Názory k článku Jedináček

Podle mě jsou kroužky pro děti důležité. Chodíme s manželem oba do práce a nemůžemem se dětem pořád věnovat, mají toho volna víc než my:o). Nechceme, aby celé odpoledne seděly u televize nebo u počítače, hlavně teď v zimě je ven nedostanu.

Syn (13)chodí na karate, kroužek plavání, klavír, tývíčko (něco jako televizní technika, učí se pracovat s kamerou, stříhat atd.) Chodil ještě na AJ, ale teď má ve škole NJ a AJ povinné.

Dcera (6)chodí na plavání, karate, flétnu, klavír, chovatelský kroužek a aerobic. Ještě je vytížená málo, občas slyšíme, že se nudí:o).

Připadá mi to lepší, než aby se nudili doma, v týdnu s manželem nemáme čas ani sílu, jim vymýšlet nějaký program.

Nechci říct, že nemáme víc dětí kvůli placení kroužků, celkově se na víc dětí necítíme, 2 jsou maximum, co zvládáme:o).

E.

jo, Markéto, tohle fakt stojí za přemýšlení...

Moje řeč :-))))
Ale kdo má jedináčka, tohle nikdy nepozná :-(

Frantino,

to je furt dokola. Jestli moje deti nepujdou na VS, tak proste nepujdou. Ja i manzel jsme uplne v klidu.

A ano, spousta veci se da delat s rodici mïmo krouzek..ovsem musi k tomu byt splneny predpoklady, ze to rodic umi a ze ma cas to dite ucit. A tohle jaksi uz s manzelem nesplnujeme..treba dite chce hrat na klavir. Ja ani manzel to neumime, nasleduje tedy vyuka v krouzku. Nebo na neco nejsou doma podminky. Zase priklad: Dite dela florbal. Mame snad doma telocvicnu, kde muze trenovat? Jiny priklad: Dite chce delat sitarinu na PC. Doma mu fakt sit neukazu, nebot zadnou nemam. At si pekne chodi na informatiku, kde mu tohle lektor ukaze.

A to, ze chce dite delat 5 veci je snad normalni..to mi neprijde moc.
Tech 5 veci muze byt treba:
1. plavani
2. cizi jazyk
3. hudebni nastroj
4. informatika
5. ctenarsky krouzek.

Nebo:
1. sachy
2. fotbal
3. vytvarka
4. knihovna
5. anglictina

5 veci, 5 dni v tydnu, kazda vec jina ... dite ma do budoucna o pratele vystarano.

No, o penězích to není, ale jen pro toho, kdo má "dostatek". (pro jednu rodinu je dostatek životní minimum, pro jinou nestačí ani 100 000 měsíčně) A o penězích to prostě je. Ani svým dvěma dětem nemůžu dát, co bych chtěla. A taky, jako autorka nemyslím značkové oblečení, každý rok dovolená na Tahiti nabo soukromou školu. Když byli miminka, též se mi zdálo, že o penězích to není, ale od té doby značně stouply náklady na všechno, co s dětmi souvisí (neb jsou již školáci a co toho třeba sní.....). A tak i když chodíme do práce oba, pořád se potácíme na hranici dluhů a nedluhů. A mě by se tak líbil třeba poloviční úvazek v práci.... Ale kdo by nás živil. Vůbec nemluvím o tom, že další dítě (a že jsme ho původněě i chtěli) by muselo viset v hamace u stropu. Byt není náš a navíc je malý. Na větší či vlastní - to leda tak vyhrát ve Sportce, což je značně neefektivní vydělávání peněz - při našem štěstí. A tak máme děti 2 a ne 3............ To ale neznamená, že já mohu kohokoli odsuzovat, že má jedno dítě, nebo 4 děti. To je každého zcela soukromá věc.
O nejapných řečech okolí bych též mohla vyprávět (děti až ve 30 - dvojčata). I dnes se mě ptají, kdy bude holčička. Jediná odpověď je - a kdy Ty budeš mít třetí dítě? Lidé vůbec takto neuvažují - dvojčata pro ně jsou 1 dítě, i když finančně je to minimálně dvojnásobek - dědit po sobě nemohou, apod... Myslím si, že dotazy na počet dětí v rodině přísluší jen nejbližším přátelům, resp. příbuzným a jiným lidem do toho prostě nic není...............