Otázka
Odpověď
Re: Onanie
26.3.2014 7:19:59 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
máte pravdu se vším, co jste napsala. Dítě se skutečně za onanii nemá trestat a skutečně se doporučuje odvést pozornost. Stejně jako jste správně vysvětlila, že toto chování je na veřejnosti nevhodné.
Co se týká školky, doporučuji promluvit s paní učitelkou, jak na to reagují ony. Mají velké zkušenosti a věřte, že Vaše dcera rozhodně není jediná, kdo se ve školce takto chová.
Doma bych striktně zakázala viset na dveřích a to minimálně ze dvou důvodů. Dveře jsou tvrdé, tudíž potencionálně pro tělo Vaši dcery nebezpečné. Navíc se jednou mohou více svézt na stranu a dcerka si přivře ruku. Druhým důvodem je, že to jistě nedělá dobře ani pantům dveří a klikám.
Asi chápete, že skutečně nemám žádnou kouzelnou radu. Skutečně nezbývá, že než vysvětlovat a vysvětlovat. Ideální je, pokud máte na dítě co nejvíce času. Jeden z důvodů tohoto chování, který nelze vyloučit, je i narození mladšího sourozence a tudíž menší pozornost ze strany rodičů.
Pokud by se chování neupravilo alespoň na nějakou rozumnou míru, pak doporučuji vše zkonzultovat s dětskou lékařkou. Následně je pak možné zauvažovat nad terapií u dětského psychologa nebo psychoterapeuta.
Držím palce, ať se vše podaří vyřešit k Vaší spokojenosti.
Jitka Jeklová
máte pravdu se vším, co jste napsala. Dítě se skutečně za onanii nemá trestat a skutečně se doporučuje odvést pozornost. Stejně jako jste správně vysvětlila, že toto chování je na veřejnosti nevhodné.
Co se týká školky, doporučuji promluvit s paní učitelkou, jak na to reagují ony. Mají velké zkušenosti a věřte, že Vaše dcera rozhodně není jediná, kdo se ve školce takto chová.
Doma bych striktně zakázala viset na dveřích a to minimálně ze dvou důvodů. Dveře jsou tvrdé, tudíž potencionálně pro tělo Vaši dcery nebezpečné. Navíc se jednou mohou více svézt na stranu a dcerka si přivře ruku. Druhým důvodem je, že to jistě nedělá dobře ani pantům dveří a klikám.
Asi chápete, že skutečně nemám žádnou kouzelnou radu. Skutečně nezbývá, že než vysvětlovat a vysvětlovat. Ideální je, pokud máte na dítě co nejvíce času. Jeden z důvodů tohoto chování, který nelze vyloučit, je i narození mladšího sourozence a tudíž menší pozornost ze strany rodičů.
Pokud by se chování neupravilo alespoň na nějakou rozumnou míru, pak doporučuji vše zkonzultovat s dětskou lékařkou. Následně je pak možné zauvažovat nad terapií u dětského psychologa nebo psychoterapeuta.
Držím palce, ať se vše podaří vyřešit k Vaší spokojenosti.
Jitka Jeklová
V její náručí
