Otázka
Odpověď
Problémy ve školce - vzteká se a nejí
19.4.2012 17:59:45 Eva
Dobrý den.V září Tomášek začal chodit do školky, nejprve na dopoledne,v říjnu - listopadu i na spaní. Je to nejedlík, navíc si dlouho zvyká na nové věci,lidi, prostředí apod. Pí ředitelku jsme na to upozornili s tím, že ho nemají do jídla nutit.
(Vařím teplé večeře,aby to kdyžtak "dohnal".) Že pomalu začne jíst sám, když uvidí ostatní(jak jsme měli vyzkoušeno). Prostě nevěnovat tomu velkou pozornost,neupozorňovat na něj negativně. Bohužel ho začali do jídla nutit, krmit ho.Případně vybírat např. mrkev z polévky. A to byl start velkého vzteku. Když mu jídlo odnesli, chtěl ho a naopak. Doma to zkusil také, ale nepochodil. Prý křičel, vztekal se povalil židličku. Domluvili jsme se s pí ředitelkou na návštěvě PP poradny. Napsala tam dopis,s tím, že nám neřekne, co tam píše. Tam nám potvrdili, že se do jídla nemá nutit, že se mu tím způsobí blok. Tomík chodil do Vánoc jen na dopoledne. V lednu se situace zklidnila. Ne že by začal jíst úplně všechno, ale zlepšil se. přestal se vztekat.Teď byl 10 dní nemocný (ne poprvé tento rok) a problémy začali nanovo. Pí ředitelka obviňuje nás. Přitom doma s ním problém není. Dokonce křičela, že na nás zavolá sociálku, Tomík se až rozplakal. Přitom roste, vyvíjí se...doma je šŤasný, veselý. Byli jsme i u psychologa a ten potvrdil, že je v pořádku. Jsem z celé situace zmatená, nevím, kde dělám chybu. Tomášek zezačátku do školky moc chodit nechtěl. Pak o sobě začal prohlašovat, že je zlý nevychovaný kluk (z domova to nemá). Pí ředitelka na něj "žalovala" před ním, v podstatě o něm řekla jen to špatné, nevěřím, že by nenašla i jen drobnost hodnou pochvaly. Naše školka je malá, pro 23 dětí,není rozdělená na třídy podle věku. Nakaždý můj tip (když křičí, tak Křičíka zakřičí mě do dlaně a jdem ho vyhodit, zavřít apod.,ptáka Voškliváka vyženeme do lesa) argumentuje tím, že má na starost tolik dětí.Babičky s ním problém nemají. Doma je veselý,běhá, pořád povídá, vymýšlí si příběhy, staví lego... S jídlem bojujeme, je hubeňourek, ale věřím, že pí doktorka by si případné podvýživy všimla, Tomík roste. Je jedináček, s dětmi sester si hraje, vychází s nimi. I ve školce si našel kamarády. Opravdu už jsem zoufalá, nevím si rady. Omlouvám se za román a moc prosím o pomoc.
(Vařím teplé večeře,aby to kdyžtak "dohnal".) Že pomalu začne jíst sám, když uvidí ostatní(jak jsme měli vyzkoušeno). Prostě nevěnovat tomu velkou pozornost,neupozorňovat na něj negativně. Bohužel ho začali do jídla nutit, krmit ho.Případně vybírat např. mrkev z polévky. A to byl start velkého vzteku. Když mu jídlo odnesli, chtěl ho a naopak. Doma to zkusil také, ale nepochodil. Prý křičel, vztekal se povalil židličku. Domluvili jsme se s pí ředitelkou na návštěvě PP poradny. Napsala tam dopis,s tím, že nám neřekne, co tam píše. Tam nám potvrdili, že se do jídla nemá nutit, že se mu tím způsobí blok. Tomík chodil do Vánoc jen na dopoledne. V lednu se situace zklidnila. Ne že by začal jíst úplně všechno, ale zlepšil se. přestal se vztekat.Teď byl 10 dní nemocný (ne poprvé tento rok) a problémy začali nanovo. Pí ředitelka obviňuje nás. Přitom doma s ním problém není. Dokonce křičela, že na nás zavolá sociálku, Tomík se až rozplakal. Přitom roste, vyvíjí se...doma je šŤasný, veselý. Byli jsme i u psychologa a ten potvrdil, že je v pořádku. Jsem z celé situace zmatená, nevím, kde dělám chybu. Tomášek zezačátku do školky moc chodit nechtěl. Pak o sobě začal prohlašovat, že je zlý nevychovaný kluk (z domova to nemá). Pí ředitelka na něj "žalovala" před ním, v podstatě o něm řekla jen to špatné, nevěřím, že by nenašla i jen drobnost hodnou pochvaly. Naše školka je malá, pro 23 dětí,není rozdělená na třídy podle věku. Nakaždý můj tip (když křičí, tak Křičíka zakřičí mě do dlaně a jdem ho vyhodit, zavřít apod.,ptáka Voškliváka vyženeme do lesa) argumentuje tím, že má na starost tolik dětí.Babičky s ním problém nemají. Doma je veselý,běhá, pořád povídá, vymýšlí si příběhy, staví lego... S jídlem bojujeme, je hubeňourek, ale věřím, že pí doktorka by si případné podvýživy všimla, Tomík roste. Je jedináček, s dětmi sester si hraje, vychází s nimi. I ve školce si našel kamarády. Opravdu už jsem zoufalá, nevím si rady. Omlouvám se za román a moc prosím o pomoc.
V její náručí
