| unique,dvě holky | •
 |
(30.8.2007 21:35:46)
Jen dotaz. Jak jsi to měla s kojením? Dík.
|
| Mrkficka | •
|
(30.8.2007 21:39:16)
Porad kojim, pred spanim ma moje mleko a do postylky mu davam sippy cup s vodou, kdyz se vzbudi a ma zizen, ale myslim, ze toho moc nevypije.
|
| unique, dvě holky | •
|
(30.8.2007 22:19:14)
No ptám se proto, že kojím svoji 5-ti měsíční dcerku i 3-4x v noci. Prsa mám nalitá a kdybych nekojila, jako u starší dcerky (ve stejném období), musela bych se stejně vzbudit a odstříkat, protože bych si nejspíš zadělala na retenci, resp. zánět prsu. Ptala jsem se dětské dr., jestli bych ji neměla nechat vyřvat v noci bez kojení - viz. váš článek. Řekla mi, že KOJENEC (období do konce 1 .roku života) má nárok na to pít v noci a že ji nemám nechat řvát. Jinak kojím během 24 hodin cca 10x. U starší dcery jsme tento "americký" systém nasadili až když měla rok. Asi tři čtyři noci spala s babičkou, tak aby mě necítila a nevyžadovala pití. Zato babi se nevyspala a v noci chovala, chodila, houpala a uklidňovala řvoucí mimčo. Díky mojí mamce se to zlomilo a od té doby spala bez nočního pití, i když se občas vzbudila.
|
| Mrkficka | •
|
(30.8.2007 22:20:51)
To trva jen tak dve noci, telo si zapamatuje, ze v noci mleko nepotrebujes a zacne ho pres noc delat mene. Rano mam prsa vzdycky nalita, ale ne bolestive.
|
| unique, dvě holky | •
|
(30.8.2007 22:32:45)
Tak bohužel, moje tělo si to nepamatuje. Jak jsem psala výše u první dcery jsem v noci nekojila a musela jsem si odstříkat. Ve dne jsem ji výhradně kojila, neměla ještě ukončených 6 měsíců, takže mléko muselo stačit, žádné dokrmování. Možná to máte některá jinak, ale já tak :o).
|
|
| ZuziP | 
|
(16.9.2007 4:26:43)
Mrkficko, mala by si napisat: "mala som stastie, mne to trvalo 2 noci a moje telo si zvyklo". Kazda sme original rovnako, ako je originalom kazde nase dieta. Predavat svoj postup u jedneho dietata ako vseobecny navod, to sa proste neda.
|
|
|
| luckaa | •
|
(30.8.2007 22:28:16)
tak to je pro mne potešující zpráva,jak jsem psala níže (adélce) u nás ten rok mi to tak přišlo. u dcerky jsem to pořád řešila, a vyřvávání i zkusila,ale to bylo pro mne dost silný kafe ,ale kolem toho roku se tomu ani vyřvávání říkat nedalo. u kluka jsem to nechala plynout dle potřeby až zase po tom roce a dvou měs. vystavila stopku nočnímu kojení, a zase bez věších protestů....
|
|
|
| zaza+4 | •
|
(30.8.2007 22:31:47)
V USA je to metoda léty prověřená, jen miminum děti starších 6ti měsíců tady v noci nespí a opravdu to nebolí, jsou to jen tři noci a pak budete mít šťastné spící mimčo------------------ zni to jako nepovedeny reklamni slogan. AAP se proste usnesla, ze dite nad 6 kg uz nema na nocni jidlo narok! Pri porodni vaze 4 a pul kila, muze vazit 6 kg i hodne mlade detatko!Ja opravdu nevim, jestli mam brecet nebo se smat!!! Tak by v ty Americe mohli doktori take zavest, ze zadny obezni American nedostane najist vic nez 2 krat za den az do doby nez se prestane prezirat hamburgrama a bude vazit tolik, na kolik se rada lekaru usnense. Rekneme 65 kilo. Kdo se nevejde do tabulek, toho okamzite odstavime od jidla, duvody nas nezajimaji, jejich obezita je pritezi pro statni kasu. No a to by sme pak videli, jak se do toho obujou pravnici a , ze porusovani lidskych prav.........a svobod a .....Deti maji halt smulu, neumi mluvit. jenom plakat. V Americe je bezne i to, ze miminka tam hned po porodu spi ve vlastni loznici...... Inu, jiny kraj jiny mrav. Jak rada ziju prave v Cechach a spim v jedne posteli se svymi detmi, ac nam nohy mnohdy couhaji ven a par krat za noc se probudime.
|
| Mrkficka | •
|
(30.8.2007 23:19:07)
Starsi ctyr mesicu a tezsi nez 6 kg, ne jedno ci druhe, ctete prosim poradne.
|
| zaza+4 | •
|
(30.8.2007 23:29:09)
to se vam 4 mesicni miminko nezda dostatecne mlade? Musela jsem si vas clanek precist 3 krat, abych se ubezpecila, ze si opravdu, ale opravdu nedelate jen legraci.............
|
|
|
| Líza | 
|
(31.8.2007 5:35:24)
NO a to nebudu vůbec mluvit o tom, že existujou děti s takovou zvláštní poruchou zpracování tuků, které 12 hodin bez jídla fakt nemůžou vydržet nejmíň celý první rok, ale spíš ještě mnohem déle, protože jim jinak hrozí metabolický rozvrat. Později se tato vada už neprojevuje, jen při nuceném hladovění (v českých materiálech se obvykle uvádí horečnatá nemoc, kdy není schopno přijímat potravu nebo zvracení, v amerických by tedy měli přidat matku, která se rozhodla, že její dítě nepotřebuje jíst v noci, i když řve, protože mu už byly 4 měsíce). To ale AAP zřejmě neví ;-)
|
| Mrkficka | •
|
(31.8.2007 16:12:41)
Napiste jim to, urcite budou prekvapeni, ze tady maji nekolik generaci lidi s metabolickym rozvratem a nevedi o tom... Muj syn papa pres den moc pekne, nocni krmeni mu vazne nechybi a je na 50%, takze ani tluste ani hubene dite, proste akorat. Deti si dokazi najit rovnovahu.
|
|
|
| dana 2 děti | •
|
(2.9.2007 16:09:21)
Nevím, co Vás opravňuje odsuzovat, že dítě hned po narození spí ve vlastní posteli a vlastním pokoji(samozřejmě jsou-li k tomu podmínky, nejen prostorové, ale i zdravotní stav dítěte). Přiznám se, že mě vůbec nenapadlo, že by to mělo být jinak, prostě děti měly u nás nachystané své pokojíky a tam hned po příchodu z porodnice byly položeny do postýlek. Že v noci zůstaly otevřené dveře do ložnice rodičů, je samozřejmé.
|
| Stáňa a dva kluci | 
|
(2.9.2007 16:14:08)
Víte, že v Číně, kde spí děti odmala s rodiči, nemají ani název pro SIDS(syndrom náhlého úmrtí novorozence či kojence)? Prostě to tam neznají. Proběhl výzkum na toto téma v Anglii, kde je dost běžné dávat děti od malička do vlastních pokojíčků a kde je 400 až 500 těchto úmrtí ročně. Zjistilo se, že v těle miminka odděleného od matky vzniká stresový hormon, který může být příčinou zástavy srdce.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(2.9.2007 16:45:45)
Stano - dost jsem o SIDS cetla, ale tohle slysim poprve - mas na tu studii nejaky odkaz?
Na Cinu a jejich oficialni udaje bych teda rozhodne nespolehala....
Kimmy
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(2.9.2007 16:52:39)
Zkusím to najít, byl to výzkum z Anglie,Čína tedy určitě ne:-).
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(2.9.2007 17:03:32)
Ja jsem cetla uz docela hodne teorii - pocinaje polohou ve spanku konce pouzitim matrace od predchoziho ditete (nejake bakterie a vypary nebo co, znelo mi to dost divne). Myslim, ze prokazani jednoznacne priciny SIDS je dost slozite. Verim, ze v Anglii to maji podchycene, ale argument, ze v Cine deti na SIDS neumiraji je trosku mimo - v Cine totiz tyhle veci tak neresi a casto si myslim ani po pricine nepatraji... takze to mozna vysvetli ten fakt, ze pro to nemaji vyznam...
No nic - mne to jen tak zaujalo v diskusi.... ale rada se poucim. Ja jsem jedna z tech stastlivek, jejichz deti v noci spaly a nestresovaly se.
Kimmy
|
|
|
| madelaine | 
|
(2.9.2007 16:52:39)
Stáňo, i mě by to velmi zajímalo.
Kamarádce teď zemřela holčička na SIDS dva dny po porodu, tedy pitva neprokázala jinou příčinu.
Nezdá se mi, že by důvodem byl stresový hormon. Pokud vím, příčina SIDS dosud nebyla prokázána...
|
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(2.9.2007 16:52:57)
Zkusím to najít, byl to výzkum z Anglie,Čína tedy určitě ne:-).
|
|
| madelaine |
|
(2.9.2007 16:54:02)
Stáňo, i mě by to velmi zajímalo.
Kamarádce teď zemřela holčička na SIDS dva dny po porodu, tedy pitva neprokázala jinou příčinu.
Nezdá se mi, že by důvodem byl stresový hormon. Pokud vím, příčina SIDS dosud nebyla prokázána...
|
|
| Mesalinda | 
|
(2.9.2007 16:56:09)
Našla jsem odkaz na ten článek o SIDS - taky jsem ho četla.
http://tehotenstvi.pramenyzdravi.cz/1253/Deti-by-mely-spat-v-posteli-s-rodici-do-peti-let.php
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(2.9.2007 17:36:47)
tak to je docela darda - se dvema detma (obe mladsi peti let) si opravdu neumim predstavit, jak bych se vyspala. Co na takove usporadani rikaji ti otcove, kteri musi do prace?
Internet je plny informaci - ironii je, ze jsem zrovna nasla nazor, ze spani v jedne posteli muze byt jednou z pricin SIDS (The concern for SIDS, in particular, seems to be a significant one, as much SIDS research suggests that co-sleeping is a definite risk factor. http://www.thelaboroflove.com/articles/where-should-my-newborn-sleep-in-her-own-room-or-ours/)
Vzdycky je to individualni - nase deti chodi spat v uplne jinou dobu nez my a neumim si predstavit, jak by to fungovalo v praxi. Syn si k nam chodi rano prispat a sice se k nemu rada pritulim, ale nevyspim se ani nahodou - a uz jsem parkrat dostala peknou ranu do zubu nebo do oka.....
Nicmene co se tyce oddeleneho spani a SIDS - tak jak tak ten clanek ctu, tak se jedna pouze o NAZOR pani doktorky - nikoli o nejake prokazane souvislosti.
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(2.9.2007 17:44:29)
Kimy, co na to otcové, kteří vstávají do práce? Já do práce sice nechodím, ale máme celkem dost živou dceru, která spí přes den půl hodiny až hodinu, takže i pro mě je důležité se vyspat. A nespím. Nevím, proč by se na otce měl brát větší ohled. Pokud tedy není pilot či nepracuje v jinak zodpovědné profesi, kde je dobrá koncentrace nutností.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(2.9.2007 17:59:09)
A tak ja jsem to ani nemyslela tak, ze by se na ne maly brat nejake ohledy - ale spis jen z hlediska te delky pobytu - u nas by to treba bylo 7 let, kdy by s nami spalo alespon jedno dite, z toho tri roky obe (ja bych asi nespala vubec hruzou, ze ten dvoulety na to novorozene nejak nalehne)
Ja sama pracuju od ranneho veku deti a nezlob se na mne, ale pozadavky na vykon cloveka v praci a v domacnosti jsou trosku jine. Ty bys zamestnala cloveka, ktery Ti v praci usina a nemuze se soustredit? Nehlede na zamestnani, kde si clovek muze nepozornosti ublizit? Nebo bych nechala sve dite operovat clovekem, ktereho celou noc kopala dvouleta dvojcata?
Ja nemam nic proti spolecnemu sdileni postele v rodinach, kterym to vyhovuje, ale mam hodne proti pristupu typu "jestlize spi dite samo ve svem pokoji, pak tim trpi a rodice mu ublizuji a jeste ho vystavuji riziku SIDS" Proste - kazda rodina si to ma zaridit po svem, ale snazit se v lidech vyvolavat pocity viny, kdyz se snazi dobre vyspat - to mi vadi....
|
| madelaine |
|
(2.9.2007 18:07:08)
Kimmy,
asi těžko se dá objektivně posoudit náročnost jednotlivých zaměstnání. Já sama pracuji od doby, kdy dítěti bylo 7 měsíců. Z hlediska koncentrace a zátěže je moje profese tak nějak ve středu. V období od 7 do 18 měsíců to bylo proměnlivé, někdy dcera spala, někdy se 1-2x za noc vzbudila. Takže rozhodně nemůžu říci, že bych do práce nastupovala stoprocentně zrelaxovaná :).
Chci tím říci, že samozřejmě pokud je žena jen v domácnosti, může si po obědě zdřímnout a dohnat spánkový deficit. Nicméně, pokud pracuje, i tak se to dá nějakou dobu překonat a vydržet.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(2.9.2007 18:16:14)
urcite je to individualni - mne slo ciste o to spani v jedne posteli do peti let - ja se s detma v posteli nevyspim a kdybych takhle chodila nevyspana do prace 7 let, tak pekne rychle zadnou praci nemam.... A mam podezreni, ze manzel by 7 let podobne usporadani netoleroval...
Ten clanek mi proste prijde trosku nerealisticky....
Kimmy
|
|
|
| Lassie | •
|
(2.9.2007 18:16:29)
Kimmy, je spousta pracujících matek, které tvrdí, že si v práci odpočinou. A já to chápu. Ač jsem pracovala v různých profesích, nic z toho nebylo tak vyčerpávající, jako celodenní péče o dítě. Také si myslím, že je to čím dál náročnější, čili prvních pár měsíců, kdy dítě prospí dny v kočáru a období kolem roku se ani nedá srovnávat. A nemohu říci, že by se od matek nevyžadovala pohotovost a koncentrace, i když často vypadají vyřízeně. Čili - když nevyspalé matky zvládnou péči o své hyperaktivní potomky, proč by druhý, pracující rodič, nebyl schopen dělat dobře své zaměstnání(?). A jak jsem psala, nemluvím o zaměstnáních typu "Řízení letového provozu" aj.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 4:43:42)
Ja nerikam, ze pece o dite neni narocna, ale rikam, ze ty naroky jsou na jine urovni. Hlidani deti na piskovisti nebo prochazka s kocarkem, staveni kostek a podobne - opravdu nechci urazet nebo shazovat maminky, ale nemuzu to srovnat napriklad s programovanim, vedenim jednani se zakazniky, rizenim tramvaje 8 hodin (vim, ze i maminky obcas sedi za volantem), vypracovanim projektu... je to proste o necem jinem. Mamimky maji vetsinou volbu, zda podniknou nejakou narocnejsi cinnost v den, kdy nejsou zrovna v nejlepsi kondici - pracujici tu volbu casto nemaji.
Abych se vyjadrila jasne - mam obrovsky respekt ke vsem maminkam, ktere jsou na materske. Nikdy bych se neodvazila tvrdit, ze jejich prace neni zasluzna. Uplne stejne bych mela problemy, kdyby moje chuva chodila k mym detem nevyspana a zrejme bych ji dlouho nezamestnavala. Naprosto souhlasim, ze otec by se mel delit o nocni vstavani alespon na zacatku, kdy je nejcastejsi.
Moje komentare jsou ciste k teorii, ze by deti mely spat s rodici v jedne posteli do peti let. Stejne jako teorie zminena v puvodnim clanku je to jen teorie a neda se aplikovat na vsechny rodiny a na vsechny deti. Hrozne mi vadi to naznacovani, ze kdyz deti spi oddelene, ze se jim deje nejaka krivda nebo dokonce, ze jim to skodi. Taky mi vadi ty vyrazy o ""zapadnim svete"" a kulture a novinkach, ktere do pece o deti zavadeji. To neustale srovnavani s asijskymi kulturami. Ja asijske kultury duverne znam a taky duverne znam celkovou situaci asijskych rodin a jsem presvedcena, ze kdyby mohly, tak by rady adoptovaly ty zapadni... pro ne casto neni spani v jedne posteli kulturni volbou, ale nutnosti, protoze proste jinou postel nemaji. Jsou to veci nesrovnatelne a casto vytrzene z kontextu a mne to fakt dost vadi.
Kimmy
|
| Sylvie | 
|
(3.9.2007 7:51:53)
Naprosto souhlasim, ze otec by se mel delit o nocni vstavani alespon na zacatku, kdy je nejcastejsi.
Kimmy, a k čemu mi bude, že otec vstává k novorozeněti? Nakojit ho nemůže, může mi to tak maximálně strčit do postele, tak ve výsledku jsme vzhůru OBA - manžel, aby mi ho přinesl a já, abych ho nakojila. Nehledě teda na to, že mezitím co já slyším už prvotní pokníkávání, tak manžela vzbudil až řev, takže celkem nevidím důvod, proč měla ležet v posteli, poslouchat, jak moje dítě řve a čekat, až vzbudí i manžela (nebo ho vzbudit). Nevidím efekt v tom, abychom byly vzhůru OBA - manžel, který mi dítě do postele přinese a já, která ho nakojím. V tom je právě výhoda společného spaní - miminko ani nemusí brečet, stačí, když zamrní a já ho můžu nakojit. Já jsem v polospánku, manžel spí úplně. U nejstarší holky, která se v noci budila fakt často, to bylo ideální soužití, prostřední holku jsem přestěhovala do svojí postele už v šestinedělí (chtěla do vlastní postýlky), nejmladší kluk se tam přestěhoval na první polovinu noci, od nějaké jedné spal se mnou. Ačkoli moje tři děti měly stejné "startovací podmínky" (přes noc naši postel, přes den šátek), tak nejmladší byla denní i noční nespavec a jedla často po malých dávkách - tedy i v noci. I jako dvouleté jsem jí dávala na noční stolek vedle hrnku s vodou ještě nějaký piškoty, kdyby měla v noci hlad. Dvě mladší děti neměly problém spát ve dne, spát v noci, jedly větší dávky ne tak často.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 8:24:00)
Sylvie - to je presne o tom, ze se nemaji hazet vsechny deti do jednoho pytle - co vyhovuje vasi rodine nemusi vyhovovat ostatnim. Muj syn se napriklad po nocnim kojeni docela probudil a nechtel spat. U nas v rodine je expertem na uspavani manzel, takze to fungovalo tak, ze ja jsem vstala a nakojila (zhruba hodku, tak to u nas proste bylo), prebalila a predala manzelovi, ktery pak nejakou dobu uspaval a ja spala. Dcerka byla uplne jine kafe, tam jsme tuto metodu zkusili dvakrat a rychle vycouvali. Jak uz jsem psala, pro nase deti bylo vhodnejsi spat ve vlastnim pokojiku, kde mely klid a tmu.
Kdyz prislo obdobi zoubku, tak jsem obcas manzela vzbudila, aby sel chlacholit zas jednou on... nevidim na tom nic spatneho a rozhodne jsem nelezela v posteli a necekala, az se vzbudi on.
Ja prece nepisu, ze kazdy otec musi vstavat pokazde... je to na dohode... Tebe to nevyhovuje, tak to nedelej...
Muj muz by zas nechtel mit deti u nas v posteli... v tom jsme se shodli od zacatku.
Kimmy
|
|
|
|
|
|
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(2.9.2007 19:55:01)
Kimmy v tom článku je uvedeno, že paní doktorka vychází z 800 studií!!!!
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 4:55:58)
Stano - to jeste nic neznamena. Napr. "Například tři roky stará neurologická studie ukázala, že mozek dítěte odloučeného od rodičů vykazuje obdobnou aktivitu jako při fyzické bolesti. " - tady se neukazuje zadna souvislost se spanim. Neukazuje se tu, pri jake delce odlouceni se aktivita projevuje - je to o peti minutach, pul hodine nebo nekolika hodinach a dnech?
"Cituje v této souvislosti jednu studii, podle níž zhruba 70 procent žen, které v dětském věku při pláči nikdo nekonejšil, trpělo v dospělosti zažívacími potížemi. " - no tak tady snad nikdo nediskutuje o tom, ze by nektera maminka sve dite NIKDY nekonejsila.... oddelene spani a nocni konejseni jsou dve uplne rozdilne veci. Jde jen o to, ze dite spi mimo rodicovskou postel - me deti jako miminka mely ve svem pokojicku mnohem lepsi podminky pro spani (tmu, klid, ticho a udrzovanou teplotu), nez by mely v nasi loznici. Opravdu verim, ze jejich kvalitni spanek do dnesniho dne s tim hodne souvisi. Ale kdyz v noci plakaly, pokazde se jim dostalo pozornosti.
