Názory k článku Jedináček

Fisperando,

díky, ale do zralého uvažování mám daleko, i na svůj věk jsem v leččems jako malé děcko:-) Jen nemám ráda příkré soudy a to, když někdo dává ,,rady", i když mu do života druhých vůbec nic není:-) Ač jsem svým způsobem konzervativní, nemám ráda zobecňování a takové to přehnané moralizování, což neužívám jako útok proti nikomu, tak si jej (ostatní) prosím tak neberte:-)

Prostě být a nechat být:-)

Jinak Fispe, pokud chceš pokecat, písni mi na mail.

Krásný večer všem:-)

P.S: Jako reakce na tvůj příspěvěk se mi to nezobrazilo, proto zakládám samostatnou kolonku.

Ahoj, to byl nádhernej článek, já mám jedno děťátko je mu 7 měsíců.Po pravdě řečeno jsme s manželem taky uvažovali kolik dětí pořídit v dnešní době, shodli jsme se na jednom.Ale co jsem prožila nádherný těhotenství, porod takovej no nic moc, ale asi bych si to chtěla prožít ještě jednou.Nevím jak to dopadne, jestli to druhý miminko bude nebo ne, ale každopádně si myslím, že by člověk měl koukat na finance, na práci a hlavně, aby ty děti zabezpečil až do dospělosti, ať máte jedno nebo pět, a trochu jim umožnil snadnější vstup do života, než jsme měli třeba my s manželem.Ale taky si myslím, že to je každýho věc a určitě bych nikoho nepřesvědčovala, ať má ještě několik dětí navíc.Tak ti přeju samou radost z Vaší holčičky a hodně štěstí a pevný nervy na zvědavý a nechápavý lidi.Ahoj

Omlouvám se předem za tento poněkud kontroverzní název příspěvku. Samozřejmě jsou různé důvody, proč se lidé rozhodnou mít jen jedno dítě, já sama uznávám pouze ty zdravotní, ale jak říkám, každého věc. Mámo dost staršího bratra, vyrůstala jsem tedy téměř jako jedináček, vždy jsem chtěla mít sourozence - vrstevníky, tak jsem si aspoň umínila, že sama budu mít nejméně čtyři děti. Zůstali jsme u tří, dvě těsně po sobě, třetí po 10 letech. Až teď, když už nemám rodiče, tak velice oceňuji ten dar, který mi dali moji rodiče - a sice že nejsem jedináček. moje maminka byla jedináček a celý život to své mamince v duchu vyčítala. Nikdy nevíte, jestli vaše dítě jednou bude mít partnera nebo své děti, ale sourozenci jim zůstanou. Troufám si tvrdit, jak už jsem napsala v úvodu, že mít jedno dítě je vůči tomuto dítěti sobecké. Nikdy jsme neměli nadbytek, mé děti viděly moře téměř v dospělosti, nikdy neměly značkové oblečení, ani nechodily do drahých kroužků, ale všechny by vám řekly, že mít sourozence to všechno stokrát vyváží. Já sama učím občanskou nauku a psychologii na střední škole a při první skupinové práci poznám na 95%, které dítě ve třídě je jedináček a kdo má sourozence. Některé dovednosti se člověk učí pouze v rodině, nebýt sobecký, spolupracovat s ostatními, mít velkou dávku empatie, to se jedináčci sami nenaučí, nemají totiž kde. Jedináčky vpodstatě lituji. O penězích to není, nejvíce dětí měli vždycky ti nejchudší a vždycky je uživili. Daniela

Jedna kamarádka mi celý život vyčítala, proč mám jenom jedno dítě, že se mu něco stane a já se pak zblázním...měla děti dvě a obě jí v dospělosti najednou zahynuly při dopravní nehodě...druhá kamarádka mi vyčítala mou velkou fixovanost na jedno dítě, ona prý nechce tak dopadnout, pořídili si proto druhé a potratila, bohužel...myslím si, že každý má tolik dětí, pro kolik se rozhodne nebo kolik mu zdraví umožní ...má babička říkávala, že pánbůh dá každému tolik dětí, kolik jich zvládne...

Myslím, že by se měl každý sám rozhodnout, kolik dětí chce a na kolik se cítí. Ať už k tomu má jakékoliv důvody.
Osobně ty důvody materiální moc neuznávám, ale každý jsme jiný a chápu, že někdo to vnímá jinak.
Sama jsem ze tří dětí, mám dvě starší sestry o 5 a 8 let. Nejstarší sestra už mne v podstatě "minula" - když mi bylo osm, jí už zajímali kluci, v 18 šla odešla studovat přes půl republiky a už tam usadila.. S prostřední sestrou jsme si docela rozumněly, ale 5-letý rozdíl už byl také dost, takže jsem nakonec část dětství měla skoro jako jedináček. V přepychu jsme nikdy nežili, já to spíš vnímala, že "z ruky do úst", to se ještě prohloubilo, když se v mých 12 rodiče rozvedli a otec bohužel příliš zájmu neměl (ani citově, natož materialisticky).. Ale nikdy jsem si nepřipadala kvůli tomu, že si nemůžu vše koupit méněcenná, angličtinu jsem se učila ve škole a teď mám myslím také dobré znalosti..
Přesto když jsem dostudovala a nastupovala do práce, představa mít hodně dětí mě vůbec nelákala.. Moje sestry měly už každá dvě, takže jsem dobře věděla o čem to je.. Nejraději bych měla jenom jedno dítě, ale jedináčka jsem nikdy nechtěla, tak jsem myslela max. 2. Pak jsem se ale seznámila s manželem a moje hormony začaly bláznit. Nejen, že jsem začala hrozně toužit po miminku (do té doby jsem to chtěla odkládat), ale hned po narození dcery, jsem věděla, že bych co nevidět chtěla další dítě a pak minimálně ještě jedno. Naše příjmy byly tehdá spíš lehce podprůměrné, ale vůbec jsem neměla strach, že bychom víc dětí neuživili. Syna se narodil přesně po dvou letech. Hormony se mi trochu uklidnily, s dalším dítětem jsem chtěla počkat déle než dva roky..ale ne zas více jak čtyři... Momentálně tedy čekáme třetí dítě, až se narodí, synovi budou 3 roky a 2 měsíce. Manžel touhu po velké rodině sdílí se mnou (on je pro změnu nejmladší ze 3 bratrů s věkovým rozdílem 7 a 8 let). Nechávám otevřenou otázku i čtvrtého dítěte - určitě bych se mu nebránila, ale nevím, jak se budu cítit fyzicky, přece jen je znát s každým rokem a každým dítětem větší únavu organismu. Ale pokud by bylo všechno v pořádku.. neřekla bych ne..
Lidé v mém okolí se hodně diví, že jsem chtěla třetí dítě, a že jsou tak málo od sebe.. Dokonce už jsem zaslechla i narážku na to, že využívám sociálního systému a nechce se mi dělat :-)) Já se zpět do práce opravdu neženu, ale ne kvůli tomu, že by se mi nechtělo dělat, ale raději se uskrovním a budu doma se věnovat dětem, které mi přinášejí velké uspokojení a radost, což mi budování kariéry nepřineslo..
Občas se lidí v okolí s jedním prckem také ptám, jestli plánují druhé dítě.. Ale ne proto, abych jim kázala o tom, že mají mít hodně dětí.. Jen tak, ze zájmu a zvědavosti :-) , jak to plánují u nich.. Je to přece každého věc... Argumentovat tím, že vymírá národ je hloupost, stejně tak, jako že je přelidněná planeta..