Otázka
Odpověď
Tříletý syn je agresivní
29.3.2012 23:31:12 Marta, dva kluci
Dobrý den, paní doktorko,
v poslední době často řeším agresivní výpady mého staršího,tříletého syna ve vztahu ke mně. Když se mu nedaří nějaká činnost,nebo když mu já v nečem chci zabránit nebo už nechci něco dovolit (další pohádku, pamlsek,apod), uhodí mě nebo po mě hodí hračkou či jiným předmětem. Toto chování začalo asi ve 2,5 letech,když jsem byla těhotná,a nyní, po narození brášky,je ještě intenzivnější.
Přiznám se, že jsem ho už několikrát plácla na zadeček nebo přes ručičku,když mě po několika varování, že BOUCHAT NE, hodil třeba pošesté...a vždy jsem se mu pak omluvila a řekla, ze co to bylo. Nechci své dítě tělesně trestat, a tak zkouším, co se dá...metodu pevného objetí, chodímn na kurz dle knížky Respektovat...ale nic nezabírá,můžu projevovat empatii do nekonečna, ujasňovat hranice...ale děje se tak aspoň 4x do týdne, a jednou už plácl do bříška i miminko. Občas se pouští i do svého stejně starého bratrance, většinou kvůli hračkám...tahá ho za tričko, snaží se ho jako by zalehnout.
Jinak je to veselý a vnímavý chlapeček,pamatuje si spoustu věcí a když mi umírala maminka-jeho babička, a on u mě poznal smutek, přišel, objal mě atd. Nechci se negativně podepsat na jeho citech...ale jak mu dát najevo, že nade mnou nemůže mít fyzickou převahu? Manžel si bohužel myslí, že jedno plácnutí nebo "burák" může jedině pomoc, a za důkaz toho mi dává fakt, že vůči němu si syn agresivní chování nedovolí (a to přesto, že jinak se o kurz Respektování zajímá, ale s eliminací těl.trestů nesouhlasí).
Za Váš názor budu velmi vděčna!
děkuji!
v poslední době často řeším agresivní výpady mého staršího,tříletého syna ve vztahu ke mně. Když se mu nedaří nějaká činnost,nebo když mu já v nečem chci zabránit nebo už nechci něco dovolit (další pohádku, pamlsek,apod), uhodí mě nebo po mě hodí hračkou či jiným předmětem. Toto chování začalo asi ve 2,5 letech,když jsem byla těhotná,a nyní, po narození brášky,je ještě intenzivnější.
Přiznám se, že jsem ho už několikrát plácla na zadeček nebo přes ručičku,když mě po několika varování, že BOUCHAT NE, hodil třeba pošesté...a vždy jsem se mu pak omluvila a řekla, ze co to bylo. Nechci své dítě tělesně trestat, a tak zkouším, co se dá...metodu pevného objetí, chodímn na kurz dle knížky Respektovat...ale nic nezabírá,můžu projevovat empatii do nekonečna, ujasňovat hranice...ale děje se tak aspoň 4x do týdne, a jednou už plácl do bříška i miminko. Občas se pouští i do svého stejně starého bratrance, většinou kvůli hračkám...tahá ho za tričko, snaží se ho jako by zalehnout.
Jinak je to veselý a vnímavý chlapeček,pamatuje si spoustu věcí a když mi umírala maminka-jeho babička, a on u mě poznal smutek, přišel, objal mě atd. Nechci se negativně podepsat na jeho citech...ale jak mu dát najevo, že nade mnou nemůže mít fyzickou převahu? Manžel si bohužel myslí, že jedno plácnutí nebo "burák" může jedině pomoc, a za důkaz toho mi dává fakt, že vůči němu si syn agresivní chování nedovolí (a to přesto, že jinak se o kurz Respektování zajímá, ale s eliminací těl.trestů nesouhlasí).
Za Váš názor budu velmi vděčna!
děkuji!
V její náručí