"Podle Sunderlandové přestěhování několikatýdenního nemluvněte do jeho vlastní postýlky i v případě, že v noci pláče, s sebou nese zvýšení hladiny kortizolu v jeho organismu. " - neuvadi zde zadna cisla ani zadne studie, ktere by to sledovaly - proto se jedna pouze o nazor.
At si kazda rodina dela tak, jak jim vyhovuje - ale uz jsem psala - neni to recept pro kazdeho (stejne jako nechat dite vykricet) a vadi mi to naznacovani, ze deti ve vlastnim pokojicku nejak trpi. To podle mne ta pani neprokazala...
Kimmy
|
|
|
|
|
|
| Svetluska | •
|
(2.9.2007 21:33:57)
Musim reagovat, taky se mi da spojeni spani ditete v rodicovske posteli jako prevence syndromu nahleho umrti jako odtrzene od reality.Mam 3 deti, vsechny spi od cca 2 mesicu ve vlastnim pokoji ve vlastni posteli.A proc- dvere mam samozrejme otevreny,navic chuvicku na nocnim stolku,takze plac samozrejme slysim,ale uz nemusim slyset ruzne jine zvuky ze spani miminka, odfrkavani, vzdychani atd., coz mi nedovoluje spat, o ruznych ranach rucickou nebo nozickou ani nemluve.Treti miminko jsem dala do vlastniho pokoje takrka hned po privezeni z porodnice, protoze melo tak hlucny spanek-vzdychani, tlaceni, frkani, ze jsem uplne zbytecne nespala nekolik noci, prestoze miminko se ukazkove budilo na papani kazde tri hodiny.Zkratka kdybych mela dite ve stejnem pokoji, nemluve o vlastni posteli,nespala bych celou noc, stejne jako manzel.A uz vubec si nedovedu predstavit, ze bych manzela vystavovala zbytecnemu probouzeni,kdyz chodi do prace.Spani v jedne posteli se mozna da docasne pochopit z prostorovych duvodu,ale jinak ne.I kdyz, co mama,to jiny nazor.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(3.9.2007 11:20:05)
Spaní dítěte s rodiči jako prevence proti náhlému úmrtí kojence mi přijde logické. Byl to taky jeden z důvodů, proč se mnou syn spal v posteli od narození (i v porodnici). Upozorňuji předem, nejsem odborník a nečtu žádný příručky, takže netuším, jestli to někdo otitulovanej doporučuje nebo nedoporučuje. Z mého úhlu pohledu se dítě cca 9 měsíců po porodu musí adaptovat na novou situaci, na samostatný život, je z matčina těla zvyklé na její srdeční akci, na její dech, jsou JEDNÍM tělem a novorozenec jaksi není schopen pochopit, že je to najednou pryč a nazdar. Přečetla jsem vcelku dost materiálů o SIDS, myslím výpovědi matek, kterým dítě na SIDS zemřelo. Byly to zahraniční weby a kupodivu, šlo téměř výhradně o děti nekojené a spící ve svých vlastních postýlkách.
Nejsem žádná supermatka, nesleduju současný trendy a dám obvykle na vlastní rozum. A ten mi prostě řekl, že můžu těžko od novorozence chtít, aby si své oddělení od mého těla uvědomil stejně rychle jako já a musím mu dát čas na pochopení a přijetí vlastní individuality. Nenosila jsem ho, nechovala, ale spal se mnou v posteli a NIKDY nebrečel, neměl žádné koliky, nebrečel ani když mu rostly zuby. On o mě věděl a neměl důvod proti čemukoli protestovat. Vsadím boty, že kdybych ho položila do postele v nějaký vedlejší místnosti (což u nás ani nešlo, bydleli jsme v garsonce), tak by řval jako paralytik. Mám jednom jedny nervy, to za prvé, a za druhé, nerodím děti proto, abych je mučila a frustrovala, i kdyby si o tom celá armáda doktorů myslela co chtěla a klepala si přede mnou na čelo.
Přeju hezký den. :o)
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 12:05:04)
Monty - vzdycky jsem si o Tobe myslela, ze jsi sva, ale v zasade mas dobre nazory a dokazes zustat nad veci... hodne me zklamala Tva slova " nerodím děti proto, abych je mučila a frustrovala, i kdyby si o tom celá armáda doktorů myslela co chtěla a klepala si přede mnou na čelo. " - opravdu nechapu smysl tehle poznamky - mas snad pocit, ze nektera mama tady, ktera sve dite necha vykricet, sve dite porodila proto, aby ho mucila a frustrovala? Mas pocit, ze doktori radi matkam, aby sve deti mucily? Rada bych vedela, cim tohle muzes podlozit...
Od Tebe, ktera zna silu slov, jsem tohle opravdu necekala...
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(3.9.2007 12:27:24)
Kimmy, mně přijde, že to, co píše Monty, dává smysl. Především tahle část:
"Z mého úhlu pohledu se dítě cca 9 měsíců po porodu musí adaptovat na novou situaci, na samostatný život, je z matčina těla zvyklé na její srdeční akci, na její dech, jsou JEDNÍM tělem a novorozenec jaksi není schopen pochopit, že je to najednou pryč a nazdar."
Neříkej, že to nezní logicky, na to přeci nemusí být příručky. Já také nechápu, jak může někdo odložit novorozence do jiného pokoje, aniž by mu dal čas na to, aby se přizpůsobil novým podmínkám...
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 12:35:41)
Lassie - ja jsem presne citovala, co konkretne me na Monty prispevku vadi.
Se zbytkem nebudu polemizovat, protoze je to vec nazoru. Mne prislo zcela logicke dat dite po navratu z porodnice do klidne tiche mistnosti, kde ho nic nerusilo a kde mel na rozdil od nasi loznice idealni podminky pro spani.
Ani novorozenec si podle mne nenamlouva, ze spankem s maminkou se nejak vraci do stavu pred porodem...
Hodne lidi nechape mnoho veci - ja toho taky hromadu nechapu - ale nechodim a nerikam tem lidem, ze kdyz to delaji jinak nez ja, tak svym detem ublizuji a uz vubec nepouzivam tak silne vyrazy jako je muceni. Jsme tady dospeli lide, kteri se snad umi vyjadrit, aniz by nutne museli provokovat...
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(3.9.2007 12:37:58)
Kimmy, ale to jsem netvrdila. Nemyslím, že by si novorozenec myslel, že když je u mámy, tak je zpátky v břiše. Jen věřím, že se cítí bezpečněji. Ty ne?
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 12:53:03)
Ale jiste - nicmene muj komentar byl o necem jinem.
Ty jsi se svym miminkem spala kazdou minutu, kdy spalo pres den? Nikdy jsi ho ani na chvilku neopustila? Ja nevim, mam asi nejake neobvykle deti - na kazde spani sly do sveho pokojicku a vytvorily si tak navyk... neprislo mi, ze necim trpi a kdyz se vztekaly, tak jsem k nim samozrejme pravidelne chodila, hladila, utesovala, chovala a opakovala to porad dokola, dokud neusnuly... Kazda proste verime necemu jinemu a je to o tom uznani, ze jinym lidem muze vyhovovat a fungovat neco, co nam je proti srsti....
Ja tady z toho presvedcovani vidim jen dve cesty - jedna je ze ty matky, ktere tuhle metodu uznavaji, jsou matky tyranky, nebo by ty matky mohly byt vzaty na milost, pokud by kajicne uznaly, jak se mylily a jak to mely delat jinak... protoze uznani se jinak nedockaji...
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(3.9.2007 12:58:49)
Kimmy, ale jinak s tím, že každému vyhovuje a funguje něco jiného, souhlasím.
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(3.9.2007 12:53:58)
Novorozenec si nic nenamlouvá, on to ještě neumí.
Pro novorozence je podle mého názoru fyzická přítomnost matky sama o sobě uklidňující, dodává pocit bezpečí, navozuje důvěrně známý pocit z "bříška".
Naopak nepřítomnost je narušení toho, co zná, po traumatizujícímu zážitku z porodu obvykle těžko "vstřebatelná" a akceptovatelná.
Můj názor. :o)
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 13:31:35)
Novorozenec nezna nic z toho, co na nej po porodu vykoukne - vcetne tvare matky a dotyku. Jedine, co zna je hlas... na vsechno ostatni si zvyka.
no - dost prestrelky ;-)))
Samozrejme, ze dite patri k matce, o tom neni zadna debata. Spani v jedne posteli je otazka nazoru - jsou odbornici, kteri do doporucuji a pak jsou odbornici, kteri veri oddelenym loznicim. Pro moje deti i pro nas jako rodice fungovala rutina - stejny rozvrh, stejna doba jidla a spani. Kdybych to mohla vratit, udelala bych to stejne - proste nam to sedne. Jine maminky davaji prednost podridit vse diteti - kdy usne, tak usne a jist, kdykoli si rekne...
Ale tvrdit, ze deti maji spat s rodici v posteli do peti let (coz byl puvodni prispevek, na ktery jsem odpovidala) mi pripada prehnane a nepodlozene. Tvrdit, ze jinak deti trpi - tak to uz je uplne vedle...
Asi tak.
Kimmy
|
| Sylvie |
|
(3.9.2007 14:46:40)
Kimmy, novorozeně zná i rytmus tlukotu matčina srdce a údajně rozeznává i její vůni.
-------------------
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 15:14:16)
Sylvie - tlukot srdce myslim neni nijak specificky (tedy pochybuju, ze by dite poznalo rozdil mezi tlukotem srdce matky a jine zeny) a vuni taky pozna az po porodu, protoze v deloze nic neciti...
Pri spani v jedne posteli ale silne pochybuju, ze dite tlukot srdce matky vnima...
Jsou to hratky se slovicky - myslim, ze je jasne, o co tady jde...
Kimmy
|
| zuzini | 
|
(3.9.2007 15:42:39)
miminko v děloze cítí, zrovna před 14 dny o tom byl francozský dokument na čt2
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 15:52:03)
CT2 nechytam, ale pokud vim, tak miminko v deloze nedycha - tak nevim, jak definuji pojem citeni... ale rada se poucim
|
| zuzini |
|
(3.9.2007 18:26:51)
Nevím přesně jak to bylo, ale zkoumali reakce při známém parfému a potom ho vyměnili, cítí jen silné vůně, ne všechny.
|
|
| Irena, 2 deti | •
|
(4.9.2007 16:44:58)
Samozrejme, ze dite v deloze nedycha, tam je plodova voda, kyslik plus ziviny prichazi z matciny krve pres placentu.
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(3.9.2007 17:12:11)
Sylvie - tlukot srdce myslim neni nijak specificky (tedy pochybuju, ze by dite poznalo rozdil mezi tlukotem srdce matky a jine zeny) a vuni taky pozna az po porodu, protoze v deloze nic neciti...
Kimmy, ono asi nepozná rozdíl mezi tlukotem srdce své matky a cizí matky, ale nejspíš pozná rozdíl mezi tlukotem srdce matky u ní v posteli a netlukotem v postýlce svojí ;o) Co se cítění týká, nevím, nikde jsem se po tom nepídila, neb mi to bylo celkem jedno. Akorát že nám to před lety říkala PA na těhotenském kurzu, že se dělal nějaký výzkum či co a že děti matek, které po porodu změnily parfém za jiný, se k nim hůř přisávaly ke kojení, nebo jak to bylo, to už se mi fakt nevybauje :o) Pamatuji si z toho akorát poučení: novorozenec je mládě savce a svoji matku rozeznává i po čichu, pokud vám manžel bude chtít za porod koupit parfém, neměňte svoji těhotenskou značku za jinou :o) Ale i kdyby ten pach neměl zafixovaný z těhotenství, tak opět - v posteli s matkou ho vnímá, ve své postýlce ho nemá.
Pri spani v jedne posteli ale silne pochybuju, ze dite tlukot srdce matky vnima...
A proč by nevnímalo? Já osobně pokud jsem hodně unavená, přetažená, tak nemůžu usnout a právě tlukot manželova srdce mě spolehlivě zklidňuje do usnutí :o)
-----------------------------
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 17:26:58)
Sylvie - ja nevim, jak Ty, ale ja slysim manzeluv tlukot srdce jen kdyz mu lezim na hrudniku a usuzuji, ze dite asi v celou noc na hrudniku matky nespi, nybrz lezi vedle... takze myslim, ze to tak nevnima... ja bych se hrozne bala, kdybych usnula s miminkem na hrudniku... Ja treba taky nevydrzim spat celou noc v jedne poloze a tezko bych si dite prehazovala ze strany na stranu - je to proste opravdu individualni.
Mam-li byt uprimna, tak vyznam tehle detailu moc nechapu - jestli se tu bavime o prospesnosti spani v jedne posteli, tak jen muzu zopakovat, ze je to individualni a ze kazdemu vyhovuje neco jineho. Pro me to proste neni a skodlivost samostatneho spani porad nebyla nikde dokazana. Ja rozhodne nepopiram, ze blizkost mamy v noci je miminku prijemna... stejne tak jako je mu prijemne neustale noseni, krmeni, kdy si zamane a podobne... Rodice si musi urcit, jak si to usporadaji.
Jinak Ti uprimne blahopreju k nechrapajicimu manzelovi ! ;-))
Kimmy
|
| Sylvie |
|
(3.9.2007 17:49:16)
Kimmy, jistě, když jsem k manželovi přitulená :o) A stejně přitulené ke mně usínaly i moje děti, dokud se mnou spaly v posteli  Jasně, nevydrželi jsme tak spát celou noc, nicméně třeba moje nejstarší mně asi hodně vnímala, protože stačilo, abych si v noci odskočila na záchod a už byla vzhůru a čekala na mne. A to jsme nemusely být k sobě přitulené, tedy nešlo o to, že bych svým odchodem přerušila fyzický kontakt mezi námi. Mladší děti to tak neměly, ale mladší jsou povahově úplně jiné, než nejstarší.
Jj, každé dítě to má jiné, i ty moje to mají každý jiné. Se stále stejnými rodiči ;o)
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 3:43:30)
Sylvie - tak to je moc dobre, ze to u vas tak fungovalo. U nas by to tak nefungovalo - a moje deti jsou mozna povahove blizsi tem Tvym mladsim.
Dulezite je neprosazovat jeden zpusob jako ten jediny spravny a nutit vsechny matky, aby to tak delaly. Ja mam porad pocit, ze autorka clanku metodu pouze nabidla k zamysleni a dostalo se ji naprosto neprimerenych reakci.
Kimmy
|
| Sylvie |
|
(4.9.2007 7:34:18)
Sylvie - tak to je moc dobre, ze to u vas tak fungovalo. U nas by to tak nefungovalo - a moje deti jsou mozna povahove blizsi tem Tvym mladsim.
Jj, tomu věřím :o) Protože kdyby se blížili mé nejstarší, tak by ses nemohla ohrazovat proti pojmu "nechat vyřvat". Protože holka v postýlce "nebrečela", ona v ní "řvala jak tur", už v porodnici mi ji sestry strčily do postele ;o) Ono jestli odpůrkyně metody mají zkušenost s podobným děckem, tak se nejde ani moc divit, že mluví o týrání dítěte. Já byla v šestinedělí tak utahaná, že jsem jednou přes den ležela s holkou na velké posteli a normálně jsem usnula, holka byla na dosah ruky ode mne, já k ní sice tu ruku dala, ale už jsem neměla sílu si ji přitáhnout k prsu a usnula jsem - takovým tím utahaným spánkem, kdy člověk mlhavě vnímá, co se kolem něj děje, ale nemá v sobě sílu se pořádně probrat. Podle budíku jsem tak ležela asi hodinu a celou tu hodinu holka řvala, řvala, řvala, řvala, řvala... Teprve když jsem se vzpamatovala natolik, že jsem ji dokázala k sobě přitáhnout, tak se vzlykavě přicucla k prsu a vzápětí usnula. (Ono jsem tehdy byla hrozně utahaná, protože jsem v noci prakticky nespala, holka trpěla na prdíky... teprve když jsem se odhodlala používat rektální rourku, tak se noci u nás zklidnily.)
---------------------------
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 9:05:29)
Sylvie, Tvá prvorozená se podobá mé prvorozené :-) V porodnici jsem po nocích chodila po chodbě sem a tam, nyní, v jejích 13 měsících nespí klidně, pokud alespoň sem tam nemůže parazitovat na mém těle:-) Když jí dám do postýlky, stoupne si, šlape tam zelí, vříská jak tur a padají jí slzy jako hrachy.
Mohu se zeptat, jakého temperamentu je dcera nyní?
|
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 9:14:01)
Sylvie - souhlasim s Tebou, ze metoda nemusi byt vhodna pro kazde dite - ale tohle autorka uz nekolikrat opakovala a neni tady jediny nazor, ktery to tvrdi.
Odpurkyne metody mohou mit ruzne zkusenosti, ale nevi o cem mluvi, kdyz pouzivaji slovo tyrani - tady Ti dam priklad tyrani ditete;
"Desetiměsíční děvčátko, které před pár dny přivezly liberecké sociální pracovnice do Fondu ohrožených dětí, prožilo víc než mnohý dospělý. Mělo několik špatně srostlých zlomenin. Který z rodičů dívce zpřerážel údy, teď šetří policie."
"Děti v rodině podstupovaly to, čemu odborníci říkají psychické týrání. Denně musely přihlížet tomu, jak otec matku mlátí, a nemohly jí pomoci. V rodině hladověly, s matkou po nádražích žebraly."
Kdo se opovazi srovnavat tuhle metodu s osudem techto deti by se mel podle mne stydet.
Ja myslim, ze se jedna jen o nepochopeni teto metody - nikdo nerika, ze se deti maji nechat rvat cele hodiny bez pomoci. Kdyz te metode nekdo nerozumi, to se da pochopit, ale naznacovat tady souvislost s tyranim je zcela nemistne. Uz jsem psala, ze metoda predpoklada, ze je dite nakrmene, prebalene, ze mu neni zima, nerostou zoubky, neni nemocne a podobne - je to pro zcela zdrave a jinak spokojene deti, ktere si proste navykly usinat v naruci rodicu a nechteji se spokojit s usinanim v postylce. Neni to metoda pro kazdeho a nikdo ji tady nikomu nevnucuje. Jsou tu jen utoky na autorku a nazory zcela nemistne srovnavajici podobne metody s mucenim a tyranim.
Jsou rodice, kteri veri, ze jejich dite vi, co je pro nej nejlepsi. Jsou rodice, kteri veri, ze oni vedi, co je pro jejich dite nejlepsi. Kazdy at si to zaridi po svem, ale prosila bych, aby se rodice s jakymkoli nazorem krotili ve vyjadrovani. Uplne stejne mi vadi, jak se tady nekdo vyjadril, ze rodice vstavajici budou mit spratky - to je taky naprosto nevhodny komentar...
Proc maji lidi potrebu porad provokovat?
Kimmy
|
| Sylvie |
|
(4.9.2007 22:56:42)
Kimmi, každý za týrání považuje něco jiného a já jenom chápu ty, které měly třeba dítě podobné mému (nebo nedejbože ještě většího křiklouna) a které v tom to týrání vidí. Citový chlad vůči dítěti, které radši necháš bezmocně řvát, než bys mu zajistila jednu z jeho základních potřeb, totiž přitulení k matce. Ano, já chápu, že tvoje děti v postýlce neřvaly. Moje nejstarší jo, protože postýlku a stejně tak kočárek přímo nenáviděla. CHtěla být jenom u mne. Ne, jako hodně malá nechtěla být ani u manžela, to jsem i do vany lezla s tím, že holka v manželově náručí vřískala na celý byt. Někam ji zcela bezdůvodně izolovat ode mne (to, že ji třeba držím za ruku, za dostatečný kontakt nepovažovala) a nechat ji řvát, bych i já za týrání považovala. Postupně z toho tedy vyrůstala, už po šestinedělí byla mazlík i pro cizí lidi, jen tu postýlku s kočárkem (jo, a autosedačkou... ale tehdy jsme auto neměli, takže v ní byla výjimečně) stále neměla ráda.
Jinak já svoji nejstarší taky nechala vyřvat, nějak kolem devátého měsíce. Prostě měla období, kdy u mne už usnout nedokázala a řvala a ve svojí postýlce taky usnout nedokázala a řvala neméně. Jediné, co akceptovala, byly noční projížďky kočárkem (co se v něm dokázala postavit, což zvládala dřív, než sed, tak si na něj zvykla), pak se už byla ochotná vyspat (a ne že by už předtím nebyla unavená, byla), ale ono všeho ocamcaď pocamcaď, že. Tehdy mě k vyřvání přesvědčil manžel, na holku to mělo hodně špatný vliv, rozeřvala se tak, že se pak vůbec nedala uklidnit a navíc brečela ze spaní :o( Fakt jsem pak radši chodila noční vycházky, než vidět své dítě tak rozhozené. Ono asi o dva nebo tři týdny později mě manžel dotlačil k tomu, že jsme to zkusili znova, a to už bylo OK, to už se holka vysloveně jenom vztekala a to jenom tehdy, když mě viděla. Jinak si v postýlce hrála, dokud neusnula. I když jsem nakonec byla ráda, že mě k tomu manžel dotlačil, tak bych to nikdy nepoužila na dítě, které bych dokázala zklidnit jinak. Jsem ráda, že u dalších dětí jsem to řešit nemusela, prostě když se jim přestalo líbit u mne v posteli, nechali se přestěhovat do svého.
