Názory k článku Klub pro rodiny s více než dvěma dětmi. Co vy na to?

exituji i otcove, kteri jezdi na sluzebni cesty. prace jim zacina drive nez otevre skolka atd.

Odklikla jsem to nechtěně dřív, ještě jsem chtěla dodat, že jsem podobnou bezohlednost, i když poctivě zaplacenou zažila 2x na dálkových linkách. V obou případech vykoupeno 35 místenek.
Jednou to byl školní výlet na 150 km dlouhé lince, která jezdí jednou ráno a jednou odpoledne. Projíždí řadou středně velkých měst napříč "hlavním přepravním proudům", takže je to pro většinu z těchto měst jediné vzájemné spojení. Podle toho je také využívána - většina lidí tam cestuje na vzdálenost tak 50-100 km a vystřídá se v tom autobuse přes 100 lidí. Co ti si měli počít? Řidič je musel brát na vlastní riziko na stání do uličky, i když to byl zájezdový autobus, který nemá místa k stání!
Podruhé to byl skautský oddíl na "rychlíkové" lince cca 100 km, která jede většinu cesty po dálnici, takže lidi na stání nevzal. Jezdí sice cca jednou za hodinu, ale ani ten následující autobus není nafukovací. Nevím jak to vypadalo za tu hodinu, já tam byla hodně brzo, takže jsem se do toho autobusu dostala, ale po našem odjezdu zůstalo nástupiště plné lidí

Takže sice chápu, že je nepříjemné platit někde i za předškoláky, ale jsem přesvědčená, že kdyby to bylo pro všechny děti do 6 let zadarmo, tak budou časté problémy, kdy výletníci budou zabírat místo těm, kteří cestovat opravdu nutně potřebují.

No Petro Noemi - já myslím, že bylo. Moje babička byla z 9 dětí, dědeček z 8. Narodili se oba hned na počátku století (1903 a 1902), nejmladší babiččina sestra se za 2 týdny dožije 100 let, tedy je narozená 1909, nejstarší dítě z těch rodiny bylo narozeno 1888. V té době to bylo dost běžné, babi a děda měli oba to štěstí, že se dospělosti dožily celé jejich rodiny (tedy všichni sourozenci).
Jejich rodiče nebyli zrovna bohatí, ale ani žádné "socky". Jeden pradědeček byl dělník a jeho žena prala "lepším rodinám" - tedy patřili spíše k chudším, ale měli pravidelný příjem a všechny děti se vyučily řemeslu. Druhý pradědeček byl živnostník (krejčí) a tak na tom byli trochu lépe. Měl i dva učně a jednoho tovaryš. To už byla slušná dílna. Jeho paní nepracovala (tedy - hmmm - starala se o 15-ti členou rodinu - kromě dětí a muže i o jeho rodiče a ty dva učně - , vařila, pekla vše od chleba po nevím co, šila na děti, obhospodařovala zahradu, nakládala ovoce a zeleninu, chovala králíky, slepice.... a děti u všeho pomáhaly, každé mělo odmala své úkoly...). Dva synové dokonce vystudovali, ostatní děti šly na řemeslo (třeba ta nyní stoletá paní byla švadlena). Takže myslím si, že nemáš pravdu v tom, že početnější rodiny nebyly. Pokud neměla žena zdravotní potíže byla buď těhotná nebo kojící a za život "zvládla" cca 10 těhotenství. Je pravda, že mnohé "nedopadlo dobře", je pravda, že byla mnohem větší porodní a kojenecká úmrtnost, ale určitě před cca 100 lety byl průměr dětí na jednu rodinu mnohem vyšší než dnes. Já bych to tipla tak 4 děti. Třeba by se to někde dalo vyčíst.... Ale nevím kde.
Simča

janna, proč tak urážlivě? To jako by měli lidi s třeba dětma sedět doma na zadku a mělo by to tak být správěn? My máme tři děti a dopřávám jim tolik, kolik bych dopřávala jednomu, ale potíme u toho krev. Mimino chodí plavat, prostřední cvičit a do tanečního kroužku, nejstarší má angličtinu, hudebku, tanečák, plavání a přípravku do soukromý cizojazyčný školy. Pravda, musíme se uskrovnit jinde, třeba na oblečení a dovolenejch, ale slušný vzdělání jim zvládnem zajistit. Nicméně, kdyby stát zohlednil to, že místo cigaret a alkoholu utrácíme peníze za dětský zájmy a vzdělání, třeba právě tím odpočtem z daní, tak bych to chápala jako dobrou podporu rodin s dětma.

takhle hloupý článek jsem už dlouho nečetla