Názory k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Já si myslím,že to trochu přeháníte nemyslím si ,že plácačů je převaha a už si vůbec nemyslím ,že to vyřeší nějaký zákon.Místo, aby jsme vymýšleli zákony, by jsme měli víc působit na společnost jako takovou.Proč nejsou ve školách předměty ,které by učily trpělivosti a motivaci k jiným způsobům.Proč ,když se rozhodneme být rodiče nejsou povine Kurzi,které by nám dopředu řekli co nás čeká a nemine.V rodičovské výchově na školách by klidně mohli učit podle knihy respektuj a buď respektován věřte ,že i rodiče by si jí přečetli a zamysleli se.Podle mě zákazem se nikdy nikdo nic nenaučil jen se podřídil a v tomto případě by se to mohlo zvrtnout k psychickému vydíraní.

Vážená Jitko,

já nejsem z tradiční křesťanské rodiny, uvěřil jsem, když mi bylo 18. Za gramatické chyby se omlouvám, psal jsem to jako textík pod článek a tehdy si to LN vytáhly a pak to citovalo pár křesťanských serverů.

Myslím, že vůbec nejde o fakt, zda se používají tělesné tresty, nebo tresty jiné, jde daleko více o fakt, zda je dítě vedeno k poslušnosti. Jen mi přijde, že v určité fázi jsou tělesné tresty srozumitelnější. Ten zlom by měl přijít někdy začátkem puberty. Také jde o to, že by měl trestem daleko víc trpět rodič, než dítě. Myslíte, že mám radost, když musím dítě potrestat? Daleko víc mne baví s ním budovat veselé a pozitivní vztahy.

Dál jde o motiv výchovy? Proč vychováváme dítě - aby bylo po nás? Kdysi se do mne na jedné konferenci zaryl program, abychom děti neobtiskovali do našich formiček. Užívám si to vrchovatě, sám jsem odborník v exaktních vědách a děti inklinují úplně jinam a ani talent po mne nezdědily.

Aby nás sousedky nebo přátelé z církve nepomlouvali? To nás už dávno přešlo, protože když máte dítko hyperaktivní, tak si na vás budou ukazovat všichni...

Myslím, že náš motiv je aby z dětí rostly morální a úspěšní lidé před Bohem i lidmi. Aby byly připravení srdcem, vzděláním a schopnostmi posloužit Bohu kamkoliv je povolá.

Co se týče té autoritativnosti, tak mně stejně není moc vlastní, musím si spíš hlídat ten mantinel, kdy mi děti běhají po hlavě, ale fakt je, že úctu a poslušnost si prostě rodiče zaslouží i z poziční autority, nikoli jen z vnitřní. Ale je taky fakt, že by měli odcházet do života s pocitem, že rodiče měli důvod je vychovávat tak jak to dělali a že rodiče alespoň do puberty měli pravdu a dobrou volbu pro děti. To souvisí i s tím, jak dokáží přidávat svobody právě v době puberty a jak komunikovat.

No, a mně zase není ukradené, že v české většinové společnosti "frčí" plácání. Proto se k tomu vyjadřuju.

Pro me i me deti je urcite fajn a v poradku, ze se necham vytocit, rvu na ne a placnu (chci videt, jak vytocena matka da diteti jedno primerene silne placnuti na zadek,ha ha). Urcite vic, nez kdyz se vsechno vyresi hned, v klidu a bez revu. Placnuti je jenom v krajnim pripade a tak, aby neublizilo, coz to, co ty schvalujes urcite neni. V rozcileni a afektu nejde neublizit, navic nejen fyzicky, ale hlavne psychicky, protoze to je prakticky vzdy vnimano ditetem jako krivda. Ale kdyz myslis, ze to zvladas...

Madelaine, mně vadí, že tito lidé IMHO zveličují, absolutizují a démonizují něco, co si podle mého názoru ani jedno nezaslouží, a že tento svůj názor vnucují ostatním. Nazývat plesknutí po zadku batolete násilím mi přijde trochu silná káva.

Zatím se bavíme o názorech, existují ale i tendence toto uzákonit (rozuměj ztrestnit i to plesknutí po zadečku batolete) a to už mi tedy vadí velice. A opravdu to není proto, že bych přemýšlela, jak své děti každý den pořádně zmlátím.