Porucha chování u 10leté dcery

Dobry den,
me jmeno je Rudolf a chtel by jsem Vas poprosit o radu ohledne chovani me 10 lete dcerky,ktera zije s matkou na Slovensku.
Ja ziji a pracuji v Cesku a s jeji matkou jsem se rozvedl pred 2 rokmi
,kdy byla dcerka do celeho rizeni,navzdory memu nesouhlasu,zatahovana
a tendencne ji byli podsouvany negativni informace o me osobe,co
pokracuje do soucasnosti.
S dcerkou se setkavam kazdy druhy vikend (i kdyz jeji matka uz
vicekrat setkani zmarila) a snazim se s ni vychazet co
nejlepe-vytvaret ji program (i kdy mam omezene moznosti,jelikoz jsem
bez auta),kupuji ji darky,chodime do kina,do restaurace,platim ji
dramaticky krouzek,skolu v prirode...).
Kdyz je mimo vlyvu matky a byvale tchyne (napr.kdyz jsem spolu
stravili dva tydny v Praze) chova se dcerka vzorne, bez vaznejsich
problemu.
Kdyz se vsak setkame ve meste,kde bydli s matkou,jeji chovani je uplne
odlisne-opakovane mi nadava (v minulosti do debilu,psychopatu,minuly
tyden jen do lakomcu,lharu),nerespektuje mne,neposloucha,odmita se
se mnou o jejim chovani bavit,vyhrozuje,ze kdyz ji budu vysetrovat
tak zavola matce,aby ji ode mne odvezla (co se opakove stalo).Jelikoz
dcerku nebiji,ani na ni nekricim (i kdyz by si to opravdu
zaslouzila),nemam u ni zadnou autoritu.
Po poslednim konfliktu asi pul hodiny telefonovala s tchyni (matce se
nemohla dovolat) a po tomto telefonate mne zacala uplne ignorovat a
zacala neustale opakovat - How,How....,pri pokusech s ni o
cele situaci komunikovat.
Po dvou tydnech jsem za ni znova prijel a chtel jsem si s ni opet o
cele situaci promluvit,aby jsem vedel,proc se ke mne tak chova a proc
mi nadava. Opet odmitala jakoukoliv komunikaci na toto tema a
pokracovala v naucenem How,How....
Nakonec to vyustilo do situace,kdy jsem ji rekl,ze pokud se ke mne
chce i nadale chovat timto spusobem,bude lepsi,aby mi tyden dopredu
zavolala,ze se mnou nechce byt a ja za ni radeji na Slovensko
nepricestuji.
Jeji reakcre byla - Huraaa,konecne...! Z cele situace mam dojem,ze
dcerka je absolutne citove chladna a imunni vuci mne i mojim
rodicum,kteri ji taktez vicekrat bezvysledne domlouvali a pri
jekemkoliv domlouvani se nam smeje do oci.
Chtel by jsem podotknout,ze tyto dlouhodobe problemy mne psychicky
deptaji a hluboce mne poznacili,jelikoz jsem na dcerku velmi
navazan,co jeji matka dobre vi a co u zneuziva proti mne.
Nevim,jak se mam ke dcerce chovat,jestli mam celou situaci take
ignorovat a tvarit se, pri pripadnem dalsim setkani,ze se nic nestalo.
Obavam se vsak,ze toto by nic neresilo a jeji chovani by se znova a
znova opakovalo.
Podobne zvazuji,ze se s ni na nejakou dobu prestanu stykat a pockam,az
si ke mne najde cestu sama.To vsak muze trvat velmi dlouho,jelikoz by
se tim splnil cil jeji matky,ktera by nemela zajem dcerku ke setkani
se mnou nijak motivovat.
Jaky mate na tuto situaci nazor Vy ?

Dekuji Vam za pomoc,

R.M.