Otázka
Odpověď
Re:Ultrazvuk
11.4.2001 MUDr. Aleš Padrta
Bezpečnost ultrazvukových vyšetření je průběžně sledována nejen u nás, ale ve světovém měřítku. Např. Americký ústav pro ultrazvuk v lékařství (AIUM) vydal několik stanovisek, v nichž považuje tuto metodu (při dodržení aplikačních frekvencí, intezit vlnění aj.) za zcela bezpečnou. Při aplikaci ultrazvuku na živou tkáň dochází nejen k tepelným účinkům, ale i účinkům kavitačním (rezonančním a kolapsovým), mechanickému stressu, změnám viskosního tlaku, radiační síly, sonolýze roztoků aj.
Účinky se nedají jednoduše spočítat, protože prostředí, v němž se ultrazvukové vlny pohybují, není homogenní a klade různě velký akustický odpor. Navíc se termoregulační mechanismy snaží nárůst teploty kompenzovat.
Výzkumy byly prováděny především na zvířatech a jejich výsledky se aplikují i na člověka.
Ultrazvuková sonda u většiny přístrojů vysílá 25 x za sekundu pulz a zbytek času přijímá odražené vlnění. Dodávaná energie je řádově v miliwatech na centimetr čtvereční, u barevných Dopplerovských sond až řádově stovky mW/cm čtvereční. Při pokusech na králících bylo zjištěno, že teprve energie 1W/cm čtvereční způsobí vzestup teploty po první minutě o 0,2 stupně Celsia, tato hodnota postupně klesá a v 10.minutě je zvýšení v rozmezí 0,05-0,1 stupně.
Kavitační efekt vzniká až při energiích kolem 1,5 kW/cm čtvereční!
Z tohoto pohledu se mi jeví vzestup teploty plodové vody o jeden stupeň nereálný, protože kromě cca 500 ml vody ve 20.týdnu těhotenství by se musela stejně ohřát i děloha, plod a orgány pánve. Při průměrné aplikaci 50 mW/s po
dobu 15 minut dojde k přenosu energie 45W, z níž se část absorbuje v kůži, podkoží, svalech atd. a vzniklé teplo je ihned odváděno proudící krví.
Koncem těhotenství je v děloze 1-5 litrů plodové vody, takže efekt přenášené energie je ještě nižší.
Seznam asi padesáti studií zaměřených na účinky ultrazvuku na živou tkáň uvádí prof.E.Čech v publikaci Ultrazvuk v lékařské diagnostice a terapii.
dr.A.Padrta
Účinky se nedají jednoduše spočítat, protože prostředí, v němž se ultrazvukové vlny pohybují, není homogenní a klade různě velký akustický odpor. Navíc se termoregulační mechanismy snaží nárůst teploty kompenzovat.
Výzkumy byly prováděny především na zvířatech a jejich výsledky se aplikují i na člověka.
Ultrazvuková sonda u většiny přístrojů vysílá 25 x za sekundu pulz a zbytek času přijímá odražené vlnění. Dodávaná energie je řádově v miliwatech na centimetr čtvereční, u barevných Dopplerovských sond až řádově stovky mW/cm čtvereční. Při pokusech na králících bylo zjištěno, že teprve energie 1W/cm čtvereční způsobí vzestup teploty po první minutě o 0,2 stupně Celsia, tato hodnota postupně klesá a v 10.minutě je zvýšení v rozmezí 0,05-0,1 stupně.
Kavitační efekt vzniká až při energiích kolem 1,5 kW/cm čtvereční!
Z tohoto pohledu se mi jeví vzestup teploty plodové vody o jeden stupeň nereálný, protože kromě cca 500 ml vody ve 20.týdnu těhotenství by se musela stejně ohřát i děloha, plod a orgány pánve. Při průměrné aplikaci 50 mW/s po
dobu 15 minut dojde k přenosu energie 45W, z níž se část absorbuje v kůži, podkoží, svalech atd. a vzniklé teplo je ihned odváděno proudící krví.
Koncem těhotenství je v děloze 1-5 litrů plodové vody, takže efekt přenášené energie je ještě nižší.
Seznam asi padesáti studií zaměřených na účinky ultrazvuku na živou tkáň uvádí prof.E.Čech v publikaci Ultrazvuk v lékařské diagnostice a terapii.
dr.A.Padrta
V její náručí