Ale já mám pocit, že ona ta prvotní debata tady vznikla z prohlášení, že metoda je vhodná pro děti od čtyř měsíců a že takto staré děti už v noci nepotřebují jíst (a napít se můžou samy z kelímku ;o)).
------------------
|
| Petra | •
|
(4.9.2007 23:38:18)
Co se vam na tom nezda? Moje deti si obe drzely lahev uz v 5 mesicich, normalne jsem je dala do postele s mlekem, vypily ho a usnuly. Vase deti neumi pit nebo co?
|
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 4:32:38)
Sylvie - mylis se, vyraz tyrani neni zalezitost individualni, ale ma pomerne presne definice, mezi ktere rozhodne nepatri zdrave dite placici ve sve ciste postylce, ktere je naprosto zajistene a jedine, co mu chybi, je nekdo, kdo by ho uprostred noci houpal v naruci (kdyz se mu houpani nabizi cely den).
Jestlize srovnavas svou holcicku, kterou drzis za ruku a ona se presto vzteka, s holcickou, ktere jeji rodice zlomili ruku a nechali ji bez osetreni, pak jsi clovek, ktery naprosto postrada dotyk s realitou. Je to predevsim urazka vsech deti, ktere jsou opravdu tyrany a ja Ti muzu jen prat, aby ses nahodou nekdy nesetkala s opravdovym tyranim a nemusela hodne drsne opravit sve podivne definice.
Jelikoz jsem odpurce hrubosti na internetu, tak uz radeji prestanu, protoze se musim hodne krotit, abych Ti nerekla od plic, co si opravdu myslim o tom, jak znevazujes deti, ktere byly vystaveny skutecnemu tyrani.
Doufam, ze pokud Te to tak trapi, tak aspon napises Amnesty International o ceskych kojeneckych ustavech, kde jsou podle Tve definice tyrany desitky deti - ba hur, protoze je ani za tu ruku nikdo nedrzi...
Sbohem,
Kimmy
|
| Sylvie |
|
(5.9.2007 7:41:56)
mylis se, vyraz tyrani neni zalezitost individualni, ale ma pomerne presne definice, mezi ktere rozhodne nepatri zdrave dite placici ve sve ciste postylce, ktere je naprosto zajistene a jedine, co mu chybi, je nekdo, kdo by ho uprostred noci houpal v naruci (kdyz se mu houpani nabizi cely den).
No vidíš, a já nesouhlasím s tím, co píšeš :o) Bavíme-li se o čtyřměsíčních dětech, o kterých autorka tvrdí, že díky nechání vyřvání přestanou mít v noci hlad, tak se z mého pohledu nebavíme o dětech, kterým "chybí pohoupání", ale o dětech, které jsou záměrně vystavovány pocitu nejistoty nebo strachu a které jsou nechávány hladové a žíznivé.
Kimmy, nebyla sem to já, kdo tuto metodu nazval týráním dětí, jenom jsem se pokoušela vysvětlit, proč to některé matky tak mohou cítit. Ve vztahu k tvým dětem bych to nepoužila, protože je neznám - použila jsem to ve vztahu ke svým dětem. Každé dítě má jiné hranice toho, co snese nebo nesnese, tedy i u každého dítě ty hranice, co je a co není týrání jsou jinde. M"j názor a ty se kvůli němu klidně urážej, jak chceš ;o)
------------------------
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 16:15:29)
Sylvie - prekrucujes, co autorka rika - " o kterých autorka tvrdí, že díky nechání vyřvání přestanou mít v noci hlad," - to proste neni pravda. Autorka rika, ze podle pediatru jsou ctyrmesicni deti schopne vydrzet bez nocniho kojeni. Moje zkusenost a rada dalsich mne blizkych kamaradek by Ti potvrdila, ze je hodne ctyrmesicnich deti, ktere tech 7-8 hodin v noci bez kojeni vydrzi.
Uz uplny nesmysl je "které jsou záměrně vystavovány pocitu nejistoty nebo strachu a které jsou nechávány hladové a žíznivé." - nekolikrat jsem uz tuto metodu vysvetlovala - zjevne ses neobtezovala si ani precist me prispevky ani si skutecne neco o teto metode precist, nez ji zacnes kritizovat. Metoda se pouziva u deti, ktere jsou donosene, zdrave, najedene, prebalene a tak dale. Rodice se ujisti, ze detem nic zasadniho nechybi a pak je proste nechaji plakat. Jestlize ctyrmesicni dite je dostatecne nakojeno v 11 vecer a pres den dostalo aspon petkrat najist, tak potom v jednu rano neni hladove, ale jen se dozaduje pozornosti.
Ignorovat fakta a porad si mlit svou dokola - to je proste demagogie.
Metoda V ZADNEM PRIPADE NENI TYRANI - ani nahodou a kazdy, kdo tohle tvrdi, by se mel s nejakym tyranym ditetem setkat, aby se poradne zastydel.
Tvuj nazor Ti neberu, ale je spatny a urazejici deti, ktere skutecnym tyranim trpi.
Kimmy
|
| Sylvie |
|
(5.9.2007 16:50:02)
Kimmy, já čtu diskuzi jedním okem, ale nebyla jsem zjevně jediná, kdo autorku nepochopil, pokud to myslela tak, jak ty píšeš. Ba naopak, mně přijde, že ty píšeš něco jiného, než autorka ;o) Autorka tu to propagovala jako metodu nikoli na pouhé samostatné usínání, ale aby matky nemusely k dětem v noci vstávat a vyspaly se. A celonoční spánek je něco jiného, než samostatné usínání. MOje zkušenost je taková, že i děti, které mi usínaly samy, se stejně v noci budily, takže jsem k nim vstávat musela (ale nemusela jsem je pak uspávat, protože usnuly samy). Místo kojení doporučila dát do postýlky kelímek s vodou, ze kterého se dítě samo napije. Vzhledem k tomu, že metodu doporučuje pro kojence od 4 měsíců, tak byla dotázána, jak se čtyřměsíční dítě samo napije z kelímku - to už tu ale nevysvětlila (nebo mi její vysvětlení uniklo) Což já osobně mám pocit, že nejvíc pobouření vzbudila ani ne tak metoda samotná, jako spíš její aplikace na čtyřměsíční dítě, kterému nebudeme dávat v noci jíst, protože už to tzv. nepotřebuje.
------------------
|
| unique, dvě holky | •
|
(5.9.2007 16:59:06)
Sylvie, vcelku se s tebou ztotožňuji v názorech. Ale pokud jsem četla dobře, tak Mrkficka, nepíše, že se z toho kelímku dítě SAMO napije, jen ho tam dá a pak asi sama napojí. I když (pro nás kojící) je blbost dávat plně kojenému dítěti ve 4 měsících vodu, že? :o)
|
| Baba Jaga | 
|
(5.9.2007 17:18:04)
1. ja taky kojim
2. psala jsem, že tu vodu jsem mu tam zacala davat v 6ti mesicich, kdy uz si sam drzel lahev. Zkuste avent kouzelny hrnicek, ten nejmensi s uchama, pije se z nej snadno, nevylije se nic a i tak male dite je schopno ho drzet.
3. rekla jsem, ze nevypije moc, ne ze nevypije nic. Zhruba 1 unci vypije.
|
|
| Sylvie |
|
(5.9.2007 17:22:57)
Unique, diskuze tady jsou poněkud nepřehledné a já nemám náladu dohledávat dozadu, ale mám pocit, že v jiném příspěvku psala něco v tom smyslu, že když je ráno kelímek plný, tak dítě nemělo žízeň. Z toho dovozuji, že dítě z něj pije samo.
Kimmy, já se na ROdině pohybuji už asi šest let, takže tahle metoda pro mne není nic nového ;o) Já jsem nikde nenapsala, že tu metodu samu o sobě považuji za týrání, ale psala jsem, že chápu, pokud ji někdo (na základě autorčiných příspěvků - bavily jsme se o reakcích pod článkem) tak nazve, zvlášť jestli má zkušenosti s děckem povahy mojí nejstarší. A taky jsem psala, že svoji nejstarší kolem devátého měsíce vyřvat nechala a že jsem to považovala za krajní řešení, když pro holku šetrnější možnosti nefungovaly (a u čtyřměsíčního děcka bych ji už vůbec nepoužila). Mám na mysli jakoukoli "vyřvávací metodu".
|
| Karkulka | •
|
(5.9.2007 17:31:49)
Sylvie, opravdu si myslíš, že pediatři a odborníci ve vyspělých zemích, nemluvím o zemích třetího světa, ale o USA, Velké Británii, Francii atd, by schvalovali neco, co by dětem škodilo, případně bylo týraním? Myslíš že děti všude krome České Republiky jsou týrané? Přemýšlej nad tím, co píšeš.
|
| Sylvie |
|
(5.9.2007 17:39:10)
Myslíš že děti všude krome České Republiky jsou týrané? Přemýšlej nad tím, co píšeš.
Karkulko, ty přemýšlej nad tím, co píšeš ;o) V souvislosti se svým názorem na tuto metodu a týrání jsem mluvila pouze o svém dítěti. Pokud mé dítě má dle tvého příspěvku reprezentovat všechny děti světa, tak potěš koště :o))))
-----------------------
|
|
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 17:50:25)
Sylvie - tak to zas ja si tu praci dam - tady cituji z Tveho prispevku
"Někam ji zcela bezdůvodně izolovat ode mne (to, že ji třeba držím za ruku, za dostatečný kontakt nepovažovala) a nechat ji řvát, bych i já za týrání považovala. "
A prosim Te, nepovidej mi, ze to bylo v dobe, kdy Tvoje holcicka byla mladsi sesti tydnu - i tak to nebylo tyrani a vsechno, co jsem o tom psala plati.
Neni to tyrani a zbytek uz nebudu opakovat.
Howg.
Kimmy
|
| Sylvie |
|
(5.9.2007 18:43:03)
Sylvie - tak to zas ja si tu praci dam - tady cituji z Tveho prispevku
"Někam ji zcela bezdůvodně izolovat ode mne (to, že ji třeba držím za ruku, za dostatečný kontakt nepovažovala) a nechat ji řvát, bych i já za týrání považovala. "
A prosim Te, nepovidej mi, ze to bylo v dobe, kdy Tvoje holcicka byla mladsi sesti tydnu - i tak to nebylo tyrani a vsechno, co jsem o tom psala plati.
Neni to tyrani a zbytek uz nebudu opakovat.
Howg.
Nerozumím, co se tímto snažíš říct Už jsem tu psala, že když byla holka asi třítýdenní, tak jsem vyčerpáním padla vedle ní do postele, a i když jsem ji držela, neměla jsem sílu si ji k sobě přivinout a v polospánku jsem asi hodinu čerpala sílu, než jsem ji přivinout dokázala. Celou tu dobu řvala jak bizon. Hladová být nejspíš nemohla, protože předtím jsem ji měla u prsa v šátku. Jo, bylo mi z toho hrozně, neudělala jsem to bezdůvodně, ale šlo jaksi mimo moji vůli a stejně jsem si vyčítala, že jsem v sobě nenašla tu sílu si dítě přitulit k sobě. Pro mne to bylo výzvou k tomu, abych svůj život dočasně co nejvíc přizpůsobila rytmu dítěte a postupně se to srovnávalo.
Že tobě jako týrání nepřipadá nechat zbytečně zoufale řvát stresované dítě, je tvoje věc, já to pochopila a opakovat mi to nemusíš :o) Dokonce jsem pochopila i to, že ty máš se svým dítětem jiné zkušenosti, než já se s svým, a že u vás to nebylo nijak bouřlivé. Však jsem ti taky nikdy nepsala, že svoje týráš ;o) Jenom jsem psala, že z vlastních zkušeností chápu ty, které to za týrání považují. Zkus taky ty pochopit, že já mám jiné dítě, než ty, a že u něj mně to jako týrání připadá, tak jsem se tomu snažila vyhýbat. Fakt nechápu, co je na tom k nepochopení
V9š co, já tvůj příspěvek původně reagovala proto, že ses divila, jak to někdo může nazývat týráním. Pokoušela jsem se ti to vysvětlit, teď ale chápu, že tobě nešlo o to pochopit druhou stranu, ale "bojovat", aby změnila názor. V takovém případě ode mne opravdu byla chyba, že jsem se ti to pokusila vysvětlit
NIkdy jsem ti nenapsala, že týráš své dítě. Za týrání jsem to označovala u dítěte svého. M"žeš se třeba stavět na hlavu, ale nemáš nejmenší důvod mi kecat do toho, co já u svého dítěte považuju nebo nepovažuju za prospěšné, neprospěšné, škodlivé nebo za týrání. Já ti taky nekecám do toho, co a jak si děláš se svým dítětem.
----------------------
|
|
|
|
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 17:04:18)
Nerikam, ze jsi jedina, kdo to nepochopil, ale jsi jedina, kdo neustale srovnava tuto metodu s tyranim navzdory mym snaham Ti ukazat, jak velice nespravne to srovnani je.
Ja proti nicemu jinemu nebojuji..
Kimmy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Svetluska | •
|
(3.9.2007 20:29:52)
Vyborny nazor, taky si vyslechnu rada nazor druhych a jsem ochotna jej respektovat, pokud se nejedna o vylozene blaboly a napadani druhych typu frustrovani a muceni miminek.Rozhodne si nemyslim,ze by nekdo vedome mucil sva miminka tim, ze by je dal spat oddelene,navic si myslim, ze zvykani na vnejsi podminky mimo matcino telo urcite miminku neurychli spani s rodici v loznici.Holky,nenapadejme se tady vzajemne, nase nazory nas muzou vzajemne obohatit a posunout tu nasi jedinou pravdu zase o kousek dal.
|
| Verča 2děti | •
|
(3.9.2007 20:51:57)
Souhlasím s tebou. Ono je to opravdu o výměně zkušeností. Žádná z nás totiž nemá absolutní pravdu. Každá se snažíme co nejlépe vychovat své dítě, být na něj hodné a přitom nezničit samy sebe. Ono není důležité, jestli dítko spí samo od čtyř měsíců, nebo od čtyř let. Je důležité, aby to sedlo do stylu rodiny a aby někdo nebyl obětní beránek (třeba i odstrčený tatínek).
Já sama jsem svoji dceru naučila spát celou noc v jejím půl roce. No - ona sama přestala chtít pít a tak stačilo nezvedat z postýlky a za pár dnů jenom zašeptat nějaké to "pššš". A v roce se mi nastěhovala do postele. Onemocněla, trpěla bolestmi, které ji budily a i když měla zrovna lepší dny, tak se pak už budila strachem. Fyzický kontakt ji uklidňoval, já zase nemusela vstávat a mohla zůstat ležet. Bohužel, nemoc trvala skoro dva roky. Chvíle klidu a znova bolesti... A protože bolesti přicházely nejvíce v noci, zůstal v ní strach ze spánku. Další rok jsem dceru vlastně učila spát v klidu celou noc znovu. Spát sama v pokojíčku celou noc se naučila až po dalším roce. A to nám pomáhali lékaři i psychologové.
U syna jsem si moc cenila toho, že od mala byl velký spáč, spí tvrdě a usíná od tří měsíců sám a na celou noc. Stane se nám tak jednou za čtvrt - půl roku, že v noci přijde. A to pak stačí sáhnout na čelíčko a je to jasné. Ale zásluhu na tom nemám žádnou, prostě se tak narodil a stačilo ho jenom trošku podpořit.
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(3.9.2007 12:35:08)
Kimmy,
já přece netvrdím, že to někdo záměrně dělá. Jen jsem napsala, že pro mne je odložení novorozence kamkoli mimo dosah matky nepřirozené a dítě frustrující.
OK, mohla jsem to napsat "elegantněji". Omlouvám se za silný výraz.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 12:47:10)
Monty - diky za pochopeni - Ty sis preci taky leccim prosla v reakcich na vlastni clanky, tak vis jake to je... kdyz napises "ja jsem nedelala tohle kvuli tomuhle" tak naznacujes, ze ti, co s Tebou nesouhlasi, to presne delaji...
U Tebe me to fakt zarazilo, protoze jsi mi nikdy neprisla jako ten typ, co nekomu potrebuje dokazovat, jak oni to vymakli a ti ostatni jsou uplne vedle...
Kimmy
|
| Iva | •
|
(3.9.2007 23:54:01)
Tedy nečetla jsem zatím ohlasy, tak se možná opakuju, ale jako máma tří dětí, z nichž každé spí ůplně jinak si myslím, že maminka autorka má prostě štěstí na dobře spící dítě, tak rozdává rozumy a může tím maminky nespavců jen nervovat. Vím to, protože první dítě bylo naprostý nespavec, nepomohlo vůbec nic, a to jsem pochopitelně vyzkoušeka kdejakou radu. Protože je pravda, že nevyspalé dítě a tím i nevyspalá máma ovlivní všehno. Jen jsem si ale připadala víc a a víc jako neschopná matka. Druhé dítě mělo tak dobré spaní, že jsem z toho byla málem v šoku. Třetí je tak i tak, podle okolností, někdy spí i usíná hezky a spí celou noc, jindy brečí a budí se.
Ještě mám poznámku k tomu, proč vlastně tak malé děti učit násilím nevolat v noci maminku. Děti mi strašně ryche vyrůstají, proč to prostě těch pár měsíců nebo i let nevydržet, vždyť od toho jsem máma, ne? Teď vstávám už jen k nejmenšímu a ani u toho nejnespavějšího to netrvalo dýl než do jeho tží let, tak si to maminky samy zvažte, jestli vám to stojí za to.
|
| 10.5Libik12 | 
|
(4.9.2007 0:08:03)
Jé, to jsi řekla pěkně proč vlastně tak malé děti učit násilím nevolat v noci maminku
|
| Iva | •
|
(4.9.2007 1:01:29)
Právě takto jsem to totiž pociťovala u nejstaršího. S jeho spaním to byla opravdová hrůza, a my vyzkoušeli nejrůznější metody, ale dodnes mám z toho špatný pocit. Byl od narození úzkostné děcko a i když se časem přestal domáhat uspávání a nevolal mě, myslím si, že to prostě bylo ze zoufalství.A že to v něm tak nějak zůstalo. Tenkrát mě do toho tlačilo i okolí a dnes toho dost lituju, že jsem se nechala přesvědčit. Ale byla jsem nezkušená matka prvního dítěte, a to je vždycky tak trochu pokusný králík.
|
|
|
| Agata | •
|
(4.9.2007 3:13:44)
Tri deti krat tri roky, to je 9 probdelych let... tak to mi za to fakt nestoji. Tady v Madarsku se pouziva stejny postup jako je v clanku, s prvnim ditetem jsem to udelala v pul roce, s druhym ve 4. mesicich a ted mam treti, jsou mu dva mesice, vstava kazde dve hodiny a uz jsem z toho hotova. Jedine co me drzi nad vodou je, ze za dva mesice se konecne vyspim. A starsi deti, je jim 12 a 10 let, jsou uplne normalni, to ze to na detech zanecha nasledky je kolosalni kravina. Jsou tady same slepice, co nezkusily a kritizuji.
|
|
|
|
|
|
| 10.5Libik12 |
|
(3.9.2007 15:54:44)
Monty, jsem ráda, žes přispěla, už proto, že tě každý zná, kdekdo miluje a málokdo podezírá z toho, že bys byla sebeobětující matka, jak jsou podobně uvažující ženský zhusta označovány.
A řeklas to hezky:)
Děvčata, přečtěte si to, Monty umí žít, přetože její chlapeček z naprosto logických důvodů nebyl vyřváván.
|
| madelaine |
|
(3.9.2007 16:01:46)
mně se zase moc líbí tvoje příspěvky a zpravidla s nimi souhlasím. Ale tentokrát ne... Nechat vyřvat dítě taky považuju za týrání. Monty to napsala moc hezky.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(3.9.2007 16:22:51)
Madelaine - on by to byl asi zazrak, kdybychom se shodly naprosto ve vsem ;-))
Mne se nelibi, jak se v tehle diskusich volne zachazi se slovy. Pojem "vyrvat" nepochazi od autorky, ale od tech, kteri tuto metodu kritizuji. V clanku se pise, ze dite nema byt samotne, rodice jsou s nim a utesuji ho. Pro mne se pojmy "vyrvat" a "vyplakat" dost lisi. Uz jsem tady o tom vyjadrovani psala, ale nejak zahadne se ta cast diskuse vytratila - mozna se to nelibilo redakci, vytratila se i cast "zkusenosti z ciziny", kterou jsem zacala...
