Otázka
Odpověď
Re: Abrupce placenty
16.5.2001 MUDr. Aleš Padrta
Placenta se může upínat kdekoliv v děložní dutině. Pokud se upíná v dolním děložním segmentu, jde o nízko nasedající lůžko, pokud přesahuje svým úponem vniřní branku, jde o vcestné lůžko. V ostatních případech jde o normální, fyziologický, úpon placenty.
V případě fyziologického úponu jsou nejčastějšími příčinami abrupce placenty cévní změny, v jejichž důsledku dojde k poruše cévních stěn a krvácení mezi děložní stěnu a placentu. Dále je to náhlé zmenšení obsahu dutiny děložní (např. po odtoku plodové vody), úraz nebo tzv. syndrom dolní duté žíly, při kterém se hromadí krev v dolní části těla a může se porušit spojení dělohy s placentou.
U nízko nasedajícího nebo dokonce vcestného lůžka jsou nejčastější příčnou abrupce placenty děložní stahy. K jejich tlumení je možno použít řadu léků, m.j. i magnezium.
Pokud se placenta odloučí jen v malém rozsahu, cca do jedné třetiny, plod se s touto ztrátou zásobení kyslíkem a dalšími látkami zpravidla vyrovná. Při větším odloučení placenty, zhruba do dvou třetin, již dochází k závažné poruše zásobení plodu a pravděpodobnost jeho úmrtí je asi 80%. Při větším odloučení placenty plod zpravidla akutně odumírá a je bezprostředně ohrožen i život matky.
Ultrazvukové vyšetření provedené ve fázi akutního krvácení či krátce po něm změny odhalí. Pokud jsou změny dlouhodobé a diskrétní, nemusí být být při tomto vyšetření vidět nebo mohou být zcela nespecifické.
Další těhotenství bych doporučoval až za jeden rok po porodu. Patrně bude považováno za rizikové a bude vyžadovat častější kontroly, ale vyšší riziko abrupce placenty při správné péči není.
V případě fyziologického úponu jsou nejčastějšími příčinami abrupce placenty cévní změny, v jejichž důsledku dojde k poruše cévních stěn a krvácení mezi děložní stěnu a placentu. Dále je to náhlé zmenšení obsahu dutiny děložní (např. po odtoku plodové vody), úraz nebo tzv. syndrom dolní duté žíly, při kterém se hromadí krev v dolní části těla a může se porušit spojení dělohy s placentou.
U nízko nasedajícího nebo dokonce vcestného lůžka jsou nejčastější příčnou abrupce placenty děložní stahy. K jejich tlumení je možno použít řadu léků, m.j. i magnezium.
Pokud se placenta odloučí jen v malém rozsahu, cca do jedné třetiny, plod se s touto ztrátou zásobení kyslíkem a dalšími látkami zpravidla vyrovná. Při větším odloučení placenty, zhruba do dvou třetin, již dochází k závažné poruše zásobení plodu a pravděpodobnost jeho úmrtí je asi 80%. Při větším odloučení placenty plod zpravidla akutně odumírá a je bezprostředně ohrožen i život matky.
Ultrazvukové vyšetření provedené ve fázi akutního krvácení či krátce po něm změny odhalí. Pokud jsou změny dlouhodobé a diskrétní, nemusí být být při tomto vyšetření vidět nebo mohou být zcela nespecifické.
Další těhotenství bych doporučoval až za jeden rok po porodu. Patrně bude považováno za rizikové a bude vyžadovat častější kontroly, ale vyšší riziko abrupce placenty při správné péči není.
V její náručí
