Mluvení u bilingvního chlapečka

Dobrý den, jsem chůvou u bilingvního (matka je Angličanka, žijí tady v Čechách) chlapce, nyní 23 měsíců. Třikrát týdně s ním trávím dopoledne. Jeho tatínek se před několika měsíci strachoval, že je opožděn v řeči, ale byl ujištěn (i mnou), že je to u dvojjazyčných dětí normální. Nyní se však i já obávám, jestli tomu tak není. Na jednou stranu - je to chlapec, kteří jsou běžně "pomalejší" v řeči, má dva rodné jazyky (anglicky se na něj mluví ve stejném množství jako česky), ale na druhou: má velice rád knížky, je schopný prosedět u nich hodiny, vyžaduje, abychom mu četli, miluje hudbu a zpívání, básničky, má cit na rytmus. Všichni kolem něj dobře víme, že je potřeba více než u jiných dětí vystavit ho jazyku. Je to skvělý chlapeček, hodný, umí plno pokynů a ochotně je vykoná (např. úklid - stačí říct "ukliď si hračky", on jde a všechny je dá na jejich určená místa). Jeho slovní zásoba, pro Vaši ilustraci: zvířecí zvuky haf haf, čiči, ssss, chro chro, denní činnosti ham ham, kaka, pápá, nene (místo "ano" kývá hlavičkou), osoby máma, táta (vyslovuje ta-ta), teto (vysl. těťu), ba. Jediná dvě slova, která jsem ho kdy slyšela vyslovit spolu, byla ta-ta pápá. Myslíte, že je to málo? Předem děkuji. Lucie