Názory k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

a proc ty sladkosti neodmitnes?
moje mama ma nastesti rozum, sladkosti ji nedava a tchyni jsem jasne rekla, ze ji to nepreju.
s doktorkou se snad taky muzes domluvit, nebo si najit jinou.

jo moje dcera se za mnou taky pokousi z te vedlejsi mistnosti vratit - otocim ji a poslu zpatky a reknu - "lezla si na stul, to je nebezpecne" staci tak trikrat a zustane. chvili hodne vztekle jeci a pak zacne brecet normalne (cele to trva mene nez minutu) to ji k sobe pustim, pockam nez se jeste vic zklidni a reknu : ty moc rada lezes na stul, vid. pauza. je to prima zabava, vid? pauza. skoda, ze je to nebezpecne. uz to nebudes delat?
dostane se mi odpovedi, ze ne. jasne, ze to treba zas zkusi, ale nezkusi to hned. a mnohe veci uz se uplne odnaucila. napriklad mi uz nezkousi vbehnout do silnice. (p.s.: stejne radsi chodime za ruku)

Něco takového jsem potřebovala slyšet (teda číst). Je to přesné!

A ona ti v tom pokoji jako zůstala? Taky jsem tuhle metodu někde četla a dokonce i vyzkoušela. Syn se začal vztekat ještě víc, mlátit do dveří a nakonec vylítl z pokoje ještě v horším stavu než byl před tím...
Gábina

Snažila jsem se samozřejmě vysvětlovat déle, než je psané - jen bych se opakovala. Jaké je teda jiné řešení - dát dítě do jiné místnosti? A ono vám tam zůstane? Moje dítě by bylo zpět dříve než já. Nebo ho tam zamčete? Nebo jaké je ještě jiné řešení? Říct (dle Markéty) co můžu udělat, abys mi to smetí nerozhazoval? Následovala by výše popsaná scéna s lízátkem..
Ještě ke sladkostem - svým dětem sladkosti za odměnu nedávám.Většinou dostanou kousek čokolády po obědě - na chuť. Kdyby bylo na mě, sladkosti bych jim ani nedávala, ale bohužel nežijeme ve vzduchoprázdnu - máme babičky, kamarády a občas zajdem i do obchodu. Lízátko dostávají třeba i od paní doktorky...

Takže - shrnutí: Markéto, Limai a spol.!
Zkuste být trochu tolerantní. To, že vy máte hodné děti neznamená, že všechny děti jsou hodné, poslušné a jde s nimi diskutovat. Od určitého věku už skutečně plácání není třeba, ale ten věk je individuální - .

Gábina

P.S. Vy si skutečně myslíte, že občasné plácnutí přes ručičku nebo na zadek někomu ublíží??

Sama jsem již chtěla uvést tuto knihu - Respektovat a být respektován. Četla jsem ji minulý rok, synovi v tu dobu byly necelé 4 roky, a hledala jsem v ní mimo jiné odpověď na to, zda-li moje výchova bez fyzických trestů může fungovat. Protože i moje dítě se samozřejmě někdy chová jinak, než bych si představovala. Neříkám záměrně, že zlobí, skutečně podle mě nezlobí, ale hledá, jak se prosadit, učí se ovlivňovat svět kolem sebe. A skutečně jsem tam odpověď našla. Doporučuji všem, je to dobrá kniha o výchově.