Pomalé dítě v 1. třídě

Dobrý den. Mám dceru, 6 let, od září prvňáčka. Ve školce neshledali na jejím vývoji nic, proč by nemohla nastoupit do školy. Sama si také myslím, že je vývojově v pořádku fyzicky, sociálně i rozumově. Jediný problém je, že je pomalá. Již nyní umí číst, počítá,zvládne paličkovat,mmoc hezky maluje, jezdí na kole. Bohužel je pomalá. Má-li sama splnit nějaký úkol, trvá jí to o dost déle jež jiným dětem. Samozřejmě, pokud je silnější motivace,dokáže být rychle hotova. Ale není možné neustále vymýšlet hry a motivace na všechny činnosti které přes den má udělat. Počínaje ranním vstáváním (je výborný spáč a bohužel rozhodně typ "sova"), kdy problém nejvíce vnímá¨me doma, pokračuje ve školce - mami,paní učitelka teď pořád hubuje jenom mně, že mi to dlouho trvá, že jsem pomalá.
Jinak ze školy nosí zatím hvězdičky, jedničky - ale spolužáci na ní čekají při převlékání na tělocvik, skládání věcí do tašky před obědem, v šatně...
Kromě toho, že jí běžné samoobslužné činnosti včetně jídla (i když jí chutná), trvají déle, mívá také stavy,kdy zkrátka zapomene, co vlastně měla udělat a zaujme ji jiná věc.
Podotýkám, že nejsilněji to cítím když se jedná o povinnosti, ale často i jindy.

Ráda bych věděla, (protože tuto vlastnost má bohužel po mně), jak jí mám pomoci zrychlit,stává se to problémem a překážkou v její samostatnosti. Máme sourozence na cestě a neumím si představit, že ráno odejdu z jejího pokoje a nechám ji aby se sama převlékla. Patrně ji za hodinu najdu na posteli ve stejné pozici s jednou ponožkou, nebo jak si kreslí.

Hubování moc nezabírá, mám dojem, že ji spíše stresuje. Ráda bych ji postupně naučila být rychlejší, myslet na to co chci, ale nechci z ní mít neurotika.
Přitom mám pocit, že je potřeba použít i třeba trochu nepříjemné metody s nějakou možností pocítit výhody i nevýhody své pomalosti, nechci dceru jen stále vše omlouvat tím, že je zkrátka po mně.

Předem děkuji za radu.