Otázka
Odpověď
Dyskalkulie a politika ve škole
9.2.2008 1:17:51 Kovář (syn, dcera)
Dobrý den.
Pro dceru jsme vybrali menší školu rodinného typu, nestátní ZŠ jen s prvním stupněm. V první třídě byl skvělý učitel, pouze trochu pomaleji s dětmi probíral látku (ve srovnání s třídou syna). Zvlášť se mi nelíbila učebnice matematiky, která se věnovala z 25% otázce operací s 0. Ve druhé třídě na počátku došlo ke změně a třídu převzal nekvalifikovaný (a nejistý) syn paní ředitelky. Během prvních 2 měsíců se situace vyhrotila, několik bezvýsledných schůzek rodičů s vedením, děti začali odcházet. Dnes jich odešlo již nejméně 11 a to zdaleka zřejmě není vše.
My jsme byli trochu stranou toho boje, protože dcera měla ráda i nového učitele a malý konflikt jsme na začátku přímým způsobem jakž-takž vyřešili. Jenže dcera začala mít problémy, jakmile došlo na výpočty přes desítku. Příklady typu 5+7 dodnes počítá na prstech a to ještě stylem, že dopočítává, tj. řekne si 7 a pak počítá 8, 9, 10, 11, 12 a přitom si na ruce odpočítá těch pět. Samozřejmě když pak má 17+15 tak je v koncích. Neumíme jí to nijakým způsobem vysvětlit (a je to pro mne těžké i pro to, že jsem z MFF a byl jsem hodně dobrý v olympiádách). Nikdo jí nikdy nenaučil používat rozklady čísel a doplňky do 10, takové to 7+8 je 7+3+5 čili 10+5 ... 15.
Na jednu stranu máme strach z dyskalkulie, na druhou stranu z toho, že pan učitel situaci zlehčuje a maskuje, aby neměl další problémy. Dnes po delší nemoci přišla do školy a chybělo jí asi 19 stran pracovního sešitu. Pan učitel prohlásil, že to chytřejší děti mají těm pomalejším vysvětlit a pomoci jim s tím. Doma zvládla tak 2 stránky za den a to ještě s problémy (jsou u sčítání XX+-X do 100). No a ze školy přinesla 10 stran hotových - jak - no ta chytřejší holčička, když viděla, že jí to nevysvětlí, tak jí to zčásti nadiktovala a z části doplnila. A prý se to jmenuje projektové vyučování. A tak to prý chodí často.
Tím uzrálo rozhodnutí odejít také. Máme jen obavu, zda už není pozdě, aby nemusela opakovat ročník. Taky nevíme ce s tou dyskalkulií. Spádová PPP přitom nás objednala až na duben a se zřejmou nechutí, protože situaci ve škole už musela řešit, zatažena do politiky - stejný zřizovatel a ředitelka rodičům tvrdí, že potvrdila metody jejího syna.
Takže otázky:
1) Pokud dítě v polovině 2) třídy počítá přes desítku na prstech při sčítání a odčítání, nezvládá moc přenosy, maluje si penízky a v nich škrtá a proměňuje je 10Kč za 10x1Kč apod., není to již znak diskalkulie?
2) Pokud ji vezmeme pryč, jaké nám musí vydat dokumenty pro novou školu (cca 5 dětí přijala jiná státní škola, kde učitel je muž a navíc speciální pedagog a možná by nás ještě vzali)? Ale možná jí to budeme muset doučit... Jiní rodiče si stěžovali, že jim škola zadržuje dokumentaci, zřejmě ve snaze překročit nějaké rozhodné datum pro dotace na třídu.
Pro dceru jsme vybrali menší školu rodinného typu, nestátní ZŠ jen s prvním stupněm. V první třídě byl skvělý učitel, pouze trochu pomaleji s dětmi probíral látku (ve srovnání s třídou syna). Zvlášť se mi nelíbila učebnice matematiky, která se věnovala z 25% otázce operací s 0. Ve druhé třídě na počátku došlo ke změně a třídu převzal nekvalifikovaný (a nejistý) syn paní ředitelky. Během prvních 2 měsíců se situace vyhrotila, několik bezvýsledných schůzek rodičů s vedením, děti začali odcházet. Dnes jich odešlo již nejméně 11 a to zdaleka zřejmě není vše.
My jsme byli trochu stranou toho boje, protože dcera měla ráda i nového učitele a malý konflikt jsme na začátku přímým způsobem jakž-takž vyřešili. Jenže dcera začala mít problémy, jakmile došlo na výpočty přes desítku. Příklady typu 5+7 dodnes počítá na prstech a to ještě stylem, že dopočítává, tj. řekne si 7 a pak počítá 8, 9, 10, 11, 12 a přitom si na ruce odpočítá těch pět. Samozřejmě když pak má 17+15 tak je v koncích. Neumíme jí to nijakým způsobem vysvětlit (a je to pro mne těžké i pro to, že jsem z MFF a byl jsem hodně dobrý v olympiádách). Nikdo jí nikdy nenaučil používat rozklady čísel a doplňky do 10, takové to 7+8 je 7+3+5 čili 10+5 ... 15.
Na jednu stranu máme strach z dyskalkulie, na druhou stranu z toho, že pan učitel situaci zlehčuje a maskuje, aby neměl další problémy. Dnes po delší nemoci přišla do školy a chybělo jí asi 19 stran pracovního sešitu. Pan učitel prohlásil, že to chytřejší děti mají těm pomalejším vysvětlit a pomoci jim s tím. Doma zvládla tak 2 stránky za den a to ještě s problémy (jsou u sčítání XX+-X do 100). No a ze školy přinesla 10 stran hotových - jak - no ta chytřejší holčička, když viděla, že jí to nevysvětlí, tak jí to zčásti nadiktovala a z části doplnila. A prý se to jmenuje projektové vyučování. A tak to prý chodí často.
Tím uzrálo rozhodnutí odejít také. Máme jen obavu, zda už není pozdě, aby nemusela opakovat ročník. Taky nevíme ce s tou dyskalkulií. Spádová PPP přitom nás objednala až na duben a se zřejmou nechutí, protože situaci ve škole už musela řešit, zatažena do politiky - stejný zřizovatel a ředitelka rodičům tvrdí, že potvrdila metody jejího syna.
Takže otázky:
1) Pokud dítě v polovině 2) třídy počítá přes desítku na prstech při sčítání a odčítání, nezvládá moc přenosy, maluje si penízky a v nich škrtá a proměňuje je 10Kč za 10x1Kč apod., není to již znak diskalkulie?
2) Pokud ji vezmeme pryč, jaké nám musí vydat dokumenty pro novou školu (cca 5 dětí přijala jiná státní škola, kde učitel je muž a navíc speciální pedagog a možná by nás ještě vzali)? Ale možná jí to budeme muset doučit... Jiní rodiče si stěžovali, že jim škola zadržuje dokumentaci, zřejmě ve snaze překročit nějaké rozhodné datum pro dotace na třídu.
V její náručí
