Všechny názory k dotazům

- začalo se mi dělat to samé teď na podzim. Bylo to nejen velmi bolestivé, ale také otravné...
Pak jsem úplnou náhodou objevila v DM nosní krém /je to malá tubička/, který jsem si koupila jako poslední pokus o samoléčbu před návštěvou ORL.
Zabral úplně skvěle! Stačilo ho na noc nanést, podle potřeby druhý den zopakovat a bylo po problému.
Celkem jsem ho použila asi cca 5x - rány v nose zahojil a od té doby už se mi žádné neudělaly

Dobrý den..nejspíše Vám v tomhle těžkém rozhodnutí úplně neporadím, ale třeba alespoň trochu pomůže moje čerstvá zkušenost právě s vytržením nosní mandle. Synovi je 5 let a často býval nemocný, neustále zahleněný a unudlený. Dětská doktorka nás poslala na ORL, kde zjistili, že mu mandle utlačuje sluchovod a že skoro neslyší. Doporučili vytržení. Bránili jsme se tomu 2 roky, mezitím jsme mu nechali udělat autovakcinu, kterou bral přes půl roku, ale k zlepšení nedošlo. V noci chrápal, chroptěl, vysmrkat mu pořádně nešlo, přitom
zahleněný byl šíleně..došlo i k zhoršení chování jak neslyšel. Byl nepozorny, nesoustředěný, nereagoval na zvuky ve středních hodnotách..na běžnou mluvu, takže neposlouchal a vypadal nevychovaně..trpěl tim on ale i okolí. Tak jsme se odhodlali a v rijnu jsme byli v motole na zákroku. Vytržení nosní mandle a propíchnutí bubínků a vyčištění od nahromadené tekutiny v uších, kde ji bylo prý hodně. .proto mu do pravého ouška dali grometu - trubička ktera je přímo v bubínku vyrovnává tlak a zároveň skrz ji může tekutina vytekat z ouška ven. V jeho případě mu nejvíc ulevilo to odsátí tekutiny, co se sluchu týče. Slyší lépe, pro nás bezne zvuky on teprv nově poznával. Byl z toho ale spíše vystraseny, zacpaval si ouška a doted rika ze by byl radši zase hluchý. Ale je fakt, že od te doby marodil jen jednou a nosánek má nesrovnatelně lepší. Hleny ho tak netrápí a i lépe cítí a jinak vnímá chuť. Takže si myslím, že výsledek je znát a že jsme udělali dobře. Není se ceho bát a když má prcek takovýhle problémy, nevidim důvod proč se toho bát. Ublížit mu to nemůže, ale jen pomoct tak přeji hodně štěstí při rozhodování a při léčbě. .

nedejte jim najíst, dokud neuklidí ... zavřete každého do jiné místnosti, ať uklízí každý sám, nebo ať se vystřídají ... zaměřte se na věci, které je zajímají, jak v hraní, tak v postihu ... jak již bylo řečeno, choďte s nimi ven na dlouhé procházky do přírody atp.

Máte ještě bolesti nosu a tlak za očima? Já toto prožívám teďka a byla bych ráda za jakékoliv rady a postřehy.

Váš dotaz mě moc zaujal...Mám také dvě větší dcery a kurážného,nebojácného syna.Hodně mi pomohla kniha ,,Nejšťastnější batole v okolí".Pomocí této knihy lépe chápu toho našeho tvrdohlavce.Také chodíme hodně ven a plavat.Právě na plavání začal být zlatíčko-instruktorky poslouchá ukázkově,učí se tam trpělivosti.jinak v menší míře máme to samé,ale rozdíl je v pravidelnosti-ve stejný čas jí,hraje si,chodíme ven a spát také poměrně krásný čas kolem 20hodiny.(většinou dříve-čteme pohádky)Ve skratce,naše komunikace-doporučení jako s kamarádem na bávštěvě(očemž diskutujeme s manželem ale funguje to)Sundáš si pyžamo sám-nebo ti ho sundím sama? -to samé pomalu s veškerou činností!Dávám mu vlastně na výběr a hodně hodně mluvíme...večer jsem opravdu unavená....všechno chce sám...vaří semnou,nalévá si polévku,připravuje skoro všechno semnou,uklidí nádobí do myčky...v noci se někdy budí -to si sám udělá pití a přijde k nám...3 roky mu budou za dva měsíce a musím říct že řevu a hádek je doma méně po téhle taktice...no snad Vám to trošku pomůže...(chápu jak se cítíte,sama vidím reakce okolí na kurážné dítě,a ty hlášky že dřív by ho seřezali ....)