Srnka | (IP adresa 213.19.56.197) |
• |
18.2.2009 20:13:14
Ano je to normální zdravé dítě.To ,že plácaní nic asi nevyřeší vím,ale ten tlak okolí je hrozný.Plácání mě je proti srsti proto zkouším i tuto možnost třeba s tím má někdo zkušenost a poradí mě jak na toho našeho lumpa.Syn mu začal říkat predátor.Zřejmě mě tím chováním chce něco naznačit,ale prostě nemůžu přijít na to co.Něco to muselo odstartovat,ale co ve školce je spokojený nechce chodit ani po obědě domů proto jsme ho tam nechali i párkrát na jeho prosby spinkat.Možná to je jen období a za pár let to odezní pokud to psychicky vydržím a neproplesknu ho ve zkratu.Na sestřičku si myslím nežárlí, protože se k ní chová moc pěkně.Týká se to jen jeho samotného prostě se nechce podřídit chce mít poslední slovo,Musí být po jeho za jakoukoli cenu.
|
Áňa + 2 |
18.2.2009 14:54:51
Srnko - a ten psycholog ho asi vyšetřoval. A na nic nepřišel? Máš normální zdravé dítě? V tom případě je to dost zvláštní. Jen tě chci upozornit, že některým dětem je i to plácnutí jedno. Aby ses na to neupínala jako na že to fakt zabere. Může, ale nemusí.
|
Tulipán | (IP adresa 213.19.56.197) |
• |
18.2.2009 12:09:13
Jasný ,ale proč je pro tebe tak hrozný problém pochopit,že ta maminka třeba opravdu zkoušela toho hodně a prostě ji jednou došla trpělivost.Proč je tak strašný hřích ,když rodič ukáže před dítětem ,že je jenom člověk a jakožto takoví může dělat chyby.Já se přiznám ,že jsem svému synovi vlepila facku ,když měl necelých patnáct ,neboť jsem prostě nezvládla situaci.Nejdřív syn prásk dveřmi ,ale asi za dva dny se mě přišel omluvit,že neměl právo mě dostat do situace ,do které mě dostal od té doby jsem na něm pozorovala velký pokrok v naší komunikaci, už se mnou nesoupeřil.Myslím si ,že můj syn pochopil,že jsem taky jenom člověk ,který dělá chyby.Svého syna se nesnažím přesvědčovat o svých názorech jenom prostě chci ,aby než něco provede trochu přemýšlel a myslím si ,že ta facka mu pomohla neboť přestali i problémy ve škole.Nemyslím si ,že by se mě od té doby začal bát nebo že by měl pocit ,že nesmí doma promluvit oba jsme se shodli na tom ,že to byla výjimka a že se to stalo jen proto,že už jsem nevěděla kudy kam a explodovala.Oba jsme si slíbily, že už se do téhle situace pokusíme toho druhého nedostat a myslím si že se nám to daří.Všechny bych opravdu neházela do jednoho pytle a opravdu si myslím že ta maminka ,která měla problémy s dítětem na silnici si to od tebe nezaslouží.
|
Srnka | (IP adresa 213.19.56.197) |
• |
18.2.2009 11:19:53
Limai,napiš prosím jak by si to řešila.Mám doma dost sinou osobnost a nic mě nenapadá.Syna jsem zatím neplácla ,ale daleko do toho nemám zřejmě mě něco uniká..Syn mě v poslední době neposlouchá směje se mě do očí odmlouvá a někdy mám pocit ,že právě to co se mě nelíbí schválně dělá.Začalo to ve chvíli ,kdy jsme ho dali do školky do té doby bylo vše v pořádku.Teď, když mu něco řeknu schválně udělá opak a jelikož má pět a půl odhaduji,že to schválně je.Odměny, prosby, domluvy nezabírají jak mám toho svého malého uličníka dostat zase pod kontrolu, aniž bych musela přikročit k nejhoršímu.Dokonce jsme šli do školky v pyžamu, protože se nechtěl převléci děti se mu smáli,ale on to bral jako ,že je hrdina a druhý den tak chtěl jít zase.Když nestihne večerníček ,protože si neuklidil vůbec mu to nevadí.když mu řeknu ,že nedostane večeři dřív dokud nebude uklizeno,jde spát a když jsem ráno chtěla ,aby se nasnídal řekl ,že snídat nebude, protože nemá uklizeno a uklízet nebude, protože se mu nechce.Tak jsme mu hračky schovali ,když je nechtěl uklízet a zase nic našel si jinou zábavu.Hračky mu vůbec nechyběli tak jsme je asi po měsíci vytáhli a on si s nimi odmítá hrát ,protože by je musel uklízet.Ve školce radši stojí v koutě než, aby kreslil a tak.Do kina nepůjde ,protože tam musí sedět a to se mu nechce.Když mu něco vysvětluji skáče mě do řeči a říká nedělej to mě se to nelíbí a když se mě to nelíbí tak je od tebe oškliví že to děláš!!Prostě vše používá proti nám,všichni mě dávají najevo, že jeden plácanec vše vyřeší nejhorší na tom je to ,že už tomu začínám věřit.Mám už vyzkoušené snad všechny fígle ,ale tomu mému broučkovi začalo dělat dobře ,když může dělat praví opak.To jsem taky zkoušela jestli třeba neobrátí,ale bohužel byl naprosto spokojený a neměl proti tomu žádné námitky.Psycholog mě řekl,že už neví a že takoví děti prostě jsou a jestli mě ulítne ruka ,že se vůbec nebude divit.Co můžu ještě zkusit, abych toho svého malého uličníka nemusela plácnou .No nic jdu s dcerou na procházku čerpat sily na návrat syna ze školky do které chodí moc rád.Co dělám špatně ,že to co fungovalo se obrátilo proti mně.Mám ještě jednoho syna 16 let a tam je vše v pořádku dcera má rok a půl a taky bez problému jen ten můj Míla ne a ne se podřídit chodu naši rodiny.