Kdyz se podivas na muj komentar k Monty, tak se ohrazuju nad jednou jedinou vetou - myslim, ze Monty pochopila, co jsem chtela rict a uznala, ze to mohlo byt receno jinak - tim to pro me hasne. Neohrazovala jsem se nad jejim popisem duvodu, proc sdilela se synem postel, naprosto je respektuju.
Pokud vezmu slovo ""vyrvat"" tak, jak ho asi autorka minila - tedy nechat dite vyplakat a ne ho neustale zvedat a konejsit, ale jen ujistit, ze rodice jsou na blizku - pak tohle opravdu nepovazuju za tyrani. Zase jsme u tech slov - ja bych to mozna definovala jako mirne docasne potrapeni. Je to krok jednorazovy a vetsinou netrva dlouho. Ja si myslim, ze u zdravych deti to neskodi a ze umeni usnout je pro deti samotne dulezite. Slovo tyrani ve mne vzbuzuje predstavy deti hladovych, tresenych, zanedbavanych a fyzicky zneuzivanych. Vsechny jsou na hony vzdalene tomu, ze dite se necha 10-20 minut v postylce kricet.
Myslim si, ze se tady schvalne pouziva tech silnych slov prave pro vyvolani emoci a uprimne receno tomu nerozumim. Ja chapu internetove diskuse jako vymenu informaci a nazoru, ale nechapu, proc nekdo povazuje za nutne sokovat a sahat k drastickym vyrazum. Kdyz Monty napsala, ze nemela dite na to, aby ho mucila a frustrovala, tak me to sokovalo. Opravdu nechapu vyznam te poznamky, protoze zadna matka nema dite proto, aby ho mucila a frustrovala a matky, ktere na tu metodu pristoupi, to nedelaji s umyslem mucit. Ale tahle diskuse pro mne uz skoncila a myslim, ze Monty rozumi, co jsem chtela rict.
Promin, ze je to tak dlouhe, ale chtela jsem to opravdu vysvetlit.
Kimmy
|
| neřeknu | •
|
(3.9.2007 17:42:24)
Já si myslím, že pojem vyřvat je termín, který jenom opisuje situaci, je dobré nazývat věci pravými jmény.
Také si myslím a znám to i ze svého oboru, že okolo dětiček se točí nejživější trh, chrastítka, chůvičky, pleny a v neposlední řadě knihy o správné výchově. A tak vznikají nejrůznější spisy o
vyřvávání dětí s vědeckým nádechem, podstata je stejná jako každé vyřvávání, jenom to má uklidnit maminku, že nenechá vyřvávat, ale kontrolovaně plakat. Není větší paskvil, než kontrolované plakání, je to zastírání skutečnosti s pojistkou, že se dítě neudusí zvratky. Je to alibismus.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 3:40:51)
dobra - tedy podle mne nechat "vyrvat" dite zdrave, prebalene, nakrmene, primerene oblecene v cistych vecech a v ciste postylce, kde rodice bud u ditete jsou nebo kazdych 5-10 minut jej chodi uklidnit neni ani muceni ani tyrani - skutecne nazyvejme veci pravymi jmeny.
Muceni a tyrani deti je fyzicke zneuzivani, trapeni deti hladem nebo zimou, umyslne pusobeni bolesti, neposkytnuti zdravotniho osetreni.
Rada bych take vyzvala vsechny ty, co se tady tak rozciluji a biji za pravo deti na naruc, aby vyrazily do parlamentu a donutily poslance zmenit soucasny zakon o adopci a zavrely ceske kojenecke ustavy, kde podle nich jsou desitky deti vystavovany muceni a tyrani a nenavazely se tady do matek, ktere o sve deti pecuji a jedinym jejich hrichem je snada vyresit spankovy rezim jejich deti.
Kimmy
|
|
|
| madelaine |
|
(3.9.2007 21:31:04)
děkuji za odpověď. Možná, že na té metodě něco je, to jako laik nedovedu posoudit. Vím jen jedno - ať je to řvaní nebo plakání, já bych to nevydržela :).
Nejsem žádná supermatka, ale když malé dítě brečí, mám instinktivní potřebu je k sobě přitisknout. Jistě se ne vždy dá zabránit desetiminutovému pláči, třeba po očkování nebo po úraze, ale tam je ta náruč vždycky samozřejmostí, tak mně hlava nebere, proč dítě nechat uřvat do spaní... :(. Ale jak říkám, třeba to funguje a dítě z toho nemá žádné trauma, nevím, ale nic pro mě... :)
Ještě k tvé poznámce:
"zadna matka nema dite proto, aby ho mucila a frustrovala"
to je asi pravda, přesto to mnohé dělají, bohužel :(.
Tím ovšem nemyslím tohle konkrétní téma, to by bylo na jinou diskusi :(.
Měj se moc hezky.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 4:05:49)
Madelaine,
nikdo Te prece nenuti, abys neco vydrzela. Ty si to ve sve rodine udelej podle sveho. Ale ja tady porad citim to opovrhovani matkami, ktere tuto metodu uznavaji a uspesne vyzkousely nebo planuji vyzkouset - tyhle reakce jsou prehnane a naprosto neprimerene. Kdyby autorka rikala ""dejte diteti na noc prcka becherovky a uvidite, jak bude spat" nebo "poradne s nim zatreste, at se uklidni" - tak ani nepipnu, ale nechat dite par noci kricet a tim dlouhodobe vyresit spankovy problem - tak to si opravdu nezaslouzi takovy povyk.
Ja taky nejsem odbornik, ale myslim, ze detem dlouhy spanek prospiva a prospiva jim vic, nez spanek prerusovany, protoze telo si tim proste vic odpocine. Ne kazde dite tohle dokaze, ale nektere to dokazi s pomoci rodicu tim, ze si odvyknout v noci se budit pomoci teto metody. Pro me je tohle pripad ""ucel sveti prostredky"" a nejake tri noci place (rvani) v porovnani s nasledujicimi tremi lety klidneho spanku mi neprijdou jako tak zavazne trauma. Ja sama treba nesouhlasim s matkami, ktere svym detem daji vsechno v momente, kdy si o to reknou - ale nikdy bych nesla a nezacala jim vysvetlovat, jak jsou pitome.
Nesouhlasim s Tebou, ze "mnohe" matky sve deti muci a frustruji. Jsou jiste ubohe bytosti, ktere jsou dusevne natolik poskozene, ze k temto smutnym pripadum dochazi, ale neverim, ze je jich tak moc. Ted jsem o tom zrovna psala jiny prispevek, tak uz to nebudu opakovat.
Preji hezky den,
Kimmy
|
| Petra, dvě děti | •
|
(4.9.2007 4:29:05)
Hrajete si na odbornice a skvělé matky a přitom svému dítěti nedopřejete nepřerušovaný spánek? Já jsem tohle v půl roce udělala s oběma dětmi, od té doby spí bez problémů celou noc, a hlavně jsou MNOHEM SPOKOJENĚJŠí, protože děti taky potřebují spát, jen je jim občas třeba k tomu pomoci. To je totéž, jako byste nechali svoje rozmazlené mazánky chodit do 6ti let v plínkách, protože je nechcete týrat učením na nočník nebo je cpali hranolkama a párkama, protože jim nic jiného nechutná. A když budou brečet, že nechtějí do školy, tak je taky necháte doma, protože je nechcete trápit? Tak ty vaše rozmazlené spratky bych fakt vidět nechtěla. Jen se modlete, ať vás jednou nešoupnou do domova důchodců a nechodí si k vám pro důchod. Že vám není trapně, takhle se obouvat do autorky, která to myslela dobře, když jste to ani nezkusili. Zřejmě závidíte, že se vyspí, zatímco vy se obětujete, abyste se mohli bavit s kámoškama o tom, kdo častěji vstává.
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 9:12:31)
Petro, tyhle prognozy o budoucnosti našich dětí mám nejraději. V tomhle si s Mrkfičkou můžete podat ruce, ona tvrdí, že naše děti budou na práškách, Ty je zase posíláš vybírat naše důchody. Předně si myslím, že my už žádné důchody mít nebudeme, tak bych se tím tak netrápila.
Další věc je, že potřeba jistoty a bezpečí není jen reklamní slogan na vložky, ale základní lidská potřeba. Dej si do vyhledavače třeba jméno Maslow, či "Pyramida lidských potřeb". Až moc často se setkávám s názorem, že pokud je dítě najedeno, napito, přebaleno, tak přeci musí spát, jelikož mu nic nemůže být. Pokud se ale dítě, především mluvím o dětech mladších půl roku, vzbudí, nemá u sebe matku a navíc se jí nedovolá, pak je to minimálně srovnatelné s tím, jako by bylo hladové, či mělo žízeň.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 9:21:10)
Lassie - souhlasim s Tebou, ze Petra se taky vyjadruje dost nevhodne...
Nicmene k metode - metoda nerika, ze kdyz se dite v noci vzbudi, ze se k nemu vubec nema chodit. Vstat - ujistit dite, ze mama je na blizku, ze dite neni napriklad pokakane nebo mu neni horko nebo zima - ale nevytahovat z postylky, nechovat, ujistit, ze je vsechno v poradku, ale je noc a spi se... o tom to je. Je to uceni, o navyku na spani bez pomoci. Dite vi, ze rodic je nablizku a pocit bezpeci to neovlivni.
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 9:27:24)
Kimmy, je pravda, že je zásadní rozdíl mezi tím, když se k dítěti chodí a když se prostě nechá řvát...to je fakt a nemělo by se obojí házet do jednoho pytle.
Ale jak jsem psala níže, to, že dítěti objektivně nic nechybí neznamená, že se třeba nechce přitulit nebo pomazlit.
Napadá mě, že je to podobné, jako kdybych se s přítelem chtěla pomilovat a on mě neustále odmítal s tím, že by mě ale sem tam pohladil a ujistil, že je u mě :-) Ber to ale s rezervou, je to spíše k pousmání. Prostě mi to ale připadá podobné.
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 9:28:19)
A to by na mně sakra zanechalo následky :-D
|
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 9:32:32)
Lassie - tak kdyz navazu na Tvou metaforu - mne kdyby manzel budil pravidelne ve tri rano, ze se chce pomilovat, tak bych mu pevnym a klidnym hlasem vysvetlila, ze je noc a ze si bude muset pockat na vhodnejsi dobu. Stejne tak se diteti dostane mazleni, tuleni a hrani pres den... Jde o to, aby se dite naucilo rozeznavat rozdil mezi dnem a noci... a ze v noci se spi... jak tady popisovalo nekolik maminek z vlastni praxe, vetsina deti to pochopi dost rychle...
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 9:53:07)
Kimmy, to co píšeš, samozřejmě dává smysl. Ale o jak starých dětech mluvíš? O čem mluvím já je to, že u hodně malých dětí nejde jen o to, že se chtějí tulit a mazlit, ale o základní potřebu, která souvisí s tím, že si nejdříve musí zvyknout na nové prostředí. A pokud jsou 9 měsíců v břiše, jak můžeme očekávat, že si na to, že nejsou u mámy, zvyknou za 3-4 měsíce?
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 10:21:10)
Lassie - tohle je asi hodne individualni...
Deti si na nove prostredi zvykaji od chvile porodu a co ja vim, tak nejsou s matkou neustale v kontaktu. Urcite jsou zeny, ktere nosi dite temer neustale v satku - ja mezi ne nepatrim. Ja jsem typ, ktery veri, ze se dite musi rozdil mezi dnem a noci naucit, ze to samozrejme nezna a ze ho to musi naucit rodice. Kdy s metodou zacit - to se neodvazim nikomu predepisovat - zrejme ve chvili, kdy matka dojde k zaveru, ze uz nemuze nebo nechce pokracovat tak, jak to dosud bylo.
Nemusime spolu souhlasit v tom, od kolika mesicu je ta metoda vhodna. Ale mely bychom byt schopny o tom vest konverzaci ve slusnem duchu - treba tak, jako vedeme tech poslednich par prispevku...
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 10:34:01)
Kimmy, přečti si můj příspěvek "Prekopová".
Je to jen jeden z mnoha názorů, může být mylný a může být časem převálcován něčím jiným. Ale mně to třeba dává smysl....
Někdo se drží zase něčeho jiného, čemu věří. To už ale opakuji, co tu bylo již mockrát řečeno.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 12:29:23)
Lassie - takovych knizek jsou vsude po svete stovky - co autor, to nazor. Ja verim, ze deti maji rady rutinu, kdyz se veci deji ve stejnou dobu stejne. Take jsem zastance teorie, ze kdyz uz se dite musi ucit neco noveho (tedy jak zit na svete), tak at se to rovnou nauci spravne a pak nejsou problemy. Cetla jsem desitky prispevku od maminek, ktere jsou po pul roce ditete zoufale, ze dite nechce prijmout zadny rozvrh, nechce jit spat k sobe do pokoje a rodice musi slozite nutit nove zvyky pokud nechteji, aby jejich zivot miminko kompletne ovladlo..
Metoda, kterou jsme pouzivali my, je tady hodne odsuzovana, ale pro nas a nekolik nasich znamych fungovala primo uzasne a vysledkem jsou na vysost spokojeni rodice i deti. Ale je to urcite i tim, ze jsme meli stesti a nase deti na rozvrh reagovaly velice pozitivne.
S cim ovsem s Prekopovou souhlasim je "Kromě toho může dítě matku z dětského pokoje tyranizovat" - a doufam, ze si toho vsimnou i ty oddane zastankyne deti - je to dite, ktere umi tyranizovat matku a nikoli naopak...
Se spanim v posteli rodicu nesouhlasim, praktikujeme to az ted ve vyssim veku. Taky nevim, jestli rodice tedy chodi spat ve stejnou dobu jako dite nebo ho nechaji v te posteli samotne nebo to dite nechaji dlouho vzhuru... my jsme deti uspavaly okolo 7 vecer a ja byla ohromne rada, ze mam par hodin pro sebe...
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 13:06:08)
Kimmy, teď jsi mě trochu zklamala. Ten kousíček, co jsi citovala z Prekopové, jsi úplně vytrhla z kontextu. Škoda, že jsi si pořádně nepřečetla celý ten příspěvek.
Ano, i já jsem psala, že názorů je spousta a nikdo nemá patent na ten správný...citovala jsem Prekopovou, protože se tady na ní někdo odvolával a také proto, že je to významná psycholožka, která se dlouhou dobu zabývá duševním vývojem dítěte.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 13:32:59)
No mne pripadalo divne zkopirovat zas cely odstavec, ale dobra
"Časový prostor, který matka potřebuje, aby procitla a došla z ložnice do dětského pokoje, připadá nemluvněti jako věčnost, která je vyplněna velký strachem. Ne každé dítě je možno takto zatížit, aby takové zkušenosti přijalo bez škodlivých následků. Kromě toho může dítě matku z dětského pokoje tyranizovat. Nejpřirozenější je nechat dítě spát buď v posteli rodičů - jako v hnízdě - nebo těsně vedle v kolébce nebo závěsném lůžku."
Nicmene veta o tom, ze dite muze matku tyranizovat zustava a nechapu, jak to meni kontext...
Vetsina autoru knizek o detech ma zkusenosti, kvalifikace, ruzne diplomy - ja si teda podle vehlasu nevybiram, spis podle toho, co mi dava smysl. Nevidim zadne ublizovani v tom, ze dite 30 vterin breci, nez tam dorazim (kazda matka je naladena na plac sveho ditete, pokud neni totalne vycerpana a nastoupi pud sebeobrany). Proste ruzne nazory... hlavni je, aby to fungovalo v te rodine.
Ale jinak je dobre, ze ac mame kazda jiny nazor, dokazeme o tom zcela civilizovane diskutovat - tak by to podle mne melo byt.
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 13:45:08)
Kimmy, pravdu máš...
Jinak si opravdu myslím, že pokud by si někdo přečetl pouze Tvůj příspěvek, vyzněla by Prekopová jako obhajovatelka matek, které spí odděleně. A ona tvrdí opak. Proto jsem ráda, že jsi zkopírovala celou tu část. Ze stejného důvodu jsem i já psala celý odstavec, i když jsem u toho kojila a datlovala jednou rukou - právě proto, abych nezměnila myšlenku autorky.
Je pravda, že názorů je hodně. Jedna věc je ale poslouchat známé, kterým to "také funguje", a druhá je názor psycholožky, která se zabývá důsledkem výchovy a psychického zdraví dětí. Protože nikdo neříká, že to nefunguje. Oni ty děti skutečně začnou spát a všichni mají klid. To, o čem se tu bavíme je, jestli to zanechá či nezanechá nějaké následky v dětské duši. A pokud známí známých tvdí, že ne, pak se ptám - a jak to můžou vědět? A ještě znovu opakuji, že píši o dětech mladších půl roku, které se nechávají vyřvat, vyplakat, či jakkoliv to kdo nazve...
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 14:34:40)
jo, to me nenapadlo, ze by nekdo mohl cist jen ten muj prispevek - i kdyz si myslim, ze je to dost nepravdepodobne, protoze mam dojem, ze Prekopovou hodne lidi v CR zna (ja jsem o ni nikdy neslysela, dokud jsem tu necetla par prispevku).... no nic..
Nazor psycholozky - zatim jsem nikde nevidela zadny dukaz toho, ze 3-4 prokricene noci se nejak na jakemkoli diteti podepsaly, pokud jinak zije v harmonicke rodine. Moje deti kricely dohromady tak 2-3 hodiny celkem (asi tri nebo ctyri noci zhruba po pul hodinach po 7 vecer) a uz to holt nezachranim, ale pripadaji mi naprosto normalni, spokojene, sebevedome az hruza a hlavne spici 11 hodin denne a nevyzadujici zadne dlouhe procedury.
Jinak Dr. Ferber, jehoz jmeno je asi nejcasteji spojovano s metodou kontrolovaneho place, je reditelem centra pro poruchy detskeho spanku v Bostonu a myslim, ze to zas taky neni zanedbatelna kvalifikace.
Bohuzel si myslim, ze je zcela nezjistitelne, jestli to zanecha dusledky nebo ne. Protoze v lidskem zivote je tolik udalosti, ktere mohou ovlivnit psychiku cloveka, ze presne urcit, zda to bylo tech par noci, je podle mne nemozne. Deti, ktere projdou rozvodem, jsou podle meho nazoru podstatne vice traumatizovany. Pobyt v nemocnici muze zanechat nasledky, hrani pocitacovych her s nasilnou tematikou... ja nevim - tech moznosti jsou stovky a nikdo nemuze urcit, jestli tech par hodin place nekde neco provede. Vzdycky taky zalezi, jak rodic tu metodu aplikoval, jestli opravdu dodrzoval doporucene intervaly...
Ja mam v tehle diskusi pocit prave toho psychologickeho natlaku, toho "jak si muzes byt jista, ze neskodis, radeji to neriskuj"... Ja se priznam, ze kdyz jsem se pripravovala na rezim svych deti, tak jsem nechodila do podobnych diskusi a precetla jsem jen par knizek a dala na doporuceni blizkych. Nelituju, udelala bych to tak znova a i moje mama, ktera se na to divala hodne skepticky, nakonec uznala, ze v porovnanim s tim, cim si prosla ona, je to u nas pohadka.
Neverim, ze si dite nejak pretrha vazby s matkou jen proto, ze ho matka v noci nevezme do naruce, ale jen pohladi. Neverim, ze pokud se mu matka venuje pres den, ujistuje ho o sve lasce, ma cast ho vyslechnout a pofoukat bolistky, ze si dite odnese do zivota nejake trauma. Neverim, ze par noci poznamena dite na cely zivot. Ale stejne tak neverim, ze pracujici matky, ktere dite sveri chuvam, svym detem skodi, nebo - jak jsem nekde cetla - ze dite je ve tri letech hotovy clovek a "co nestihnes do tri let, uz pak nedozenes". Je toho hodne, v cem se me nazory lisi od tech zavedenych a kdykoli o nich rada podiskutuju, ale snazim se, aby to vzdycky byla diskuse civilizovana.
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 15:00:14)
Kimmy, mně se taky líbí, že na sebe "neštěkáme" :-).
Nevím, kdo je Dr.Ferber, spíš bych ale řekla, že je to pediatr, či neurolog...možná se mýlím.
Pokud je následující odkaz trochu hodnověrný, pak i on tuto metodu nedoporučuje dětem pod 6 měsíců.
http://www.parentingweekly.com/baby/baby_information/ferber_method.htm
Omlouvám se, když teď já vytrhnu pouze jednu větu, zbytek je možné si přečíst na výše zmíněném odkazu.
"It should be noted that the Ferber Method is recommended only for children six months of age or older, after their need for a nighttime feeding has passed."
