Problémy s kakáním

Dobrý den vážená paní doktorko, už jsem zoufalá a prosím o radu odborníka. Už začátkem roku jsem věděla, že se od září budu pozvolna vracet ještě při mateřské do původního zaměstnání a tak jsem chtěla pomalu syna připravovat na školku, do které měl nastoupit teď v září… a tak jsme jej od února /v jeho 2 letech/ začali dávat 1x v týdnu na 4 hodiny do rodinného centra v našem městě, kde byl vlastně celé 4 hodinky bez nás rodičů. Ze začátku docela plakal, ale od paní vychovatelky jsme byli ujišťováni, že toto trvá pouze maximálně 2 minutky po našem odchodu, takže plakával hlavně, když jsme se spolu měli loučit. Každopádně se to časem lepšilo a lepšilo a v červenci, kdy navštěvoval miniškoličku už 2x týdně, tak přestal plakat úplně, do miniškolky se těšil, začal s vychovatelkami krásně spolupracovat, nosil nám domů překrásné vlastnoručně vyrobené výtvory a odbourali jsme s jejich pomocí úplně i plíny, hezky se tam osamostatnil a přestal být na mě takový „závislák“, takže jsem si myslela, že je perfektně za toho půl roku připravený do školky. Dokonce to tak v prvním týdnu po nástupu do školky i vypadalo, když jsme odcházeli ze školky mezi posledními, protože se mu tam tak náramně líbilo, že nechtěl ani domů!!! Ale další týden se NĚCO změnilo a od té doby prožíváme doma peklo! Malý mi prostě přestal kakat, potřebu vykonával tak 1x maximálně 2x týdně a to s neskutečnými bolestmi a i krví při kakání… ani se nedivím jeho pláči, protože TO, co z něj kolikrát vylezlo, snad v životě nevylezlo ani ze mě!!! A tak tvrdé hovínko? Tím byste mohla někomu rozbít snad i hlavu!!! Ale nechtěla jsem HNED jít do glycerínových čípků nebo laktulózy, kterou mi téměř VŠICHNI doporučovali, tak jsme zkoušeli prvně různou alternativu, od změny stravy, hlídání tekutin, přírodní doplňky stravy, 2x jsme dokonce už dali i ten čípek /bonbónek do dupky, aby pomohl hovínku ven/, ale až vlastně za poslední týden se nám stolice po nasazení bodlákového oleje /na doporučení jedné maminky/ docela i změkčila a už jsem si myslela, že by ho to nemuselo tolik bolet. Ale i přesto, že stolice byla měkčí, tak než doutíkal na záchod, tak strašně MOC začal plakat a kolikrát na ten záchod ani nešel, zavřel se v pokoji a já tam přiletěla, až když jsem ho slyšela plakat a to už měl naděláno v gatích… NIKDY jsem ho za to, že se pokakal, nekárala, naopak jsem ho VŽDYCKY, když vykonal svou potřebu, pochválila, byť skončila v gatích… Teď už mi zase 4 dny nechce jít na záchod a to už zkoušíme formou hry, povídačkami o zlobivém hovínku, jak mu řekneme tytyty, apod. To se vždycky šíleně akorát rozpovídá a všechno mi odkýve, všemu rozumí, ale stejně se nakonec nevykaká a půjde zase až úplně na poslední chvíli, kdy už to asi JINAK nepůjde, ale to už bude zase jenom s velkým trápením a pláčem… já se domnívám, že za ty 3 měsíce už má prostě v sobě BLOK, že kakání bolí VŽDYCKY a vyhýbá se tomu, jak čert kříži a prostě to kakání zadržuje!!! Prosím Vás o radu, jak psychologicky na něj, abych ho „donutila“ se jít vykakat a ukázala mu, že to je v pořádku, že ho to TEĎ bolí, ale že to bude zase dobrý. Když chodí semnou a já dělám, že mi to nejde, tak mě chytne za ruku a ptá se mě: „Bolí?“ A naznačuje mi, že mám pořádně zatlačit, hladí mě, že to bude dobrý a když potřebu vykonám, tak strašně tleská a dá mi pusinku, že jsem šikulka. Tak jak to dělám já jemu. Takže moc dobře ví, co má dělat. Ve školce jsem připomínala paní učitelce, ať mi dohlídne na malého, aby hodně pil, baští téměř všechno, takže si nemyslím, že by to bylo změnou stravy. Paní učitelky si ho neskutečně chválí, že je fakticky šikovný chlapeček, na to, že tam je nejmladší a že se mu kolikrát nevyrovná ani 4-leté dítě. Uvažovala jsem totiž, že bych ho ze školky stáhla ještě domů, že není asi připravený, ale paní učitelka tvrdí, že se adaptoval už v prvním měsíce perfektně, že by to nedělala teď už. Jediný problém, co jsme ve školce řešili, tak, že mi ho tam jeden chlapeček docela často bil a malý mi chodil co druhý den domů s modřinami… myslíte, že to může mít s tímto souvislost? I toto jsem ale s paní učitelkou a rodiči dítěte řešila a i tady se hnuly ledy a vše se za tu dobu upravilo… tedy až na ten náš velký problém s kakáním!!! Budu neskutečně ráda za jakýkoliv Váš názor, domněnku či radu, co by nás mohlo posunout dále.