Názory k článku Jedináček

Já bych to s tou délkou dojíždění viděla tedy o něco hůř než ty. Možná jede párkrát za den nějaký přímý spoj do Prahy, ale je to od Prahy fakt už dost daleko. A jde o to, že např. v této lokalitě, kde se dá za levno pořídit bydlení, se ale nedá "normálně žít" v tom smyslu, že školy a supermarkety a nějaké kulturní vyžití atd atd. tam si myslím téměř není. Tvá kamarádka bude muset všude dojíždět a pak vozit všude i děti.
Pro mně osobně bylo to maximum Beroun. Tady je bydlení o dost levnější než v Praze. A je tu všechno, na co si člověk vzpomene. Ale dál už bych nešla ani omylem. To už bych dětem ani sobě neudělala. Pro nás je menší zlo vyšší hypotéka. Někde v Hořovicích bych se zbláznila. Ahojky, Zuzana

Díky, to mě potěšilo :o)

Zuzini,

ne, nikoho jsi nepohorsila, jen uznej, ze jsi celou dobu byla dost mimo :-D

Cituji Tvoje vyroky:

1. koupila za Prahou byt 2+1(v novostavbě) s garáží za 1milion, dostupnost do Prahy perfektní, cca 35min vlakem.

2. letos v září koupila u Prahy byt za 1 milion,
práci má v centru, její manžel dojíždí autem. Takže až tak mimo nejsem , víš ono to chce trošičku pohledat ( to je taky dobra bomba:-)) ) , když dostali hypotéku schválenou jen na 1 mil. tak se asi snažili trochu více.

Jinak se omlouvám jestli jsem někoho pohoršila, já jen reagovala na to, že se tady psalo, "platím za hypotéku 15000,- měsíčně, proto si nemůžu dovolit druhé dítě", a přitom, když se chce, jde sehnat bydlení levněji, jen se musíte přizpůsobit, někdo to rád pro děti udělá, někdo má prostě svůj životní standard, který nechce měnit. A jestli se nechce někdo stěhovat z Prahy kvůli dojíždění, tak musím jen dodat, že ona dotyčná, když ještě bydlela v Praze, ovšem na jiném konci než pracovala, to má teď s dojížděním stejné možná lepší.(myslím tu dobu)

Je to jako se vším, z neznámých (mě) důvodů je v Čechách hustá koncetrace "radičů". Jsou to lidé, kteří na základě žádných nebo jen minimálních osobních krátkodobých "osvíceně" rozdávájí rady ostatním - nákupem elektroniky počínaje a intimním životem konče. Existuje na to jednoduchá rada "jedním uchem tam ...", i když mnoho "radičů" je velmi militantí. Mezi tyto lidi patří strejcové u piva, kteří radí sportovci, jak má trénovat a jakou má mít výstroj i "supermatky", které přece vědí, že svíčková a teplé ponožky jsou základ štěstí jejich dětí :-)))
Ale vážně, přiznejme si, že děti máme jen a jen ze sobeckých důvodů (tj. protože mi to chceme) a je zbytečné si to racionalizovat. Takže žádné nebo deset - je to jen naše věc (tedy pokud se o ně dokážeme postarat a uživit je).