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 15:16:17)
Dr. Ferber je pro mne synonymem kontrolovaneho place - dokonce ma metoda nazev ferberizace ;-))
Jak rikam - ja bych se nikdy nesnazila stanovit nejake hranice, kdy se ma metoda aplikovat. Ja jen tvrdim, ze tahle metoda je proste zpusob, jak diteti napomoci k samostatnemu spani... Asi kazde dite ma jinou potrebu nocniho krmeni - obe moje deti spaly od 11 vecer do 7 rana ve veku tri mesicu samy od sebe. Par problemu jsme meli jen s vecernim uspavanim okolo 7 vecer. Takze si umim predstavit, ze jsou deti, ktere ve ctyrech mesicich nocni krmeni nepotrebuji, ale mozna jsou deti, ktere to potrebuji i po tech sesti mesicich...
Promin, ale uz se nejak ztracim - o cem tu ted konkretne diskutujeme? O vhodnosti teto metody jako takove? O veku, kdy je vhodne ji pouzit?
Ja myslim, ze uz jsme docela vsechno rekly ;-))
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 15:30:46)
Pravda, končíme. Já jsem se celou tu dobu vlastně jen snažila říct, na čem jsme se v závěru celkem shodly - že každé dítě je jiné. Některé dítě spí celou noc(kamarádka synka musela budit na kojení), některé se prostě budí. Pokud si broukne a matka k němu hned letí, to jistě také není dobré. Pokud pláče tak, že se mu po tváři koulejí slzy jako hrách, je možné, že opravdu pociťuje úzkost a že to není jen projevem vzteku a rozmazlenosti. Já se snažím řídit svou intuicí a to především proto, že už na předporodním kurzu nám doporučovali kojit 10 min a 3 hod., čímž jsem se, bohužel, chvíli řídila, ale dcera řvala hlady a uklidnila se až když jsem jí kojila častěji a déle.
Mně osobně tato diskuze celkem hodně dala...a to především proto, že má dcera problémy s usínáním má, nebo spíše s nočním buzením. Rozhodla jsem se to začít řešit a také uvažuji o pozvolném odstavení. Naopak mě to nepřesvědčilo o tom, že by to byla vhodná metoda pro malá miminka. Takže nemám žádná předsevzetí k případnému druhému dítěti, kromě toho, že si chci každé své dítě pořádně užít.
Přeji Ti jen to dobré, hlavně hodně spánku a málo probděných nocí.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(4.9.2007 15:43:43)
Dekuji - ja chvalabohu mam noci klidne s vyjimkou tech, kdy me prijde okopavat syn ;-)) Holcicka zatim z postylky nevyleze, az se k nam budou cpat oba, tak to asi bude tlacenice, ale docela se na to tesim - nicmene ciste prilezitostne.
S 10-minutovym kojenim bych taky neuspela - pripada mi to nesmyslne kratke vzhledem k tomu, ze dite se musi propracovat k zadnimu mleku. Taky mam priklad, kdy syn sal hodinu a ja precetla tuny knizek a dcerka fakt tak tech 10 minut na kazde strane..
Preju Ti hodne stesti a sil pri reseni spankoveho rezimu a jen to nejlepsi s pripadnym druhym miminkem!
Kimmy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Katka, chuva | •
|
(4.9.2007 15:41:14)
Pracovala jsem jako live in nanny v Anglii, USA, Nemecku a ted jsem ve Francii. Celkem jsem pracovala pro 14 rodin, z nichz vsechny naucily sve deti spat uvedenym zpusobem a musim rict ze to, ze by to na nich zanechalo nejake nasledky, je naprosty nesmysl. Myslite si, ze v CR, kde je ze vsech zemi, kde jsem zila, nejvice nespavych deti, jsou deti stastnejsi? Ani nahodou. Vzdycky kdyz prijedu domu, tak se nestacim divit, jak jsou ceske matky podrazdene, jak na deti rvou a neboji se jim venku jednu majznout. To jsem v zahranici nevidela jeste ani jednou. Deti se nauci spravne spat a nikdo to proste neresi. Myslim si, ze ta debata o psychickych nasledcich do budoucna je naprosty nesmysl, protoze v zahranici se to takhle praktikuje uz nekolik generaci a dle toho co jsem videla, tady maji lide vetsinou s rodici LEPSI vztah maji v Cechach, coz samozrejme neni tim spanim nebo nespanim, ale celkovou vychovou, ale chci tim rict, ze to ze nechate dite 3 noci trosku brecet, ho rozhodne neovlivni.
|
| Karkulka, 2 holky, tč. žijící v Indonésii | •
|
(4.9.2007 19:36:28)
Musím souhlasit s tím, že nejprotivnějsí matky jsou ty české, ne všechny, samozřejmě, ale ta koncentrace neurotických matek ječících a nadávajích dětem je tam mnohonásobně vyšší než všude jinde, kde jsem žila. A nevěřím, že když si někdo léčí mindráky agresivním "diskutováním" na internetu, pak je doma na děti jak sluníčko. Nekterým z přítomných bych dle jejich příspěvků nesvěřila ani kočku, natož lidskou bytost, protože z ní vychovají člověka plného zloby jako jsou ony samy.
|
| Lizzie | 
|
(4.9.2007 19:41:21)
Karulko, když někdo ječí na dítě nebo ho zesměšňuje apod., je to dost hrozné, dotyčný si pravděpodobně léčí nějaký komplex.
Na stranu druhou se mi nelíbí reakce některých nadmatek, které např. mámám, které jdou dřív do práce, či neběží hned, co si dítě zařve (často spíš z provokace) div nevynadají a označí je za bestie, že si ty děti neměly pořizovat apod..to je vážně přehnané..
Všechno má své meze a mám pocit, že dítě prostě tu lásku pozná, máma ho pohladí, hraje si s ním apod.,ale takové tříleté dítě už jí nemusí mít celý den za zadkem..
A s tím agresivním diskutováním na netu souhlasím. Byť je diskuse prakticky anonymní, není o tom, aby si tu lidé nadávali a osočovali se. To popírá smysl diskuse a něco to o člověku též vypovídá - i když se dotyčná prezentuje jako nadmatka.
|
| Karkulka | •
|
(4.9.2007 19:51:44)
O tom tady mluvím, ve většině vyspělých zemí jde matka do práce od několikaměsíčního dítěte, samozřejmě ho nechá pár nocí plakat, protože sotva lze 5x za noc vstat k dítěti a ráno vyskočit jak srna a jít s úsměvem do práce a jsou snad tyhle děti nešťastnější než ty české, kterým máma do 4 let utírá nudle, ale protože jí to doma nebaví (ač tvrdí opak), tak na něj občas řve a nadává mu do střev a telat a pak se prezentuje na internetu a shazuje nazývá matky, které si vybrali jinou cestu, krkavčími a jejich děti týranými? Rozhodně bych řekla, že většina českých dětí je zakřiknutější nebo úzkostlivější než děti v USA nebo Francii, a jejich matky nespokojenejší než ty pracující.
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 19:57:20)
Karkulko, pravdou je, že já měla asi dost liberální výchovu a sestra též - když se podívám na leckteré své vrstevníky nestačím se divit. Zatímco s námi si naši většinou povídali (byť později jsme se s mámou často zhádaly jak kočky, ale to proto, že máme stejnou povahu), nic nám nezakázali a dost se nám věnovali - ale máma chodila do práce, u sestry dokonce od 2 let jejího věku, což v té době bylo celkem nezvyklé, chodily jsme do družíny, ségra do školky apod. Prostě pohoda, patřila nám odpoledne a víkendy, o to víc jsme se na ně těšily a přiznávám, že mít matku v domácnosti už někdy v 8 mi to leze pěkně na nervy.
Čtyřletá mateřská dovolená mi přijde jako strašně dlouhá doba - navíc ve spoustě profesí představuje dost významnou pauzu, to fakt ne, byť své dítě budu milovat jak jen to půjde. Vidím to - po vzoru matčině - též na 2 roky.
A o té negativní kolektivní výchově - drahé mámy, já mateřinku nenavštěvovala, neboť máti v tu dobu pobývala na mateřské a mě tam nevzali. Donedávna mi to fakt chybělo a ta absence mateřinky mě dost negativně poznamenala. Tečka.
|
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 20:00:01)
Jo ještě - tady se často propaguje návrat k přirozenosti, jak se dříve rodilo, žilo apod.
Významným aspektem je, že na děti bylo minimum času - mámy měly hospodářství, děcka pobývala buď v péči starších sourozenců nebo prostě sama, jak jen mohla začala pěkně makat a těžko z nich vyrostli nějak extra zakomplexovaní jedinci.
Prostě život..Teď má dítě zajištění, pohodlí apod..ať už od babiček, chův či jeslí nebo školky. A mámu, která si ho ráda vyzvedne a bude se mu věnovat celá odpoledne i víkendy..To se máme:-)
|
|
| Apolena. |
|
(4.9.2007 20:03:37)
Karkulko,
péče o dítě je práce jako každá jiná a věř, že skutečně někoho může bavit a zcela uspokojovat celý život.
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 20:05:26)
Sylvi, to karkulka nepopírá, ale je péče a péče.
A stejně jako u každé jiné práce zde může nastat jistý: ,,syndrom vyhoření"...
A to jsem fakt prošla láskyplnou výchovou, nepíše ti tedy žádná deprivantka..
|
| Apolena. |
|
(4.9.2007 22:55:23)
Lizzie,
někdo pracuje celý život v jednom oboru a tvrdí, že ho to baví. Proč ne.
Hm, není náhodou problém v tom, že si spousta lidí myslí, že "být doma s dítětem" znamená věnovat se 24 hodin denně dítěti? V nepatrných chvilkách, kdy dítě vyjímečně spí, uklízet, vařit, žehlit, poté prezentovat na vycházkách načančané dítě?
Karkulka si to myslí zcela jistě, když ví, o co přicházejí děti matek, které jsou s nimi doma 4 i více let. Zcela jistě ví, že takové děti nevystrčí nos z domu, zážitky žádné nemají a určitě ani nechodí chudinky do školky :-))). A matky jsou frustrované, protože se ani do galerie nepodívají :-))).
|
| 10.5Libik12 |
|
(4.9.2007 23:04:57)
Ahoj, psala jsem ti zmatený mejl samá hrubka, tak dřív než vyrazíš do galerie, koukej mi napsat taky:)
|
| Apolena. |
|
(4.9.2007 23:21:13)
Po nocích nechodím do galerií, ale k veterinářům :-). Dneska už jsem tam byla, teď pozoruju pacoše a uklidňuju se na Rodině :-DDDDDDDDDD.
Pokud nebude mít pacoš problémy, snad stihnu i odepsat.
|
| 10.5Libik12 |
|
(4.9.2007 23:29:39)
Tak ať je jí dobře nejen ze zištných důvodů, jo Roďka, to jsou nervový lázně:)), já ale asi usnu, tak si tě dám k snídani a potom šup do..(necháme těch galerií, půjdu do opery),papa
|
|
|
|
|
|
| Karkulka | •
|
(4.9.2007 20:31:30)
Každá činnost se dříve či později stává nudným stereotypem... navíc mít matku za zadkem není dobré ani pro děti. Moje holky byly ve školce od 1 roku, a školku milovaly. Nikdy nebrečely, jakmile jsme se přiblížily k vrátkům, hýkaly nadšením a svítily jim oči. Totéž když pak přišly domů. Byly plné dojmů a doma jsme si pak mohli povídat o tom, co zažily a co se jim líbilo... o tohle děti co jsou s nimi matky 4 či víc let doma přijdou. Teď je jim 6 a 11 let, povídáme si, o víkendu podnikáme výlety a chodíme do galerií... kdybych byla s nimi doma, tak bychom zřejmě nic takového nedělaly, navíc jsem odpozorovala, že děti, se kterými jsou matky dlouho doma, mají mnohem horší schopnost zapadnout v kolektivu, protože to neumí.
|
| 10.5Libik12 |
|
(4.9.2007 20:47:41)
Ty Karkule, pozorovatelko pozorná, co jsi tak odpozorovala, co pořebuje VĚTŠINA českých a evropských dětí, nemohla bys mi načrtnout, jak to mají děti eskymácké, japonské a indické?
Jo a pozdravuj v galerii, to víš, tam matka od dítěte nepřijde. A ještě děkuji, žes mi poradila, že bych si mohla s dítětem popovídat, ale nechám to na neděli, přesně jak říkáš ty.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 4:09:46)
Libik - Ty Karkule, pozorovatelko pozorná, co jsi tak odpozorovala, co pořebuje VĚTŠINA českých a evropských dětí, nemohla bys mi načrtnout, jak to mají děti eskymácké, japonské a indické?
muzu nacrtnout ty indicke a japonske - eskymacke ne, ale uprimne receno jsem teplomil a jejich zpusobu zivota bych se branila zuby nehty.
Indicke deti jsou zhruba ve dvou kategoriich - jedny jsou chude - zijici v chatrcich, zebrajicich na ulici a casto nemaji zakladni peci nebo vzdelani. Jejich matky, pokud se o ne staraji, casto pracuji, aby neco vydelaly nebo travi cele dny varenim, pranim, uklizenim apod. (bez elektriny) a deti se vicemene staraji o sebe nebo volne pobihaji po vesnici. Pak jsou deti bohatsi stredni vrstvy, kde casto oba rodice pracuji (materska dovolena je 12 tydnu) a o deti se stara sluzebnictvo.
Japonskych deti se rodi stale mene a mene, protoze Japonky odmitaji jim prisouzenou roli zeny v domacnosti a velice spatne nachazeji po detech zamestnani. Deti, ktere se narodi, jsou odmalicka vedeny ke vzdelavani, protoze japonsky skolsky system je velice narocny a hlavnim cilem rodicu je, aby jejich dite uspelo akademicky - proto deti zacinaji se vzdelanim velice zahy a casto krome skoly navstevuji dalsi krouzky a vzdelavaci zarizeni.
CR je vyjimka ve svem systemu, ktery je prehnane luxusni a dlouhodobe neudrzitelny.
Kimmy
|
|
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 21:03:54)
Karkule, samozřejmě že děti, co jsou doma, nevyprávějí svým matkám o tom, co přes den dělaly. Jestli to nebude tím, že to dělaly s mámou společně. Jinak gratuluji k Tvým bohatým znalostem dětských duší...možná bys to mohla sepsat.
|
| Sylvie |
|
(4.9.2007 23:11:23)
Karkule, samozřejmě že děti, co jsou doma, nevyprávějí svým matkám o tom, co přes den dělaly. Jestli to nebude tím, že to dělaly s mámou společně.
Lassie, ne tak docela ;o) Je fakt, že asi bezprostředně ten den mi o tom holky nevyprávěly, ale jinak slyším každou chvíli "a vzpomínáš si, jak jsme dělali... a vzpomínáš si, jak jsme viděli..."
Ale jinak jak vypadaly odpovědi na otázku, co jste dneska dělaly ve školce.
Starší holka: "Nic."
Mladší holka: "Papali a spinkali."
Mno. Podotýkám, že do školky chodily rády, byla to normální školka s normálním provozem, tedy takové to klasické kreslení, modelování, divadýlka, čtení pohádek, chození na vycházky, lítání po hřišti, kroužky, výroba nejrůznějších věcí... Vždycky mě upřímně potěšilo, když jsem stejné odpovědi slyšela i od dalších dětí, jinak bych si byla bývala musela myslet, že jsou moje děti snad momentálně zaostalé nebo co :o)))
|
| 10.5Libik12 |
|
(4.9.2007 23:18:36)
Jé, půvabné:)
Uklidním tě, můj momentálně zaostalý vysokoškolák mi odpovídá jako tvoje starší holčička.
|
|
| Apolena. |
|
(4.9.2007 23:27:10)
Sylvie,
paní učitelka nás upozorňovala, že VŠECHNY děti tvrdí, že ve školce nedělají nic, ale prý by nám ráda řekla, že to není tak úplně pravda :-))).
|
|
|
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 21:08:57)
Karkulko, ano s tím kolektivem souhlasím. Ve školce jsem nebyla a dost mi to uškodilo. Prakticky celou základku jsem se s tím potýkala dost výrazně, pak už to bylo lepší, ale stejně. Neuměla jsem zapadnout do kolektivu, komunikovat s dětmi, zatímco ségra jako dítě odchované školkou to bravurně ovládala a ovládá dodnes. A to fakt není, že já bych byla extra introvert a ségra extrovertní. Nene, ta školka dělá dost.
A s těmi víkendy souhlasím - byly aktivní, rodiče se nám věnovali, o všedních odpoledních jsme kecaly s mámou u čaje, no a teď..teď třeba ségra s našima řeší i věci a historky od kámošů o kterých jiné dítě ani nepípne:-)) Tahle schopnost rozhovoru je úžasná:-)
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 21:18:35)
Lizzie, ve školce jsem pracovala, dokonce v mezinárodní. I ve školce byly děti, které se moc nezapojovaly, některé pravidelně brečely, když ráno přišly. Jiné nemohly dospat. Neřekla bych, že čeští rodiče by byli neurotičtější, než ostatní(možná to bylo tím, že to byla škola celkem drahá a rodiče si mohli dopřát chůvy a jiné vymoženosti a tak měli i čas pro sebe...).
Já jsem chodila do školky 4 dny a v kolektivu jsem byla jako ryba ve vodě. A stále jsem.
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 21:22:20)
Lassie, vidíš a já se s tím potýkala dlouho a 1. třída byla celkem horor, už proto, že všichni se znali právě ze školky.
Jinak jsem nikdy nenapsala, že čeští rodiče jsou neurotičtí - už proto, že jsem Češka, mí rodiče i blízcí jsou Češi, no a já tohle národnostní zobecňování fakt nenávidím.
A sorry, ale ségra byla ve školce od 2 let, dost jejích i mých vrstevníků též a pořád měla i má skvělý vztah s rodiči, těšila se tam a nikdy jí to neuškodilo.
Takže tolerance - to, že mámy, které jdou dřív do práce jsou špatné je neskutečná blbost.
Jinak pár maminek po 2 letech na mateřské bez ostychu přizná, že ač děti milují, normálně jim z toho hrabe.
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 21:35:21)
Lizzie, já vím, že jsi to netvrdila. Reagovala jsem na Tvé a Karkulky příspěvky dohromady. Takový souhrn :-) Chtěla jsem napsat, že to nutně nemusí dítěti uškodit. Mně z mateřské taky sem tam hrabe a taky to přiznám. Jen chci být ještě alespoň rok s malou, protože si myslím, že mě potřebuje. Ne, že jsem nenahraditelná, klidně by mohla být u babičky, kterou zbožňuje a byla by spokojená. A také ještě kojím.
Jak jsem psala, já chodila 4 dny do školky a vůbec si nepamatuji, jestli se mí spolužáci na ZŠ předtím znali, nebo ne.
Spíš začínám mít pocit, že jsou to naopak matky na MD, kdo se poslední dobou musí obhajovat, že vlastně ničí svým dětem život tím, že jsou moc dlouho na MD. Jako že jim znemožňují samostatně růst a otravují jim svou frustrací život :-) To už jsem z toho jelen...
Brácha měl astma od 3 let, máma byla v domácnosti většinu let, co jsem byla na ZŠ - a přitom jsem odešla z domova když mi bylo necelých 18. Cestovala jsem, žila v zahraničí,poznávala a nemám pocit, že bych byla na matku nějak nezdravě fixovaná. A mamánky taky nemusím. Brrrrr :-)
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 21:38:13)
Tos měla štěstí. Vidíš, jiní by s matkou celé dny nevydržely, milují se, ovšem mohou mít např. totožnou povahu a to je pak o ústa no a pak máma by se v domácnosti zbláznila, neboť ona potřebuje práci, své kolegyně, aktivitu, kolektiv. Já jsem po ní, šiblo by mi též. Toť vše.
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 21:41:37)
No ne, matka si to nevybrala, ona je tvor společenský a ve společnosti je ráda. Měla prostě nemocné dítě, ale její frustraci jsem nikdy nezaznamenala. Jak jsi psala, chce to toleranci. Někdy matka do práce musí, kvůli penězům, jiná matka zase z různých důvodů musí zůstat doma déle, než by si přála. A ne, že by u nás nebyly sem tam střety - ty ale přišly spíše později, když mi bylo kolem 16, ale to už je jiná kapitola.
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 21:45:44)
Jo puberta, to jsem byla na intru a doma kolem mě o víkendech skákali, přesto jsme se každou neděli takřka pravidelně rafli:-) Nemoc dítěte je jiná, ovšem nemám ráda nadmatky, jež se prezentují jako dokonalost sama, no.
