Názory k článku O Downově syndromu a neumytých oknech

Byla jsem v podobné situaci.Při mém 2.těhotenstí mi gynekolog po vyhodnocení odběru krve v 16.týd.řekl výsledek stylem,,budete mít vadné dítě´´a doporučil mi jetě KO na genetice.Kde vzhledem k předešlému těhotenství mi nedoporučovali odběr plodové vody z důvodu nedonošení.Tak mi opakovali krevní testy a ultrazvuk výsledky byly už 2.den,ale mě to připadalo jako věčnost.Snad 100xjsem se ptala manžela co když výsledky budou negativní co pak.Bála jsem se,že bych se neuměla o postižené ditě postarat a taky toho co by bylo kdyby se se mnou něco stalo.Manžel si tuto variantu nechtěl připusti a opakoval mi,že to bude OK.Když už jsem se dozvěděla výsledky,které byly v pořádku i tak ve mě hlodala myšlenka,co když se spletli teď.Nakonec syn byl v pořádku i když v 10.měs.mu zjistili menší vrozenou srdeční vadu,ale teď už bude mít 11let závodně sportuje a na KO na kardiologii po zátěžových testecch už taky nemusíme chodit.Ono hodně záleží aby i gynekolog odhadl ten 16.týd.,jinak to výsledky zkresluje u mě se spletl o 4týd.podle toho jak byl syn vyvynutý při narození.Všem maminkám v podobné situaci držím pěstičky.

Víš, sice jsi se s miminkem nerozloučila "osobně", ale v okamžiku jeho odchodu nebylo samo, bylo v nejtěšnějším spojením se svou mámou. Lusika

Moc mě mrzí tvá bolest. Ale možná by tě pak trápilo, že byl život a odchod tvého miminka plný bolesti, hadiček a skla. Zkus to přijmout.. V bříšku jí nic netrápilo a byli jste nejtěsněji spojené, jak by to kdy šlo.

Myslím, že i zde na rodině je většina osazenstva pro potrat. Nepochybuji, že nejvíce vnímáš ty opačné případy.

My máme riziko "jen" DS bez viditelných fyzických vad, takže jsme byli s manželem zajedno a nemusela jsem otázku ohledů na okolí řešit. Nevím, co bych dělala v opačném případě, cítím to hlavně jako mou neinternější záležitost. Na nikoho jiného jsem v tomto rozhodnutí nemyslela.

Podle paní PA Kónigsmarkové je pro ženu skutečně šetrnější porodit i takovéto dítě. Ale nemyslím, že by se to dalo nějak porovnávat mezi sebou. Možná ti hlodá těch 5%. Navíc by ti ji opravdu nedali, takhle byla s tebou do poslení chvíle.

Lusika

Díky za hezký příspěvek a zamyšlení. Jen bych doplnila, protože si myslím, že jsi citlivá a myslíš na ostatní, zamyšlením, zda je nejvhodnější letět letecky k moři na víkend. Totiž, domnívám se, že řada lidí a asi ani ty neví, jak podobné aktivity poškozují naše životní prostředí a jaký to bude mít a bohužel už má dopad na ostatní lidi v podobě např. globálního oteplování, vyčerpávání neobnovitelných zdrojů atd. Můžeme si s manželem dovolit hodně neekologických aktivit, ale snažíme se jich zdržet. Ono je hezké vyjet i kousek za Prahu a vlakem, není třeba jezdit přes celou republiku za nějakou kulturněhistorickou památkou. Když jedeme na dovolenou, snažíme se jet do jednoho místa a poznat jeho okolí, tj. neděláme cestování po republice od nejvyhlášenějších hradů a zámků po bobovou dráhu atd. Také cestujeme nákladně a neekologicky, např. na zájezdu do Latinské Ameriky, neříkám, že se chováme vždy naprosto ekologicky, ale snažíme se Zrovna letecká doprava je pro životní prostředí velká zátěž.

Jinak děťátko s DS bych si také určitě nechala a nepřerušovala těhotenství. Vlatně bych to asi ani nevěděla, protože amniocentézu bych odmítla. Ale je pravda, že DS vnímám jako málo náročné postižení dítěte. Děti jsou schopny krásných soc. vazeb a kontaktů a nevím, jak bych se zachovala, kdyby dětátko mělo být postiženo jinak, mnohem závažněji, např. mělo kombinací řady postižení.

z některých příspěvků...

Těhotenství i vyšetření v něm byly naprosto v pořádku a přesto se mi narodilo těžce postižené dítě. Není to sice dauník, ale myslím, že spoustu problémů jako oni taky moje dítě má a v budoucnu mít bude. Je autista, má také těžkou srdeční vadu. A co teď, co bych s ním podle některých měla udělat????
Manžel i já ho milujeme a kvůli jeho postižení by jsme od sebe nikdy neodešli...