?
15502
|
Poradna - Praha
Vážený pane doktore,přečetla jsem si pár dotazů a Vašich odpovědí a velmi se mi Váš přístup líbí!!! Mám také problémy v manželství, trvá to velmi dlouho a nelze to dost jednoduše popsat v jednom jediném dotazu. Týká se to partnerovy opakované nevěry. Chci se zeptat, zda jste z Prahy a máte zde ev. soukromou praxi? Pokud ne, pokusím se příště co nejstručněji popsat své trable.
Zatím díky
E.
Vaše zkušenosti: |
?
15439
|
Poděkování
Dobry den,
tentokrat nemam dotaz ale chci Vam jen obrovsky podekovat! Vase odpoved na muj dotaz je velice podnetna a k zamysleni..v par vecech jste mi konecne otevrel oci!Ulevilo se mi! Skoda ze nejste nekde pobliz..rozhodne bych k Vam chodila na konzultace!Vase odborneho nazoru si vazim! Opravdu dekuji! Linda
Vaše zkušenosti: |
?
15423
|
Svatba
muj pritel je italske narodnosti presneji ze Sardinie.Je mu 42 let, me skoro 27 let a chodime spolu 4 roky.Behem tech 4 roku jsme ale nebyli porad jenom spolu ja jezdila hodne po svete kvuli praci,nechtela jsem byt na nem zavisla financne i kdyz jsem si vzdy myslela ze on penize ma.kdykoliv jsem ale mela moznost jet zanim na Sardinii byli jsme spolu nekdy i 3-4 mesice.pak jsem zase jela nekam vzdelavat.Vsichni mi pratele se divili ze nam ta nese laska takhle muze klapat ale me pripadalo ze nas to zblizuje a mame se vic a vic radi.Muj pritel porad chtel abych se na to cestovani vykslala a zustala v italii snim.Tk jsem se tenhle rok rozhodla ze uz jsem vydovadena a ze se chci usadit.Oznamila jsem priteli ze po vanocich prijedu zanim a budeme spolu.Problem byl ze on do svych 42 let zije porad s maminkou,otce uz nema,bratr ma svoji rodinu.Tak po vanocich jsem mu 2 mesice volala ze prijedu 2 mesice jsme se bavili o tom ze musi najit nejake bydleni ze s jeho matkou bydlet nehodlam a po hotelich jako jsme to delali dotet taky ne.On souhlasil a rikal prijed prijed vyberem ho nakonec radci spolu,to co jsem videl ja se mi moc nezamlouvalo a abych pry nenadavla.Po prijezdu jsme 14 dni shaneli byt do pronajmu a se zarizenim.Mezitim se muj pritel pohadal se svoji matkou ale stal na me strane.Pak mi oznamil ze byl v bance a tam zjistil ze nema dostatek penez na tak drahy podnajem.Ja nato ze musime teda najit levnejsi ale on zacal jestli to zvladnem pak s jidlem a platit vse co mame na liesing mam auto ja i on.Nakonec mi rekl ze bude lepsi kdyz na ty 2-3 mesice pojedu domu budu v klidu on me mesicne nejake penize da a v cervenci az zacne zase vydelavat hodne tak na vsechno bude a budeme spolu.prosil me at na neho ty 3 mesice pockam ze uvidim ze to bude jiny.Ja jsem z toho ale v soku rozhodla jsem se definitivne ze chci zit s nim.Take jsem si myslela ze je bohaty nebo ze me aspon zabezpeci.je opravdu divne ze muz po 40 letech nema nasetrenou ani korunu.Nebo jen neni natolik pripraveny semnou zit.On me ujistuje ze spolu budem a ze me milije,ze si me veme.Ale co mam delat moc mu uz neverim,miluji ho a chtela bych si ho vzit,je mi jedno jestli je nakonec tak bohataj nebo ne.Ale jeden muj kamarad mi rikal ze nakonec mi rekne ze je konec a ze semnou nebude ze si jen tak hraje a ze on se nikdy neozeni.Poradte mi prosi tedy vy jako chlp jak se na celou tu vec divate a jestli je tam aspon nejaka sance.Vim ze byl zvykli utracet jenom sam za sebe a ze mel porad svobodu tedy je urcite tezke radikalne zmenit zivot ale i ja bych ho musela zmenit.vola mi kazdy den a ujistuje ze zadna jina zena v tom neni,ze nas mozna tohle male odlouceni vice spoji a posili ale ja nevim nejsem slaboch v mem zivote jsem mela horsi rozhodovani ale mam strach co bude.Je daleko lepsi znat pravdu i kdyz zlou ale znat ji nez kdyz nevite.Za odpoved predem dekuji
|
?