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 21:51:27)
No jo,Lizzie, ale není nadmatka spíše osoba, která tvrdí, že je úspěšná v zaměstnání, má super vztah s potomky, ideální vztah s partnerem...a její děti vůbec, ale vůbec nestrádají, protože mají vše, co potřebují? Mně to přijde téměř nerealizovatelné a tím pádem obdivuhodné(Kromě vyjímek, jako je třeba Sára Saudková, které sluší obojí). A tomu říkám superžena, či supermatka. Nemám pocit, že by se zde ženy, které skáčou okolo svým několikaměsíčních mimin, pasovaly na supermatky.
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 21:54:53)
Lassie, a já mám pocit, že ženy, které skáčou okolo svých dětí v kuse několik let (a víc) často až neúměrně napadají matky, které vše nemají naprosto v pucu, chodí do práce, děti mají ve školce, u chův či babiček, ale jsou v podstatě spokojené, ano proč to nepřiznat,i to existuje a své děti přesto milují. Život není černobílý a já přiznávám, že se v budoucnu až děsím těch prvých typů maminek.
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 21:56:40)
Lizzie, proto jsem psala n ě k o i k a m ě s í č n í. Ale stejně to zůstalo nepovšimnuto :-(
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 21:58:00)
Sorry, vypadlo mi "l". Několikaměsíční, teď je to snad dobře :-)
|
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 22:00:15)
Jo promiň - několikaměsíční je něco jiného, já zas mluvila o matkách starších dětí.
|
| Lassie | •
|
(4.9.2007 22:03:11)
No tak dobrou, Lizzie. Jsem ráda, že se to dnes obešlo bez nějaké výraznější přestřelky. Jdu spát, jelikož jsem ta matka, co k dítěti vstává...Takže jdu vlastně na noční :-)
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(4.9.2007 22:03:25)
Lizzie, jestli tě to uklidní, tak já jsem matkou necelý sedm let (a tři děti) a za tu dobu jsem žádnou tebou popisovanou matku osobně nepotkala (jako napadající ostatní, že pracují). Fakt ale je ten, že já jsem nedružná, takže hned tak s někým se nebavím :o)
---------------------
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 22:05:59)
Oukej, tak snad můžu být v jednom z aspektů svého budoucího mateřství klidná. A když nějakou podobnou potkám a bude mentorovat, pošlu ji do háje, nu. Na to jsem hovorná dost.
|
| Petuna | •
|
(4.9.2007 23:46:11)
Deti mam dve. Kdyz bylo mladsimu 5 mesicu, znovu jsem otehotnela a travila dny s hlavou v zachodove mise, takze je jasny, ze v noci jsem nemela myslenky na to, abych 4x vstavala. Tak jsem ho proste nechala rvat. Za dve noci byl klid a od te doby spi bez problemu celou noc, ve svem pokoji. Take jsem ho v 6ti mesicich prestala kojit, protoze jsem mela desne bolesti bricha po kojeni. Je naprosto zdravy. Nejmladsiho jsem kojila 3 roky, ma vsechny mozne alergie a astma. Nenechala jsem ho brecet, takze i ted po letech se desim kazdeho usinani, protoze dam starsiho do postele a pak mi nastava kolotoc 2 - 3 hodinoveho uspavani toho mladsiho s tim, ze se mi stejne 2x za noc probudi. Lituji, ze jsem ho taky nenechala vyrvat, kdyz byl mimino, protoze ted uz ma rozum a kdyz se pokusim, tak mi to vzdycky pekne osladi. Taky je pravda, ze starsi je spolecensky, nedela mu problem bavit se s cizimi lidmi, mladsi zacne natahovat jen na nej nekdo promluvi a nema skoro zadne kamarady. Takze muj zaver je nekojit vic je nezbytne nutne a nechat je vyrvat, dokud to jde, jinak si na sebe sijete bic.
|
| Apolena. |
|
(5.9.2007 0:15:18)
Petuno,
to jsou TVÉ zkušenosti s TVÝMI dětmi. Já jsem kojila do tří let, uspávala, nikdy nenechala vyřvat a mám doma zdravou samostatnou pohodářku, která cca od 2 let usíná sama po pohádce. Ale nikdy by mě nenapadlo svoji zkušenost zevšeobecňovat.
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(5.9.2007 0:29:12)
Petuno, sorry - to je tvuj problem/postup s tvymi detmi, nikoli univerzalni navod.
Svoje dite jsem kojila do 15 m, samostatne zacal usinat v roce. Kravi ted, ve dvou letech, a to ho teda klidne nechavam vyrvat (resp. vyvolavat) a chodim za nim v intervalech a vysvetluji... To bych asi 3 mesicimu miminu vysvetlovat nemohla. S dvouletym ditetem uz se domluvim a vim, ze ted rve proto, ze testuje hranice a snazi se tyranizovat a nechybi mu nic zasadniho. U 3, 5, 10 mesícniho decka bych si vubec nebyla tak jista, ze mu nechybi neco zasadniho a pri placi bych projela repertoar hlad / vylucovani / brisko / zuby / strach, mazleni...
Navadet nekoho, aby kojil jen nezbytnou dobu a nechaval dite vyrvat mi prijde fatk brutalni...
|
| Petuna | •
|
(5.9.2007 0:48:01)
Kojeni dele nez dva roky diteti stejne v nicem nepomuze, tudiz je to zbytecne pestovani opici zavislosti. A nechat vyrvat 5ti mesicni dite je mnohem min brutalni nez dvoulete, to mi ver. Brecel kazdou noc dohromady tak hodinu, takze zadny drama, a pak uz nikdy nediskutoval, nemusela jsem nic vysvetlovat, proste byl smireny s tim, ze se v noci spi a basta. Mladsi je k nejakemu vysvetlovani uplne hluchej a ac se za to citim hrozne, tak musim priznat, ze mam toho starsiho radsi. Protoze je bezproblemovej, nenici mi vecery ani spanek.
|
| Apolena. |
|
(5.9.2007 0:56:45)
Petuno,
co je to opičí závislost? Mohla bys mi napsat, jak se projevuje?
|
| Petuna | •
|
(5.9.2007 1:15:51)
Opici zavislost je dite visici na matce - tzn. chorobne zavisle. Mimochodem, vsude se opevuji benefity kojeni, prestoze to je jen v radu par, opravdu par procent proti UM, ale nikde se moc nemluvi o rizicich kojeni pro matku..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 4:19:32)
Lassie - jen jsem chtela pridat muj dojem z definice nadmatky.
Nadmatka je zena, ktera vsechno vi lepe, nez ostatni matky, ktera sve deti vychovava tim nejlepsim moznym zpusobem a tudiz ty ostatni zpusoby jsou naprosto spatne a vseobecne detem skodlive. Nadmatka je zena, ktera sve deti stavi na prvni misto a jeji vlastni zajmy nebo nedejboze ambice jsou naprosto potlaceny ve jmenu blada ditete. Dite nadmatky je pak spokojene, vyrovnane, naprosto psychicky stabilni, a to hlavne proto, ze se mu nadmatka primerene venovala a je tudiz nejvetsi odmenou za jeji snahu. Nadmatka take dobre vi, ze deti nevyhovujicich matek (predevsim pracujicich) jsou emocionalne poskozene, citove stradaji a v podstate touzi po tom, mit doma nadmatku. Nadmatky to ale v jadru mysli dobre, a proto nevahaji to vse dukladne vysvetlit tem nevyhovujicim matkam, ktere jsou nekdy tak tupe, ze je treba pouzit ponekud ostrejsich slov, aby pronikly ochrannou vrstvou inteligence a zdraveho rozumu.
Pro pripad, ze by to nekdo nepochopil, je to mysleno jako satira.
Zatim jsem se nesetkala ani s jednou zamestnanou matkou, ktera by se nejak povysovala nad ty ostatni...
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(5.9.2007 10:10:59)
Kimmy, tak to jsem tedy nadmatka, jelikož já tedy své dítě na první místo kladu :-)
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 16:02:05)
Lassie - no to ale musis splnovat celou definici a ne jen kraticky utrzek :-)
Ty potlacujes veskere sve zajmy a ambice? To asi jsi nadmatka...
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(5.9.2007 17:12:19)
Kimmy, v poslední době ani moc nic nepotlačuji. Dceři je rok, jsem na MD, částečně pracuji(i když to náš rozpočet nijak zvlášť nenafoukne:-), plánuji ještě studium a jiné věci. Také se chystám na kaligrafický kurs, i když ne hned.
Nicméně to není tak dávno, co jsem se celkem dost přizpůsobila své dceři a spoustu věcí odsunula na vedlejší kolej do doby, než bude dcera trochu větší.
Mám si změnit nick? Nadmatka tu ještě není, takže to rozvažuji :-)
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 17:19:39)
no nevim, nevim - jak to tak pises, tak si docela dovolujes... - co Tve ubohe dite dela, kdyz pracujes nebo studujes?
Definice nadmatky je dost jasna... "naprosto potlaci zajmy a ambice" - myslim, ze jsou tady na tu pozici silnejsi kandidatky...
Ale zas kdo driv prijde, ten driv mele, takze ten nick si zmenit muzes - ale bojim se, ze nadmatkam mozna trosku udelas ostudu, kdyz se nebudes drzet pravidla o vystvetlovani, jak to ty ostatni matky delaji blbe...
Prizpusobuji se i naproste opaky nadmatek, jako treba ja...
Kimmy
|
| Lassie | •
|
(5.9.2007 17:32:41)
Kimmy, zatím nestuduji, jen se připravuji na studium a to večer, když malá spí.Pracuji jen nepatrně, učím AJ a to v době, kdy je přítel doma. A jelikož jezdí na služebky, není to tak často. A pak máme vedle babičku, která má ve svých 53 letech víc energie, než já, sportuje, běžkuje, bere dceru na dlouhé procházky...tak to taky někdy využiji.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 17:38:32)
Lassie - tak to jo, tak to by snad do definice nadmatky zapadnout melo ;-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(4.9.2007 21:52:17)
:o) Hmmm, já do školky chodila a stejně jsem měla na základce spolužáky úplně jiné - nechodila jsem do školky v místě bydliště, ale v místě pracoviště matky, jinak by nestíhala být včas v práci. Totéž brácha. A zrovna tak moje nejstarší - na stejnou školu šlo jenom jedno dítě z jejich školky a to je ještě v jiné třídě. Jinak brácha i já jsme chodili už do jeslí (nestěžuji si, prý jsme k tomu mámu dotlačili ;o)) a on je v kolektivu jako doma, ovšem já ne. Jj, to je život :o) MMCH i matkám, které pro děti dobíhají do školky ze zaměstnání s vyplazeným jazykem, dokáží v šatnách při oblékaní dětí docela téct nervy... a to svého broučka vidí po několika hodinách odloučení
Sice se teď tedy neorientuji v tom, proč se tu teď probírá školka, já nějak myšlenkově zaostala u toho, že by se na čtyřměsíční dítě měla aplikovat vyřvávací metoda a v noci by se nemělo krmit, neb už nemůže mít hlad... ale snad to nevadí a můj příspěvek je k tématu ;o)
------------------
|
|
|
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 21:23:51)
Jo, některé děti pravidelně brečí - jenže znám i děti, co pak zpravidla brečet přestaly a začaly se těšit.
Víš, některé děti brečí i když jdou do školy.
A některé ořvou i intr, no i takové jsem viděla.
A pak se do toho dostanou. Život no.
|
|
|
| 10.5Libik12 |
|
(4.9.2007 21:25:50)
Lizzie, tvoje sestra byla od jednoho roku ve školce?
Od tebe bych nečekala, že přitakáš tak legračnímu textu a budeš pokračovat v této paušalizaci zaměstnaných matek a kolektivizovanýchj dětí, které mě úplně fascinují svou hloupostí a nabubřelostí.
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 21:31:31)
Libiku, sestra byla od dvou.
Víš, a přes veškeré volnomyšlenkářství jsem především člověk praktický, byla jsem tak vychovaná a též dost racionální - v některých rodinách matka do práce musí (např. v té naší, neboť se jí též před lety naskytla nesrovnatelně lepší pracovní příležitost než práce původní), některým mámám by doma prakticky šiblo a já se nedivím, jiné zastávají takovou práci, pro kterou je několikaletý pracovní výpadek často osudným, jiné prostě pracovat chtějí. Tečka.
Školka je v pohodě. Navíc teď je výběr školek široký. Toť můj názor.
A pro roční dítě jsou zpravidla jesle, i když mě hlídávala (dobrovolně) babička v důchodu.
A ta fráze..,,zrovna od tebe bych nečekala.." je poměrně zarážející, ale jak říkám, jsem člověk praktický.
Nervózní matka je naprd.
Když má rodina málo peněz je to přes veškeré zanícení a lásku na houby, a to fakt nejsme nijak majetní, takže se nekoukám na věci povrchně, ovšem jíst a nějak tak žít se musí.
Toleranci - please.
Ale to je na této diskusi často problém.Tolerance vůči životnímu stylu druhých. A jak vidíš, nikoho jsem neodsoudila - jen řekla svůj názor. Tečka.
P.S. - Babička šla do práce, když byl mámě ani ne půlrok. A z matky vyrostla inteligentní, veselá a milující ženská. Její sourozenec byl od dětství opečováván a obskakován..no a osobnostně je na tom fakt mnohem hůř. Takže vše je indviduální.
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 21:33:37)
Čímž končím tuto diskusi neboť bych se nerada dostala k doslovnému a opakovanému řešení absurdit a klišé typu: pracující matka = špatná matka apod. Své jsem řekla. Pardon, napsala:-)
|
|
| 10.5Libik12 |
|
(4.9.2007 22:02:12)
Lizzie, šlo o to, přečíst si text, na nějž jsi navázala, kde se hovořilo většině šťastných dětí ve vyspělém světě, což je sranda, ne?
K toleranci, pokud si momentálně ve svém svobodném a bezdětném životě spojuješ dítě s nudou, je to nezkušenost, ale vůbec o tom nebyla moje poznámka.
Já jenom říkám, že ani tvé mindráky ve škole ani to, že nějaká Karkulka chodí ráda do práce a do galerií:)) neznamená, že většina evropských dětí je šťastnějších díky pobytu v kolektivu od útlého dětství.
Nebo mi jmenuj část té většiny evropských dětí, třeba 35 řekněme. Znáš vůbec 35 nešťastných českých dětí zaostalých matek, co jsou do čtyř let doma? Taky ne, viď.
Chápeš, jak je absurdní tvé zobecnění?
|
| Lizzie |
|
(4.9.2007 22:04:22)
Libiku, já zas tolik nepochopila tvůj příspěvek, dítě si s nudou nespojuji, ale připouštím (nikoliv z vlastní zkušenosti samozřejmě), že i skvělým matkám po několika letech doma šibe, a sami to přiznají.
Jinak karkulka jen řekla, že to jde i jinak.
A já jen říkám, že právě absence školky mi dost uškodila. Ale to by bylo na dlouhý hovor..a to každý pozná sám.
A říkala jsem, že diskusi o školce jsem již ukončila.
|
|
|
|
|
|
|
| Karkulka | •
|
(4.9.2007 20:45:34)
A mimochodem, v západních zemích je běžné, že i matky, co jsou s dětmi doma, je dávají třeba na dva dny v týdnu do školky, aby se děti naučily orientovat v kolektivu. Když je totiž dítě pořád jen s matkou, maximálně s pár dětmi na hřišti, tak tuto schopnost nemá kde získat, je více upnutější na matku a bázlivější v přítomnosti cizích lidí.
|
|
|
|
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 4:23:14)
Karkulko - mam stejny dojem, asi proto, ze ziju kousek od Tebe (kdyby ses chtela nekdy ozvat, napis na kdoe@seznam.cz). Mam pocit, ze v CR je skupina matek, ktera ma sablonu - kojit, pokud neprokaze lekarske osvedceni, ze kojit nemuze, zustat doma s ditetem do tri let, v noci vstavat k diteti, kdy si zamane apod. Kdo se tomuhle chce vymanit, tak to od techto matek pekne schyta, at uz ma duvody jakekoli.
Ja myslim, ze v CR je docela hodne matek spokojenych s tim, co dostavaji od statu (ale beda, kdyz jim to ted chce stat trosku ukratit) a odmitaji pripustit, ze cely ten system je neudrzitelny. Je to takovy ten pristup ""po mne povoden", ktery maji take temer vsichni nasi politici.
Mne by ani tak nevadilo to, ze se spousta mamin rozhodne plne te materske vyuzit, verim, ze to spoustu z nich bavi a nektere nemaji volbu, protoze skolek a jesli je malo - ale priserne mi vadi, kdyz zacnou rozdavat rozumy, jak ony jsou ty jedine, kdo to dela spravne a ty ostatni matky svym detem skodi.
Preju krasny slunny den,
Kimmy
|
| Karkulka | •
|
(5.9.2007 4:45:39)
Kimmi a kde žiješ?
Naprosto souhlasím s tím, co jsi napsala - mně ještě dokáže strašně, ale fakt strašně vytočit shazování výchovy v jiných zemích. Jsem úlně alergická na řeci typu "ty Amící dělají tohle, Angličané jsou taky pitomci, Francouzi jsou snobové..." Ono se to pomlouvá, kdyz jim stát platí za to, ze jsou doma, a pak si musí nějak vybíjet frustraci. Z toho co jsem četla si myslím, že například "Libik" musí být extrémně protivná osoba, když dokáže tak urážet a agresivně se projevovat vůči lidem, které nezná.
Neznám žádnou vyspělou zemi, která by umožňovala placenou mateřskou tak dlouho jako ČR nebo Slovensko a pokud se nechtějí ještě více zadlužit, brzo se to změní, ač si umím představit ty stávky matek bojujících o svá "práva". Já jsem vážně nepozorovala, že by české děti byly oproti těm zahraničním dětem pracujících matek nějak šťastnější a doufám, že to těmhle "supermatkám" jednou dojde.
Přeju taky krásný den
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 4:53:39)
Na malem ale vyznamnem ostruvku hned naproti Bintanu ;-)) - na podzim nam sem fouka kour, jak tam u vas palite lesy... prosim Te, ozvi se mi na mail, jestli si chces popovidat o zivote.
Taky uz jsem se dovedela zajimavosti na tema deti v zahranici - docela nedavno mi tady nekdo povidal o tom, jak brzo deti v cizine odchazeji od rodicu (okolo 18) a jak je to ukazka toho, ze nemaji ty spravne citove vazby.
Mne se zas libi myty typu "v zahranici chlap vydela hodne penez a rodina v pohode vyzije z jednoho platu". Nebo taky ""v zahranici neziju, tak nevim, proc by me melo zajimat, jak to tam maji"". Ale zajimave je, ze na poslance stejne nadavaji, ackoli jsou to poslanci, kdo takove benefity schvalil...
Ale je fakt, ze sice chodim i na zahranicni diskuse, ale tak drsne vyrazy jsem nikde nevidela... porad premyslim, proc se tady nektere matky nechaji unest do takove miry nebo proc jsou zamerne tak zle...
Kimmy
|
| Karkulka | •
|
(5.9.2007 16:32:35)
Kimm, nešlo mi teď pár hodin se přihlásit, nevím co se dělo na rodině.
Jak tě vítr zavál tak daleko? Určitě se ti na email ozvu, až budu mít chvilku.
O tom stěhování v 18 a neexistujících zpětných vazbách je to holý nesmysl. Manžel je Američan a tam je normální, že jde prostě dítě na College a začne se starat samo o sebe. Přesto mají s rodiči perfektní vztahy, akorát se spolehájí sami na sebe - na studium si vezmou půjčku, pracují aby měli na bydlení se spolubydlícími a výsledkem jsou mladí lidé, kteří se umí rozhodovat a spoléhají sami na sebe. V Čechách mám pár bývalých kolegů, a také bratra, kterým je skoro třicet a bydlí s rodiči, přestože dost vydělávají. Ale nechtějí přijít o konfort od maminky. Od rodičů odejdou až ve chvíli, kdy najdou jinou "služku", co se o ně postará. Můj manžel obden vaří a rád, pomáhá mi s úklidem a prostě máme všechno na půl, neexistuje, že bych přisla večer z práce a čekala mě doma další šichta. Znám málo českých mužů, co se doma rovnoměrně dělí s manželkou o práci, protože je maminky rozmazlily. Kdyby je vyexpedovaly v 18 z baráku, tak by kluci byli mnohem samostatnější. Moje máma se například vždycky snažila bratra do domácích prací zapojovat, ale když byl v pubertě, tak jí to za ty nervy nestálo a vzdala to.
Chodíš na yahoo answers? Tam je to fajn, můžes se na cokoliv zeptat nebo dát téma k diskuzi a ještě jsem neviděla, že by se tam někdo projevoval tak agresivně a drze jako tady a obviňoval cizí lidi.