|
Limai |
18.2.2009 1:07:28
já s Marceliným postupem nesouhlasím protože Marcela by měla mnoho jiných možností jak zabránit třískání dveřmi,pro mě je evidentní že se jí žádné možnosti hledat nechtělo,protože tady neuvádí ani jednu kromě toho že pokud dítě bude nepřestane dostane na zadek,což pro Marcelu bylo nejpohodlnější řešení.Věta co kdybychom si šli hrát je o ničem,to není varianta odstranění nežádoucího chování.
|
Limai |
18.2.2009 0:52:32
pokud jde o vztekání mé dcery,nic takového neznám,takže ji nemusím posílat do vedlejší místnosti se vyvztekat.Ale to že se moje dcera nevzteká a nedělá scény neznamená,že nedělá věci které jsou nežádoucí.Ovšem vždy dokáži najít X variant,jak docílit toho aby dítě od takového chování upustilo a obešlo se to bez plácance.Souhlasím s tebou že jde o to,aby dítě pochopilo,co je správné a proč je to správné.A hodně záleží na způsobu,jakým se toho docílí.Píšeš tady že jsi nikdy nechtěla,aby se ti dítě podřídilo,což je nesmysl,protože jestliže po dítěti chceš dosáhnout jakéhokoli správného chování,vždy je to pouze že se dítě podřídí nějakému pravidlu a to bez ohledu na to jak se toho docílilo.Když řeknu dítěti,že je potřeba aby si dalo např. boty mokré od sněhu sušit na topení,jinak nebude moci dnes už jít ven(nebudu rozebírat že má ještě třeba další dvoje boty)protože v mokrých botách by mu byla zima,tak co se stane?Dítě si boty na topení nedá,takže zůstanou mokré,pokud je nedám sušit sama,nebo si je sušit dá,ale v tom případě udělalo co?Podřídilo se něčemu.Pokud by jsi si mohla dovolit napsat že jsi nikdy po dětech nechtěla aby se podřizovaly,musela by jsi napsat,že jsi po nich nikdy nechtěla jediný požadavek-třeba aby si uklidily hračky,utřely po sobě rozlitý čaj,odnesly talíř či vyhodily papírek do koše-na tom nezáleží oč se jedná.To jedině v případě že to třeba děláš jako moje sestra-ta řekne dceři aby si uklidila hračky a jde a ty hračky uklidí místo ní.Pak věřím tomu,že se ti děti nepodřizují,protože nic po nich nechceš a vše uděláš za ně.Ovšem otázka je co se tím ty děti naučí.Jinak ještě k tomu posílání do vedlejší místnosti-já nevím proč tady neustále někdo apeluje na posílání dětí do vedlejší místnosti a o správnosti či nesprávnosti této metody,když místo toho se dá vymyslet hromada dalších způsobů jak dítě ovlivnit tak aby ho to neponížilo a dítě poslechlo.Třeba k situaci vzpouzejícího se dítěte na přechodu tady jediná maminka nedokázala napsat co konkrétně udělala pro to aby se takové situaci vyhnula,a těch variant je taky spoustu,jenže ona si musí obhájit to že nutně dítě musí plácnout,ale je vidět že ona sama od dítěte něco chce a sama není kromě plácance schopna najít jediné řešení jak v pohodě přejít přechod.
|
Limai |
18.2.2009 0:20:56
docela by mě zajímalo,podle čeho se měří kdo má patent na rozum a kdo ne.Dětí jsem vychovala tolik že bych to ani nespočítala,protože od mých asi patnácti let jsem hlídala a starala se o tolik dětí že jsi jich tolik možná ještě neviděla ani pohromadě(to je samozřejmě nadsazené,ale fakt nevím,zda jich bylo patnáct,dvacet,třicet...nevedu si kartotéku).Ty poslední dvě jsou moje,jedno přítomné,druhé přítomné budoucí.Jenom od sestřenice která bydlí deset metrů vedle jich bylo pět.
|
Raketa | (IP adresa 213.19.56.197) |
• |
17.2.2009 9:00:10
Protože, mě zajímala vaše odpověď.
Vlastně jste mě nezklamal, nic jiného jsem ani nečekala. |
ŠIŠA | (IP adresa 213.19.56.197) |
• |
16.2.2009 18:34:58
Limaj já mám manžela ,kterého rodiče nikdy neplácali vše řešili tím ,že vysvětlovali a vysvětlovali vím ,že mu to lezlo na nervy.Docela mě dostala jeho matka na doby ,když ho v jeho pětadvaceti poslala do svého pokoje a řekla mu ,ať nevychází dokud nedostane rozum.Tenkrát jí oznámil ,že si mě bude brát,Na svatbu nám nepřišla a se synem, už víc mluvit nechce.S manželem se máme rádi a věřte ,že nás její přístup mrzí.Myslím si ,že pokud se někdo rozhodne své dítě ničit a ponižovat ,vždy si najde způsob jak to udělat mě naši sem tam plácli ,ale nikdy jsem se necítila ponížená.Mého manžela neplácali a silný mě nepřijde spíš trpí pocity méněcennosti.
|
kili | (IP adresa 90.183.74.174) |
• |
16.2.2009 17:22:33
proč ?
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.