15374
|
Bydlení s tchánovci
Dobrý den,
asi nejsem první kdo má podobný problém ale potřebuju poradit.S přítelem se známe rok ..mám do teď "svůj" malý byt-tedy spíše pronajatý od rodičů- a nyní plánujeme že vyzkoušíme bydlení u jeho rodičů v rod.domku kde on má zatím trv.bydliště-je to mnohem vyhodnejsi nejen financne jako najem apod ale na koupi noveho bytu opravdu nemame-(oni mají dva syny,jsou již natěšení být babička a děda je jim již dost přes 50 ale ani jeden z kluků se zatím k "ničemu nemá") ,.Ale čím více se to blíží tím větší mám strach..zejména po tomto víkendu kdy jsme jeho rodiče navštívili s mojí 2 a 1/2 letou neteří a to co se dělo mě úplně šokovalo.Ona té malé vůbec nedala pokoj ...nebudu to dlouze rozepisovat ale i přesto že malička odmítla jídlo s tím že obědvala tak ona jí položila dalších asi 10 otázek jestli si dá to či ono! Vůbec nebyla k zastavení.Domek je rešený tak že spodní bydlení je samostatně uzamykatelné ale horní kde budeme my je "volně přístupné" ..nedovedu si představit že bude neustále jen tak chodit kontrolovat zda mají její synek a její první vnoučátka (my již dítě plánujeme)vše aby přežili..ona to zatím nemyslí nijak proti mě a jinak je velmi samostatna a milá ale tohle mě opravdu vyděsilo..myslím si i nadále že by byla škoda tento způsob bydlení nevyzkoušet..už pro umístění toho domu..klidná část.. velká zahrada pro děti..nižší náklady..ale můžete mi prosím poradit jak jí nějak opatrně dát najevo že je její péče přehnaná? Nemám příliš ráda konflikty o to méně zvládám rod.hádky . Mám z toho takový strach že se to přenáší na mého přítele a začínám mít pocit že k němu "necítím co dřív"..ale na druhou stranu je mi s nim neuvěritelně krásně a vím že mě teď ovlivňuje ten stres a obavy.Mluvila jsem s ním o tom co mě trápí a on mě velmi chápe a říká že když to bude jeho matka přehánět tak jí to otevřeně řekne že se nemusím bát..věřím mu..ale přesto..Vím že v podstatě nemám žadný dotaz ale potřebuji slyšet nečí nezaujatý názor! A má druhá otázka zní jak je řešeno když se nastěhuji takhle k nim a náhodou bychom se rozvedli? mám nějaký nárok na náhrad.bydlení nebo mne mohou jen tak "vyhodit" ? Nevím kam bych se pak s dětmi vrhta protože si nemohu dovolit držet si "náhradní byt" . Z prvního vztahu mám velmi negativní zkušenosti kdy mě partner jak se říká "vyhodil s holým zadkem na ulici" tudíž jsem dnes již opatrnější a proto bych ráda věděla zda je pro mě v tomto případě nějaká možnost.
Mnohokrát děkuji Linda
Vaše zkušenosti: |
?
15132
|
Nevěra partnera
Jsem vdaná 15 let a 5 let jsme spolu chodili.Byly to naše první vážné vztahy.Před 7 lety začal být v profesi úspěšný a oblíbený, já chodila do práce a jemu kariéru umožňovala ráda.Opravovali jsme barák,jezdili na dovolenou s dětmi a žili celkem ve spokojeném stereotypu. Stále chodím cvičit,přibrala jsem však postupně 15kg a ostříhala si vlasy a to bylo jediné co mu , jak řekl ,vadilo.Před zhruba 3mi lety se zamiloval do tehdy 23 leté kolegyně.Chodil později z práce,změnil chování a jednou jsem kápla na SMS.Před 3mi měsíci mi vše přiznal,protože po naléhání na společný budoucí život a dítě ho přítelkyně podvedla s náhradníkem a vše mu řekla a že je konec.Od té doby spolu mluvíme otevřeně,ulevilo se mu ,že nemusí lhát a když jsem zjistila,že ji má nadále v srdci poslala jsem jej k ní,ať si to vyzkouší.Druhý den mu chtěla kupovat peřinu a on se trochu "opupínkoval".Vrátil se po 3 dnech kvůli dětem a Vánocům.Stále si SMSkovali a dohadovali,ona chtěla zkoušet vztah s tím dalším.Po jejich dohodě k ní manžel šel v lednu znova na zkoušku,ale vlastně jen dojížděl na noc,prý schválně,aby si uvědomila co by ji čekalo.Domů se vrátil po 10ti dnech.Ona teď bydlí s novým přítelem a který ji miluje.Ona ho má ráda,ale miluje mého muže,jak říká jejich společným známým.V práci jsou spolu na patře.
A já?Přes Vánoce jsem manželovi dělala kamarádku,o všem jsme stále mluvili a mě bylo lépe,že o celé situaci vím,než nemít žádné informace.Leden jsem přečkala díky schůzkám s kamarádkami a od února nervy nemám a spím již dobře.Oba jsme zhubli 10 kg.Detěm jsme řekli,že máme krizi,že táta chodil později domů.Nehádáme se.Často si povídáme i o osudech jiných.On se snaží ji dostat z hlavy ale vlastně ji stále miluje i když mu rozum i kamarádi říkají něco jiného.Nikdo neví , jde-li to a jak to dlouho může trvat.Dlouho. Pro mne je to již lehčí a kladu si otázku,dělám-li dobře,že jsem mu dala čas, aby se mohl rozhodnout.Neměli-li jsme se i třeba na čas oddělit.Mám vlastně strach z budoucnosti.Jaké to bude , když zůstane,neudělá-li to za čas znovu(to nebudu vědět ani u někoho jiného),zůstanu sama s dětmi?Postavila jsem si perspektivu zatím na krátkodobém plánování budoucnosti a drobných radostí pro sebe (cvičení , děti , návštěvy,kadeřník,něco si koupit…),aby mě to protáhlo nejbližším obdobím,protože vím , že čas pomůže.Vím , že do nového vztahu jít zatím nechci ,nicméně jsem měla pár schůzek a nějaké dopisování vlastně proto,abych i zvedla sebevědomí.To je asi tak vše.
S pozdravem Veronika
Vaše zkušenosti: |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.