Mimochodem četla jsi ten článek Hají či jak se jmenuje? Zajímavé, že týrání rodičů dětmi, když to řeknu trochu nadneseně, tady přijde každému normální? Mně teda ne, je vždycky věc rodičů, jaké dají dětem limity. Já mám s holkama super vztah, jsme na přátelské bázi, nemlátím je, ale prostě vědí, že když něco řeknu, tak nemá cenu o tom diskutovat. Když byly malé a měly záchvaty vzteku či pláče, prostě jsem to ignorovala a brzo pochopily, že to nemá cenu. Ustupovat dítěti je cesta do pekla.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 16:59:10)
Prima - tesim se na mail...
Diskuse par hodin nefungovala...
Mas samozrejme uplnou pravdu s tim osamostatnovanim... Muj manzel je taky cizinec, ale par ceskych kluku mym zivotem proslo...je to o necem jinem (ale slysela jsem o uzasnych ceskych klucich, jen jsem na ne nejak nenarazila, verim, ze jsou...ale asi jich neni dost). Zatim jsem odhodlana syna zapojit - peclive si ho fotim a filmuju se smetakem, abych ho jednou mela cim vydirat ;-)).
Haji jsem si ted precetla - zapada do me definice nadmatky ;-)) - co rict, kdo chce kam, pomozme mu tam... Zas budou mit holky jednou valecne historky a budou mit co omilat az do konce zivota - ja napriklad svym detem nikdy nebudu moct vycist, ze jsem se kvuli nim nevyspala, kdezto moje mama mi to s chuti opakuje dost pravidelne (je myslim, ze je docela zklamana, ze se mi to na detech nevratilo ;-))).
Yahoo Answers neznam, ale vyzkousim ;-)
Napis!
Kimmy
|
| Karkulka | •
|
(5.9.2007 17:28:23)
Moje máma taky vždycky říkala "já mám z toho vstávání a kolébání ještě dnes kruhy pod očima, ale až budeš mít svoje děti, tak se ti to vrátí" :) Když u nás byla popvé, tak nemohla uvěřit, že dám dítě bez uspávání do postele a vytáhnu ho až ráno, že kdyby jí tenkrát někdo řekl, jak na to, tak to udělala taky...
Já si taky myslím, že nejací ti úžasní čestí kluci asi jsou, ale to štěstí jsem neměla. Hlavně si je občas asi rozmazlují i novomanželky, ze začátku kolem nic rotují, nenechají je na nic sáhnout a těžko pak měnit staré zvyky. Táta s bráchou maximálně zvednou nohy, když máma luxuje a to ještě velmi neochotně, protože přes lux neslyší televizi... :) A to jsou oba vysokoškoláci, takže by člověk řekl, že se nebudou chovat jako burani, ale když si je tak mamina naučila...
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(5.9.2007 17:36:31)
Karkulko - koukam, ze toho mame hodne spolecneho... :-)))
Kimmy
|
|
| Lizzie |
|
(5.9.2007 17:39:06)
Karkulko, u nás je štěstí, že táta se na domácích pracech podílí (a též ségra je šikovná), neboť já dosahuji levosti šavle a některé činnosti jsou pro mě až rizikové, ale tak základní si zatím uvařím, pračku zapnu (už) apod..to jo.
Ale s těmi českými kluky - jo, pár tebou popisovaných znám, ovšem zcela nedávno jsem narazila na zcela odstrašující případ (kolega) - kluk pěkných pár let přes dvacet, sice dost načteno,ovšem absolutně nepraktický - a co hůř nejen v ,,ženských" pracech, povím ti, že cesta, kontrola olejové míry, a nakonec dobrých 15 min. hledání klíčů (aby nakonec došel k našemu tipu -nechal je pod kapotou) stálo za to..kdo nezažil neuvěří. Celý zážitek byl korunován hovorem s maminkou typu: ,,Ano, do 12 budu doma, jistě mami.."..a dost svěřepým postojem vůči našim (dívčím) dobrým radám (což nakonec vyústilo v legraci, ovšem ne, pro něj..)Říkala jsem si ne..já jsem nemehlo, ale když budu mít kluka takhle to dopadnout nesmí..On tedy na podobné aktivnější ženské reakce moc není zvyklý..
Na stranu druhou za tu lepší stranu jmenuji kamaráda, který je fakt dost šikovný a hlavně se naprosto v pohodě chová vůči 2. pohlaví - o jeho charakteru nepochybuji,neboť právě ten kluk (mám takový pocit)..nedostal v životě nic zadarmo. A spoléhá se na sebe:-)
Takže neboj, karkul., i dobří čeští kluci jsou, ovšem přiznávám, že jsem měla období, kdy jsem si říkala: ,,Já si musím najít nějakého cizince..ne, tohle není možné..":-)))
Kdoví s kým nakonec budu..:-)
|
|
|
|
| Lizzie |
|
(5.9.2007 17:09:35)
Karkulko, s tou nesamostatností máš pravdu taky. Já sice oficiálně bydlím stále u rodičů a nějaký ten čas ještě budu, ale:
1. V 15 jsem vypadla na intr a tam se člověk naučí o sebe starat, přesto jsem fakt k rodině vazbu neztratila, právě naopak.
2. Teď jsem též v tahu, ovšem - už od 16 chodím na brigády, z nichž si financuji část svých potřeb (oblečení, os. věci, na dárky apod.) a fakt to rodině dost uleví. Navíc je v tom ten fajn pocit, že si dokážu na něco vydělat a nevisím nikomu zcela na krku. Ovšem znám lidi, co si i vydělávaj, v 25 (30...) stále žijí u rodičů a nepřidaj jim ani korunu, to by mě hanba fackovala...fakt potěš koště holka (kluk), která si takového jelimánka najde..
S tou cizinou máš pravdu - lidé se učí být soběstační. Kdežto tady kolikrát rodiče děti nepustí na intr a co hůř, často ani pak na kolej..páč jsou ,,mladí"..:-)))))))))))
|
|
|
|
| Nelie | 
|
(5.9.2007 5:13:11)
Karkulko, souhlas - zila jsem v Jizni Africe a ted v Kanade proste nemam pocit, ze deti matek v domacnosti jsou nejak stastnejsi nez ty "opustene chudinky", co je matky v par mesicich strci do jeslicek ci si poridi chuvu. Ja na materske byla v cesku- 3 roky a delala jsem dalkove universitu, neb jinak bych se zblaznila nudou...proste jsem nezvladala jen chodit na pisecek a s kocarkem kolem domu a vyvarovat kasicky - holt nejsem spravna matka, nenaplnovalo me to. s dcerou jsme si uzivaly spolecny cas, chodily na spoustu akci - do plavani, do vytvarnych krouzku, ale nebyla jsem s ni 24 hodin denne. a myslim, ze nam to vubec neublizilo, spis naopak.
|
|
| Lassie | •
|
(5.9.2007 17:27:41)
Karkulko, cituji 2 Tvé příspěvky:
"Musím souhlasit s tím, že nejprotivnějsí matky jsou ty české, ne všechny, samozřejmě, ale ta koncentrace neurotických matek ječících a nadávajích dětem je tam mnohonásobně vyšší než všude jinde, kde jsem žila."
"Naprosto souhlasím s tím, co jsi napsala - mně ještě dokáže strašně, ale fakt strašně vytočit shazování výchovy v jiných zemích. Jsem úlně alergická na řeci typu "ty Amící dělají tohle, Angličané jsou taky pitomci, Francouzi jsou snobové..." Ono se to pomlouvá, kdyz jim stát platí za to, ze jsou doma, a pak si musí nějak vybíjet frustraci. Z toho co jsem četla si myslím, že například "Libik" musí být extrémně protivná osoba, když dokáže tak urážet a agresivně se projevovat vůči lidem, které nezná."
No a jsem z toho jelen...
|
| Karkulka | •
|
(5.9.2007 17:37:18)
Nikde jinde ve světě jsem totiž nezažila, aby se jiné národy či země shazovaly tak, jak je to obvyklé v Čechách. Když někdo napíše "amíci jsou idioti, případně nedivím se že se cpou do Iráku, když jejich děti trpí citovým chladem", tak mě to vážně vytočí. Mám například kamarády, které v Praze opakovaně okradli. Ani jeden z nich neříká Česi kradou, ale v Čechách mě někdo okradl. Cítíte ten rozdíl? Oni totiž všude jsou lidé dobří i špatní a nezesměšňovat jiné národy proto, že se nechovají stejně, je jedním ze základních principů tolerance.
|
| Lassie | •
|
(5.9.2007 17:43:43)
Karkulko, ale přečti si ten první citát...neděláš vlastně to samé? Já také nemám ráda zevšeobecňování, ale na druhou stranu jsem poznala pár telátek, co se po půl roce-roce vrátily z USA, VB či jiné země, a mají plnou hubu keců, jak je to tady na hovno a jak je to v jiných zemích všechno o něčem jiném. To opravdu nemusím...
|
| Karkulka | •
|
(5.9.2007 18:21:37)
Protože on je to obrovský kulturní šok. Když jsem se poprvé vrátila po dvou letech z USA, tak jsem si nemohla zvyknout na to, že každá třetí pokladní nebo prodavačka se na lidi utrhuje (v USA by jí za to na minutu vyrazili), že na úřadech "nic nejde a všechno je problém, případně, když to jde, tak to strašně dlouho trvá", že mladí lidé v autobusu klidně ignorují matku, co se snaži vystrkat do schodů kočárek, když se chceš zeptat na cestu, tak ti odpoví až třetí člověk, dva tě ignorují jako bys po nich chtěla peníze... tomu totiž člověk rychle odvykne. Navíc jsem přijela zasnoubená a ti, co se dozvěděli že se vdávám mi buď říkali "jak si můžeš vzít Američana, vždyť jsou to idioti"a na otázku kolik jich znají odpovídali obvykle "to snad vidím, ne, nebo joo kdysi jsem jednoho potkal a to byl hroznej debil" a druzí "Ten má určitě prachy, co?". Našli se všehovšudy dva co mi popřáli bez řečí hodně štěstí.
|
| Lizzie |
|
(5.9.2007 18:24:25)
Karkulko, já bych v Americe žít nechtěla, i k návštěvě mě lákají spíše jiné kontinenty,navíc Čechy miluju, ovšem ty reakce ti nějak tak věřím..S tím se potkávají i holky, co si berou muže jiné národnosti než americké..
|
| Karkulka | •
|
(5.9.2007 18:45:57)
Ani já jsem nikdy nechtěla... nikdy nevíš, kam tě vítr zavane. Teď navíc kvůli manželové práci žijeme každý rok jinde, ale zatím se mi to líbí - alespoň se nenudíme, pořád je co balit a vybalovat :)
|
| Lizzie |
|
(5.9.2007 18:49:42)
Jo, já to tak beru taky, už jsem to psala - nevím, s kým si padnu do oka a kde budu žít:-) Jinak to vaše ,,cestování" je zajímavé, byť asi také o zvyku.
|
|
| Lassie | •
|
(5.9.2007 18:55:12)
Karkule, ani nevim, jestli mluvíme spolu navzájem, jen si tak říkám, že asi jo:-) Není už vidět průběh diskuze...
Já se od svých necelých 18 stěhovala asi 20x, většinou po Čechách, pak v zahraničí. Naučilo mě to neshromažďovat majetek a tak jsem dost dlouhou dobu měla jen tolik věcí, co se vešly do krosny a kufru. Musela jsem oželet knihy, ty byly na stěhování těžké a neměla bych je kam dát :-)Ke konci už mě to ani nebavilo, snila jsem o jednom místě, kde zakotvim a začnu zapouštět kořeny. Problém byl, že jsem se začala zakořeňovat až kolem 30 a to už je člověk na leccos zvyklý, takže si teď navykám na maloměsto se střídavými úspěchy. Jde to, ale dře to. Najednou člověka sem tam popadne ta chuť sbalit si krosnu...ovšem teď mám nejenom psa, který mne posledních pár let věrně provázel(už jen po Čechách), ale ještě batole, a to by se nevešlo :-) Tak Ti přeji jen samé hezké zážitky a radostné události na cestách.
|
|
|
|
| Lassie | •
|
(5.9.2007 18:33:41)
Karkule, v klidu...já mluvilo o telátkách, co se vracejí po půl roce ze zahraničí nafrněný, až to hezký není. Jestli se v tom vidíš a máš pocit, že se to týkalo Tebe, to je věc jiná.
Nežila jsem v cizině nijak převratně dlouho, ale vím, že je opravdu všude chleba o dvou kůrkách, a jestli někde platí "grass is greener...", pak možná ve Skotsku, kde hodně prší :-)
Měla jsem zaměstnavatele - v Čechách - který mě tak vycepoval, co se péče o klienty týče, že občas také nechápu, jak si kdo může dovolit mluvit s lidmi jako hulvát. Člověk si prostě zvykne na nějaký standart a v vyžaduje to i od druhých. To ale neznamená, že zcela odmítnu své kořeny a prostředí, ze kterého pocházím. Ale já jsem celkem patriot a někdo to může mít jinak.
|
| Karkulka | •
|
(5.9.2007 19:26:56)
Lassie, teď jsi asi reagovala na to, co jsem psala Lizzie, ale nevadí. Já mám Čechy taky ráda, hlásím se k tomu, že jsem Češka a domů se vždycky těším, akorát jsem vždycky hrozně rozčarovaná z toho, kolik lidí se pořád tváří jako že pracuje za trest a dávají to svému okolí nemile pocítit. Pominu teď nepříjemné pokladní v supermarketu a úřednice, tohle bylo v jednom malém krámku s oblečením. Patnáct minut stojím u pultu a čekám, až se slečna prodavačka vyhihňá po telefonu s kamarádkou. Už to mi připadá nepřípustné, ale budiž. Po patnácti minutách se chce dceři na záchod, tak se pokusím slečně naznačit, jestli by nás mohla obsloužit. Nic. Tak začnu "prosím vás, slečno, my spěcháme, mohla byste se nám věnovat" a snažím se o příjemný tón. Slečna odvědí "nevidíte že telefonuju?" tak jí řeknu že ano, ale že už telefonuje čtvrt hodiny. Na to mě seřve, co je mi do toho jak dlouho a kámošce do telefonu řekne, prosim tě zavolám ti za chvíli mám tady ňákou otravnou babu. Tak jsem se zeptala, kdo je jejím nadřízeným, že bych si ráda stěžovala a na to řekla "to klidně můžete, to je totiž moje máma".....
Nebo například některé zdravotní sestry mají taky šílenou úroveň. Kamarádky měly otřesné zkušenosti z porodnic díky sestrám a některým doktorům. Věřím, že se situace mění k lepšímu a lidé si začnou vážit práce, zákazníků i pacientů, ale bohužel v tomhle čeka Česko ještě dlouhá cesta.
|
| Lassie | •
|
(5.9.2007 20:51:59)
Karkule, to opravdu ještě potrvá....Když ale mohu mluvit třeba o tom zdravotnictví, tak si myslím, že pokud personál nebude dobře ohodnocen, nikdy se to nezlepší. Proto věřím, že přijmout lidi z východu by nám prospělo. Myslím tím lidi vzdělané v oboru s dostatečnou praxí(i když pochybuji,že by byli ochotni učit se česky, když můžou rovnou anglicky a jít pracovat za ještě lepší peníze...). Neříkám, že to, že jsou sestry špatně placeny omlouvá hrubé a neprofesionální chování k pacientům(!). Nemůžeme ale očekávat, že pokud budou podhodnoceny, budou dělat svou práci s nadšením. Já jsem dřív ve zdravotnictví pracovala a vždy se snažila jednat s lidmi s respektem. Je také pravda, že jsem zdrhla a také se pokoušela najít si práci v UK, což bylo velmi papírově komplikované, takže jsem si nakonec našla live-in job. Pracovala jsem jako ošetřovatelka u staré, velmi protivné a nepříjemné paní. Byla jsem ale velmi dobře zaplacena a paní byla se mnou spokojena. Vůbec netušila, jak mě dokáže vytočit....
Přítel ležel nějaký čas v nemocnici v Rakousku a velmi si pochvaloval české sestry. Aby ne, dostaly tam plat několikrát vyšší, než by měly u nás. Pak ho převezli do Prahy a byla to katastrofa.
I v UK a Německu jsem se setkala se spoustou cizinců v této profesi a byla jsem spokojena s jejich jednáním.
Bohužel schopné sestry a lékaři odcházejí za lepším, jsou lépe motivováni a je to vidět na jejich přístupu. Během své (krátké)praxe ve zdravotnictví jsem zažila dost vyhořelých sester, které by tuto profesi rozhodně neměly vykonávat. Na druhou stranu jsem si několikrát říkala:"Byla bych jako ony, kdybych zůstala dalších 20.30,40 let? Neumím si to, po pravdě, ani představit.
Chtěla bych ještě říct, že jsem se také setkala se spoustou sester, které měly k lidem velmi pěkný vztah a které svou profesi dělaly rády a zodpovědně. Nutno dodat, že se, bohužel, platy dobrých a "horších" sester nijak neliší :-(
|
| Karkulka | •
|
(5.9.2007 21:31:14)
Lassie, a nebude to spíš tím, že si prostě nejsou zvyklé vážit si práce? Vím, že jsou v zahraničí české sestry, a nejen ty České, mnohem příjemnější, ale kdyby nebyly, tak tam nejsou... Každý má přece možnost volby, nechce dělat sestru, může jít třeba prodávat zmrzlinu nebo dělat něco jiného, poitou je, že ti pacienti nemohou za to, že sestry jsou málo placené a ani je to nezajímá. Placené za to jsou a od začátku přece věděly, do čeho jdou. V zahraničí jsou také některé profese placeny žalostně, ale lidé jsou rádi, že tu práci mají, a vědí, jak lehce by ji mohli ztratit.
Když rodila moje kamarádka, vyplašená prvorodička, tak jí sestra nejdřív vynadala, ať jí na příjmu tak neřve, že není první ani poslední co rodí a že nechápe, proč tak vyvádí. Pak poprosila jinou, jestli by nemohla dostat trochu vody a další polštář a sestřička se na ní obořila "vypadám jako číšnice, nebo co?". Řekla jí, že jestli se k ní bude chovat tak neurvale, tak si bude stěžovat a sestra jí odvětila "milá paní, já mám 4 roky do důchodu a tady pracuju 10 let, takže vy mi můžete vlézt na záda". To je přece neskutečné, ne? Já jsem rodila první dítě v USA a sestřičky kolem mně lítaly, řekla jsem si o senwič, za pět minut jsem ho měla, měla jsem chuť na coca colu, došly mi pro ní do automatu, totéž když měl manžel hlad, tak mu přinesly jídlo, pak mu přivezly postel, aby se mohl natáhnout, neustále se usmívaly a uklidňovaly mě... to je diametrálně odlišné od zkušeností mých kamarádek z českých porodnic. Měla jsem známou, češku, co dělala sestřičku na psysichatrickém oddělení a když tam byla krátce, tak převlékala postel a pacient něco chtěl, tak mu řekla ať chvilku počká, nachomítla se k tomu vrchní sestra a kamarádce sebrala prémie a měla s ní dlouhý rozhovor na téma "pacient je no. 1 a vy mu musíte být vždy k dispozici". Také mají pravidelná školení o jednání s lidmi. A měla 12 dolarů na hodinu, většina nelegálních chův či mexičanů pracujících na stavbách vydělává víc než to.
|
| Lassie | •
|
(5.9.2007 21:49:24)
Karkule, tohle je dost složitá věc na tuto hodinu...
Já jsem psala, že nízký plat neomlouvá nikoho za neurvalé a hrubé jednání...I já měla velmi nepříjemnou PA u porodu a jestli tam bude i příště, budu žádat někoho jiného...
Věřím tomu, že dobrá motivace nutí lidi k lepším výkonům - neznamená to, že by lidem měla být tolerovaná neprofesionalita, ale lidé ze sebe vymáčknou maximum, pokud vědí, že jsou náležitě oceněni. Neplatí to jen o zaměstnání, funguje to tak i ve vztazích. Pokud za svou snahu nejsi náležitě oceněn, může to být velmi frustrující.
Co říkám je, že pokud bude mít sestra volbu - zde za podprůměrný plat v Čechách, či v zahraničí za velmi dobrý plat, pak chápu, že bude svou praxi a vzdělání chtít lépe uplatnit. A také je naprosto logické, že bude chodit do práce lépe naladěna, pokud bude hrdá na to, že dělá dobré zaměstnání za dobré peníze.
|
|
| Lassie | •
|
(5.9.2007 21:59:03)
Jo, Karkule, ještě jedna věc - ta Tvá kamarádka, co přišla o prémie. U nás v nemocnici bylo málo pomocného personálu a primář zase strhával peníze za špinavé postele. Na vizitě sáhl třeba na kolečka od postele a pokud byla špinavá, už ses vezla. To, že to je práce ošetřovatelů či sanitářů(případně civilek)byla věc pro něj nepodstatná. Takže o prémie bys přišla, i kdybys dala přednost tomu pacientovi...
