Adoptované dítě

Dobrý den, můj bratr se seznámil s moji švagrovou , když už byla v pátém měsíci. Vzali se, když bylo malému 5 měsíců a můj bratr ho adoptoval. Nyní je mému synovci 10 let a společně ještě mají 7 letou dceru. Synovec stále neví, že můj bratr není jeho pravý otec. Hodně jsme ,společně s moji mámou, s ním vedli o tom debaty a přemlouvali jsme ho , a´t synovci vypráví, třeba formou pohádky, že ho má moc rád, ale že není jeho biolog. otec. Bratr to ale stále odkládal (kdyby bylo na něm, tak by to synovci řekl), ale švagrová je zásadně proti. Máme synovce moc rádi, ale máme velký strach, co to s ním udělá, až zjistí, že bratr není jeho biol. otec. Synovec je hodně citlivý, dokáže se naštvat kvůli maličkosti a rychle vybouchne. Je to takový malý nervák a když není po jeho, tak se hodně vzteká. Bratr taky občas vybouchne a malého plácne přes zadek. Neteř neuhodil ani jednou, prý proto, že nikdy neměl důvod. Synovec je ale hodně všímavý a bratr byl ve velkém šoku, když se dozvěděl od své ženy, že ji synovec říkal, že si někdy myslí, že jeho táta, není jeho táta. Jaktože sestřičce nikdy nedal na zadek a jemu ano. Od té doby , když synovec zlobí, tak bratr nezasáhne a spíš to nechává na manželce. Moc nás to trápí a bojíme se, že se synovec dozví od cizích lidí, jaká je pravda a že bude pak nenávidět i nás. Bratrovi ještě zhoršuje situaci moje švagrová, která ho před dětmi dost ponižuje a mám pocit, že si ho děti moc neváží. Švagrová je doma s dětmi již 11 let, takže je vychovává hlavně ona . Poraďte,jak my můžeme pomoci?