát ulohy a tak je prostě nepsal,tvrdil mi vždy,že žádné nemá,anebo si je udělal ve škole a odevzdal.Učitelka mě psávala vzkazy a ty mi nedával,telefonicky jsme se museli spolu domlouvat.Na písemné práce jsem přesně věděla,co budou psát,uměl to doma na jedničku a přišel ze školy a za 4.Zjistila jsem,že v prvouce v testu paní učitelka položila jinak otázky a on i kdyby se nad tím zamyslel,tak nic nenapsal.Kdybych se mu nevěnovala,nekladla bych tomu takový důraz a chápala to.Jevilo se mi to jako,že si myslel,že když párkrát ty ulohy nenapíše,tak je psát nemusí,ale všechno jsme museli postupně dodělávat,jak úlohy,tak pracovní úkoly,co se mu taky nechtěli dělat spolu s ostatními ve škole.Takže to bylo hodně náročné.A mě hodně ničili telefonáty od učitelky,že si nepíše úlohy,nespolupracuje s ostatními,a připadala jsem si,jako že si o mě bude učitelka myslet,že na dítě kašlu a já přitom,mu věnovala veškerý svůj čas.Na vysvědčení jsem už byla z části připravená psychicky,ale trápilo mě to,ale taky jsem zastávala názor ,že nevidím proč by měla učitelka někomu ulevovat s takou spoluprácí.Za špatné známky jsem ho nebila,ale někdy ta facka padla,to je fakt,i když je to líto,ale vždy jsme mu říkala ,že se dají opravit.Ale teď nevím.Jedné babičce tvrdil,že se mu škaredé známky líbía že je mu vše jedno.No a druhá babička,zase mi nevěřila,že se tak pohoršil,tak vyslala dědu do školy,ať se sám na něj zeptá.Chtěla,aby se s ním děda učíval,ale říkala to rovnou klukovi,že se sním bude děda učit,a niž by to nejdříve probrala se mnou.Ale mě se tohle to nelíbí,podle mě tímhle postojem potom děti ví,že někde mají zastání,a opakovalo by se to nadále.Ve třetí třídě,by dítě mělo snad vědět,že si má udělat úkoly a snažit se trochu samo.Když byl děda škole a já se to potom dozvěděla,tak mě to připadlo strašné ponížení vůči mě,že mi nevěří,že se tak pohoršil.Za vysvědčení jsem ho nezbila,ani nepochválila,jen jsme si pohovořili a já mu rovnou řekla,že pochválení čekat ode mě nemůže.A on řekl, že to chápe.Jediné,co jsem uděla je,že jsme mu zakázala dovolenou s babičkou a dědou,a to mi teď všichni rozmlouvají,že dělám špatně.Možná dělám špatně,ale jak jinak dítě odměnit?Za veškerou mou snahu mu pomoc,přesto nikde není vlastně vidět výsledek,ustoupit a dovolenou mu dopřát?Co když se to bude každý rok opakovat?Děkuji za jakoukoliv odpověď