Názory k článku Blízké setkání (s porodníkem)

Vero, za prvé - ta citace nebyly MOJE názory. Co se mne týká, já rodila dvakrát - jednou poněkud hororově ;o) v nemocnici, podruhé pohodově v jiné nemocnici. Ta citace byl OFICIÁLNÍ NÁZOR LÉKAŘŮ ZE SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE. Co se týká navážení se, mělä jsem na mysli tento váš příspěvek pro Sylvu. Konkrétně tohle: Predpokladam,ze ano,ale to bych se asi dotkla vasi inteligence,protoze,kdyby ste to cetla nikdy byste nemohla nekomu doporucit rodit doma.

MMCH já rizika teda neignoruju. a víte, co je největší legrace? Že o rizicích u porodu jsem se dozvědla nejvíc právě od holčin, které rodily doma - v zahraničí - a od svojí porodní asistentky, která je u porodu doma doprovázela, mi zjišťovaly podrobnosti. O co jde, jak se to řeší v nemocnici, co se s tím dá nebo nedá dělat doma...

Jenomže ono je těžké zbavit se předsudků, že doma rodí jenom ženštiny, které o porodu ví prd, že? ;o)

S.

Dobrý den,
Váš příspěvek jsem přečetla s velkým zájmem.
Já rodila v Krči "klasickým" porodem, který vedl mladý a velmi milý lékař. Bohužel nastaly komplikace, porod byl dlouhý (22 hodin) a ve finále měla holčička omotanou pupeční šňůru a museli ji "křísit". Nejsem si jistá, jak by tuto situaci zvládla porodní asistentka doma, ale třeba ano - a třeba by k tomu ani nedošlo, nevím ... Přístup personálu atd. byl v pořádku, stěžovat si opravdu nemůžu.
Na druhé straně nám ale pravděpodobně i tímto porodem začaly nehezké komplikace. Od čtvrtého měsíce věku naší proncezny cvičíme "Vojtu", diagnóza DMO, postižené dolní končetiny. SNAD to dobře dopadne a malá bude někdy chodit - a věřím, že dobře (ačkoli se teď, v jedenácti měsících teprve plazí, sama nesedí, nejí, nepije, nespí...).
Ale proč to vlastně píšu: začala jsem se zajímat o jinou formu pomoci, než jen tu lékařskou. Navštívili jsme paní, která se zabývá klasickou homeopatií, udělala na mě "dojem" a začala jsem doufat, že nám taky může pomoci. Těžko zatím soudit, je to pár dní a máme za sebou teprve první podání "kuliček". Ale tahle návštěva mě přiměla zamyslet se nad tím, o čem paní Mašková, klasická homeopatka, hovořila. Já sama jsem - například - měla velké potíže s jídlem - a ejhle, naše malá jakoby šla v mých šlépějích. Ale nejen to, je dost těžké se o tom nějak srozumitelněji vyjádřit, tak to shrnu jen větou: možná potíže naší dcerky nejsou jen náhoda a souvisejí s něčím - řekněme - hlubším a naše počínající léčba touto metodou je především o léčení "hlavičky"... Tak uvidíme, ale něco mi říká, že by to mohlo vyjít.
Trochu jsem sice odbočila od tématu, ale zas ne úplně, protože naše současné potíže, alespoň dle slov lékařů, vznikly právě u porodu. Na druhé straně, dle paní Maškové, k tomu mohlo ale nemuselo dojít právě tam. Podle klasické homeopatie, pochopila-li jsem to správně, si neseme své nedobrovolné dědictví i z generací před námi. A tady jde o to, zastavit tento proces a začít jakoby od nuly. Tak uvidíme.

Michale, krom příjmení máme možná i podobný filozofický postoj k upřenostňování léčby kašle alternativními méně škodnými způsoby, ale málo platný - zlomenina patří do sádry, akutní apendicitída na chirurgii, a stagnující porod lépe ukončit sekcí. V některých akutních případech má klasická medicína navrch - zejména, když je potřeba rychle jednat. Na byliny, homeopatika a jiné je dost času pak.

Vero, Klárko,
asi jste nepřečetly dost důležité literatury, když si myslíte, že miminko by se mohlo narodit do exkrementů.
A tolerancí taky zrovna nesršíte. Zopakuju to znova - NIKDO vám nezaručí, že v porodnici nezemřete vy nebo vaše dítě, třeba kvůli krvácení nebo kvůli chybě personálu, těch důvodů může být víc.
Zkuste nejdřív trochu číst a ptát se, než napíšete něco podobného, z vašich příspěvků je znát nedostatek informací.

Vero,
dobrá, nenapsala jste "urážet", ale "napadat". Našla jsem si váš příspěvek a vy jistě budete tak slušná, že si najdete nějaký můj, kde jsem kohokoliv napadala a budete mě přesně citovat.