Co se týče volby profese - já si posílala přihlášku na zdrávku v pololetí osmé třídy, bylo mi 13 a půl. Dnes se mění systém vzdělávání, což je rozumné. Jiná věc je, že současné studentky VŠ, budoucí bakalářky, budou možná také jednou mýt kolečka u postelí, neb je to s pomocným personálem stále stejné.
|
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(6.9.2007 3:40:36)
Karkulko - Ty jsi takovy nocni typ?
Byla jsi v USA v soukrome nemocnici nebo ve statni? Ja jsem mela to stesti, ze jsem rodila v soukromych porodnicich a ten servis podle toho vypadal. Cechy me z tohohle pohledu taky desi.... hlavne proto, ze asi po par mesicich budu vsude povestna a nikdo me neosetri....
Kimmy
|
| Karkulka | •
|
(6.9.2007 4:26:19)
Já jsem hlavně noční typ, pracuju teď na jednom překladu a dokážu se soustředit jen v noci, přes den mi pořád něco odvádí pozornost. Myslela jsem, že dneska ještě zalehnu, až děti vyšlu do školy, ale nedaří se.
Mimochodem, Kimmy, jak sis tady zvykla? Mně pořád nedochází, že tady nejsme na dovolené, jsme tu teprve měsíc.
Rodila jsem první dítě v USA ve státní nemocnici, ale servis byl perfektní, taky jsem se divila. A druhé ve Francii, což ušlo, ale v USA to bylo lepší. Teď bychom chtěli ještě jedno dítě, mazánka, tak bych asi odjela porodit do Států, tady zdravotnictví zatím moc nevěřím a hlavně jsem měla první těhotenství i porod velmi komplikované, spoustu problémů. Podruhé se nic převratného nedělo, ale stejně nevím, jestli bych tady našla vyhovující porodnici. Seznámili jsme se tady s Francouzským párem a o nemocnicích moc pěkně nemluvili, že je tam dost špína a špatná úroveň, ale určitě tady musí být něco soukromého. Doufám.
|
| Kimmy, 2 deti | •
|
(6.9.2007 5:58:27)
Mazanka prijed porodit k nam - jedna moje kamoska, co ji manzela preveleli do Jakarty to tak udelala - posli mi na sebe kontakt a poslu Ti detaily. Nechce mi tu moc rozepisovat, precen jen je to diskuse k clanku...
Zdravotni pece se asi lisi zeme od zeme - kamoska z Anglie rikala, ze to tam taky neni nic moc a jedna Ceska, co se odsud odstehovala do Australie a taky nebyla moc nadsena...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Irena, 2 deti | •
|
(3.9.2007 21:27:16)
Z diskuze je zrejme, ze sire nazoru na nocni spanek maminek (rodicu) s detmi je znacna. Nakonec neni nejpodstatnejsi lokalni spokojenost maminky, ani zdanliva, nebo skutecna spokojenost miminka, ale vysledek celeho procesu rustu a vyvoje ditete. Co je vyborne, co je jeste snesitelne a co bude mit nejake neprijemne nasledky - to v konkretnim pripade pripade zadna kniha, dokonce ani poradenska firma (lekar) nestanovi. Tady je treba nasadit "matersky instinkt". Dovolte, abych uvedla vlastni priklad. Moji rodice byli natolik zaujati svou praci, ze mne v 6 tydnech odlozili k babicce do bytu a najali (na inzerat - babicka i dedecek pracovali) pani na hlidani. Zbytek prvniho roku meho zivota mne chodili pouze pres den navstevovat, stridali se placena pani na hlidani, moji rodice (asi po 2 hodinach), teta, dedecek, vecer babicka. Na noc jsem byla samozrejme "odlozena do vedlejsiho pokoje" - babicka s dedeckem chteli mit svuj klid. Vysledek? Cele detstvi a mladou dospelost (do 30 let) mam (pokud pamatuji) fatalni potize se spankem, usinanim, nocnim probouzenim (typicka gymnazialni noc- usnuti - po 3 hodinach -kolem 1 po pulnoci- 5:30 probuzeni, potom jsem neusnula pres to, ze jsem se citila velmi nevyspala). Na VS - totez, postgradual-stejna pisen. Proste jsem se v detstvi nenaucila spat, podminky byly prilis specificke. Az po tricitce a 2 detech se situace zacala lepsit. Ale staci vyrazit na dlohodoby pracovni pobyt do vyrazne jineho casoveho pasma (USA) a behem roku jsem nebyla schopna nasadit normalni spankovy rezim( ktery v Cechach fungoval). Nikdo z oslovenych lekaru nepochybuje, ze vec ma souvislost s prvnimi mesici meho zivota. Verte mi, je to strane, kdyz se dlouhodobe neumite poradne vyspat. Nemela jsem pry v kritickem obdobi k dispozici matku s jejimi instinkty. Mnohym by vyse popsana situace nevadila, nebo vadila jinak, ale neni dobre (jak jsem poznala) v techto vecech prilis experimentovat.
|
|
|
| Helena | •
|
(7.9.2007 21:02:25)
a já jsem zase slyšela, že se zjistilo že za syndromem náhlého úmrtí se mnohdy schová smrt cizím zavinění, což by znamenalo, že syndromů náhlého úmrtí novorozence není zas tolik, jak to vypadá.
Jinak statisticky se dá prokázat s trochou nadsázky cokoliv na čemkoliv - jen je nutné zvolit správnou metodu (už jsem na to tady na Rodině několikrát poukazovala). Z toho vyplývá, že výsledky jakýchkoliv výzkumů je třeba brát s rezervou a pokud nevím, jak byl výzkum prováděný - jakou metodikou, z jakých dat, na jakém vzorku, jaké se kladly otázky apod. tak se často stává, že výsledek je interpretován dost pochybně.
|
|
|
|
|
| zuzini |
|
(31.8.2007 9:39:07)
A jak se napila v těch 4 měsících?
|
|
| zuzini |
|
(31.8.2007 9:39:08)
A jak se napila v těch 4 měsících?
|
|
| Kočanská |
|
(31.8.2007 19:05:11)
Mrkficko, až doposud jsem jen pasivně koukala na ty přestřelky a bylo mi Vás trochu líto, jak se do Vás strefují ze všech stran. Byla jsem přesvědčená, že jste to myslela v podstatě dobře. Ale když tu čtu, že dáte 4-měsíčnímu děcku do postýlky lahvičku a čekáte, že když se vzbudí tak se samo napije, tak to se mi opravdu zdá málo pravděpodobné - naštěstí Vy sama o tom také pochybujete.
Sama vidíte z reakcí že Vaše dobrá rada nad zlato se minula účinkem. Já se ani moc nedivím ona totiš žádná dobrá rada nad zlato neexistuje. U Vás to funguje a Vy se tu podivujete, proč tuhle metodu ostatní okamžitě nepřeveznou a nejsou také tak spokojení jako Vy. No, nejspíš proto, že oni by prostě spokojení nebyli. Chtějí ke svým miláčkům vstávat a spát s nimi v posteli a jsou tak asi šťastní.
Upřímně moje miminko z počátku krásně spinkalo, občas jsem vstávala, ale někdy spala i celou noc. Teď je jí 10 měsíců a v noci k ní vstávám. Za prvné proto, že 2 dny v týdnu pracuji a přes den tudíž nekojím, tak si to chci v noci vynahradit - vůbec mi to nevadí (ba naopak) Za druhé: když jí rostly zoubky (a stále rostou) tak jí to opravdu bolelo a když člověka něco bolí, tak prostě nechce být sám obzvlášť v noci ne (ani já nejsem ráda sama, když mi není dobře a potřebuji se k někomu schoulit). Co budete dělat Vy až porostou zoubky?
|
| Mrkficka | •
|
(31.8.2007 19:18:12)
Uz ma 4 zuby a bylo to bez place, naopak spal vic nez obvykle.
|
|
| Kashka | •
|
(31.8.2007 19:34:47)
Tak já bych tohle praktikovat nemohla, noční kojení podporuje laktaci, já mam mlíka tak akorát, to bych o mlíko přišla úplně. JInak já vstávala k starší k mladší také vstávám také, nevidím to jako trauma, cca 5x za noc vstát a nakojit. Starší tedy rozhodně mamánek není, ale určitě je lepší vyspalá než neurotická matka, pokud jí noční vstávání způsobuje neurózu.
|
| Mrkficka | •
|
(31.8.2007 19:38:57)
To se vam zda, telo si zvykne, kolik budete pres den kojit, tolik se vam bude tvorit. Ja jsem pres noc nekojila nikdy, odsavala jsem, aby mohl krmit i manzel a o mleko jsem neprisla.
|
| zuzini |
|
(1.9.2007 10:27:29)
Ale na to jak jste to měli s pitím radši neodpovídáš.
|
|
| petra, majda 5 mes | •
|
(1.9.2007 14:21:03)
doporucila bych stranky laktacni ligy a odpovedi zde na webu od pani primarky Paulove....pokud mate mleka mene, kojet HLAVNE v noci......v noci je to nejdulezitejsi co se tyce laktacnich hormonu....
|
| Baba Jaga |
|
(1.9.2007 14:38:16)
laktacni liga hranici se sektou, pokud mi tady vsichni vycitaji, ze necham dite trosku brecet, tak by mi zajimalo, co jak se ztotozni s nazory laktacni ligy, ktera napriklad hlasa, ze kdyz mate malo mleka, tak mate nechat dite o hladu a kojit a kojit. Kamaradce se nechtel tydenni novorozenec prisat a oni ji rekli nedavat z lahve, az bude mit hlad, tak se prisaje. Vydrzela ho nekrmit 20 hodin, pak uz mu proste tu lahev dala a v lize ji rekli, ze je jeji chyba ze nesaje, protoze to mela vydrzet dele. Stejne tak hlasaji napriklad ze dudlik je neco priserneho, co zpusobuje problemy s kojenim, atd. Ligu bych stresovanym matkam fakt nedoporucovala. Navic kdyz budete kojit predevsim v noci, tak se vam bude mleko delat predevsim v noci, protoze se dela tolik, kolik je zadano, takze to je bludny kruh. Ja jsem v noci nekojila nikdy a problemy nemam.
|
| Komara, 3 kluci | 
|
(1.9.2007 15:16:45)
Nepodsouvejte tu prosim laktacni lize krkavci metody. Kdyz neni mleko doporucuji i jine metody nez jen prikladat a cekat...napr. dokrmovat hadickou u prsu pri kojeni nebo injekcni strikackou nebo lzickou...kamaradka tak uspesne zachranila pro svoje miminko mleko - a to musela prave takto uz mesicni dite prikrmovat umelym mlekem. Po 14 dnech se vratili k plnemu kojeni. Kdyby dala diteti lahev o mleko by pravdepodobne prisla a zustali by na sunaru. I ja mam s nimi ty nejelepsi zkusenosti. Vzdy mi dobre poradili.
|
| petra | •
|
(1.9.2007 17:23:02)
mzslim si take ze laktacni liga je dobra organizace. Na druhou stranu, kdyz mlicko netece nebo prcek nesaje neni zbyti. Ale nazyvat laktacni ligu sektou mi prijde dost drsne. Vsechno ma i druhou stranu.
Take zalezi na koho narazila. My kojime a kojime i v noci a ne ze bych to brala s usmevem, ale ma hlad a zizen co nadelam....ja mam take ziyen v noci, jdu se napit. Ale porad mi tu chybi, jak 4 mesicni dite dokaze pit sirup, mimochcodem doporucuje se do 6 mesicu jenom kojit....a co prebaleni.Mala byt celou noc v jedne plence, namazana tim nejlepsim kremem, rano ma zadek cervenej jak rak....tak asi mate v USA lepsi plenkz....
|
| Baba Jaga |
|
(1.9.2007 17:41:19)
ve ctyrech mesicich jsem ho prebalovala tak 3x denne, kdyz se jen pocural, tak nikdy, a nikdy podrazdeny nebyl ani mrzuty. A sirup neschvaluji ani pozdeji, davam mu vodu. A podle me je laktacni liga puvodce nervu, ktere maji ty zeny, kterym kojeni nejde. Protoze tam ziskaji pocit, ze pokud nebudou kojit, tak dite bude prolezle nemocemi a alergiemi a ze proste musi za kazdou cenu, protoze kdo chce, tomu to jde.
|
| petra | •
|
(1.9.2007 17:58:49)
trikrat za den? To by me teda nebavilo tahat se s tou tezkou pocuranou plenkou....prebaluju pred kazdym krmenim (mimochodem co doporucuje AAP, kolikrat denne krmit, v jakych intervalech? mz totiz jime porad kazde 2-3 hdoiny....v noci teda kazde 4...), aty plenky jsou casto dost tezke.....takovej ranecek.
Mimochodem, kdyz to dostanes, taky si jen trikrat menis vlozku?
|
|
| zuzini |
|
(1.9.2007 19:43:17)
Tak celu dobu jsem nechtěla být zlá, ale teď jsem si o Tobě udělala obrázek. 3 krát za den přebalit a když je jenom počůraný tak vůbec....není co dodat. Teď už jsem to pochopila, Tvé dítě ti je na obtíž, jinak si to nedovedu vysvětlit.
|
| Baba Jaga |
|
(1.9.2007 22:58:47)
Tak za prve - jestli musite v noci prebalovat a pri kazdem pocurani, tak dopourucuji koupit lepsi plenky. My mame Pampers cruisers, sice jsou drazsi nez normalni pampers nebo huggies, ale ke kuzi se mu opravdu vlhkost nedostane. Za druhe - mate nejaky problem, ze se musite do mne navazet? Jestli si potrebujete dokazat, ze jste lepsi matka, tak ja vam to vitezstvi rada prenecham, chapu, ze jste nejlepsi a mate nejvychovanejsi dite. No a co? Koho to zajima? Lezte si treba po stromech, mne je to jedno. Mam spokojenou rodinu a extrovertni dite, ktere netrpi separacni uzkosti, nedrzi se me sukne a je stastne. A spokojene dite dela dobrou matku, je jedno jakymi zpusoby toho bylo dosazeno. Jestli si myslite, ze kvuli tomu, abych se vam vyrovnala, zacnu dite tahat z postylky pri kazdem zamrnceni a prebalovat 10x denne, a kdyz mi udela scenu v krame ze chce hracku, tak mu ji samozrejme koupim, aby nebylo frustrovane, tak se mylite. Tak, skoncila jsem a prosim, jdete se vytahovat na nekoho jineho, super matko.
|
| petra | •
|
(1.9.2007 23:08:15)
nikdo se nenavazi, nikdo nechce byt vitez.
Jen mi prijde spousta veci prekonanych. Porad jen doporuceni asociaci, nekterych doktoru, atd, mame tabulky, uplne na vsechno, ale nejak se nam vztraci rozum a cit.....a asi o to jde.
Nejde o plenky, mmch ten nas balicek za dve hodiny vazi kilo....a jenom curala, ale i o princip proc mimco. Nechci vztekajici se dite, chci normalni dite, ale proc trapit ted maly mimco, ktery jeste nema vzssi nervovou soustavu rozvinutou????Ma jenom isntikty? Trapit ho v noci a nedat mu najist? Ze bude jist vic pres den. Nevim, ale viz proklinane priricky, hlad je pro mimco doopravdy bolest.....
|
| Baba Jaga |
|
(2.9.2007 0:00:32)
Tak to nedelej, at si kazdy dela co mu pripada nejlepsi. Mne prijde strasne, ale strasne neomalene a drze nekomu rict, ze mu na vlastnim diteti nezalezi a ze je spatna matka jen proto, ze neco dela jinak. To by si napriklad v USA nikdo nedovolil, kazdy si hledi sveho a nekomentuje veci, ktere mu neprislusi a ja, ac jsem vychovana v cechach, bych si neco takoveho taky nedovolila.
|
| petra | •
|
(2.9.2007 0:16:27)
ted z jineho soudku...tak proc k nam cpete radar a navazite se do Iraku, Iranu atd.....nevim nevim....
|
| Baba Jaga |
|
(2.9.2007 0:47:07)
Ale prosim vas, opravdu si myslite, ze normalnim lidem to neni ukradene? Tady nikdo krome mozna vlady o radaru nic nevi. A k tomu "VY", ja jsem porad Ceska, jen ziju tady. A mimochodem, pokud vim, ten radar tam nikdo nepostavil pres vyslovny nesouhlas vlady, ze, takze s tim nemaji americane moc spolecneho.
|
|
|
|
|
| zuzini |
|
(2.9.2007 18:14:07)
Abych to uvedla na pravou míru, proč jsem tohle napsala. Určitě si nemyslím, že jsem super matka, zdaleka ne. Celou dobu jsem se snažila být v klidu, ale... Psala jste, že dáváte 4 měsíčnímu dítěti pití do postýlky a očekáváte, že se samo napije. Přebalujete své dítě 3 krát za 24 hodin, já vím, že se vlhkost k pokožce nedostane, ale jakou má potom ta plínka váhu? Psala jste, že jste v noci nikdy nekojila, že jste odstříkávala a dítko nakrmil manžel a i přesto jste psala, že jste byla unavená a proto jste ho musela naučit spát 13 hodin přes noc. Kolik hodin dohromady spalo před tím, než se přestalo budit? Možná jsem to napsala krutě, ale to je bohužel můj pocit. Omlouvám se, že jsem se neovládla.
|
|
| Denisa | •
|
(23.6.2012 20:21:09)
Dobrý den chtěla jsem se zeptat kde kupuje te ty nové pampers cruisers děkuji moc Podoláková jestly by jste mi mohla napsat na meil:d.p.18@seznam.cz
|
|
|
|
|
| Baba Jaga |
|
(1.9.2007 17:55:52)
kamaradka se z toho zhroutila, rekli ji, ze kdo kojit chce, ten kojit muze a ze to, ze ma jeji dite dudlik je chyba a jeji lenost {pani zrejme nikdy nemela mimino, co nekolik hodin rve a krome dudliku ho nic neutisi} a vyjmenovala ji, jake ma kojeni benefity pro dite. To mi proste prijde jako sektarstvi, kdyz to nedelate podle nas, tak skodite svemu diteti a je to vase chyba.
|
| Sylvie |
|
(1.9.2007 18:34:21)
No, nevím, co a jak přesně řekli tvojí kamarádce, ale že by se novorozencům neměl dávat dudlík vychází i z doporučení WHO/UNICEF, není to výmysl "sektářské LL". Neměl by se dávat minimálně do doby, než novorozeně dobře zvládne techniku sání z prsu (teď fakt z hlavy netuším, jak dlouhá byla zmiňovaná doba - tuším něco v rozmezí 4-6 týdnů), jinak u něj může dojít ke "zmatení" a odmítání prsu. Mně se to stalo, když ve třech týdnech dala máma dudlíka mojí prostřední holce (na hodinku, na dvě?) - pak jsem přes týden doslova zápasila s tím, abych ji začala znova kojit, protože ona se přisála, podudlala... rozeřvala. Nemít zkušenosti se starší holkou, tak nevím, jestli bych to zvládla nebo radši dala lahvičku :o( MMCH holka se mi odstavila v necelém půl roce, když jsem jí z blbosti dala jednu!!! dávku UM z lahvičky :o/ Pak už nechtěla nejenom sát z prsu, ale byla tak rozmlsaná, že mi plivala i odstříkanou mateřinu z lahvičky. Tehdy jsem ocenila poradu laktační poradkyně (školená v laktační lize), se kterou jsme sice návrat ke kojení nezvládli, ale aspoň mě utěšila, že jsem udělala, co jsem mohla.
Jinak nevím, jak funguje podpora kojení v USA, ale v ČR se čerstvé maminy učí kojit přímo v porodnici (no, kvalita je samozřejmě různá nemocnici od nemocnice :o/) MMCH u nás LL taky nedoporučje krmit z lahve, což ale neznamená, že doporučuje děti nechávat o hladu - doporučuje třeba přikrmovat lžičkou, stříkačkou, z kádinky, suplementorem...
-------------
|
| Sylvie |
|
(1.9.2007 18:37:17)
Ale hlavně jestli problém byl v tom, že tvoje kamarádka neuměla dítě správně přiložit, tak pokud mohu soudit ze zkušeností kamarádek, tak mám dvě, které to v porodnici nenaučili, ale naučili je to právě až na osobní konzultaci v laktační lize.
----------------
|
|
| petra | •
|
(1.9.2007 18:54:37)
je to 6 tydnu, rekl mi to i doktor v porodnici, z novorozeneckeho. Mala ho stejne plive ven, takze mame macerovane rucicky...holt rucicka je jistota.
vsechna doporuceni ohledne kojeni je od WHO, LL je jen interpretuje. Na druhou stranu i v knizce je, pokud to nejde, nestresujte se z toho, udelali jste pro dite to nejlepsi.A to je nejdulezitejsi, ne?
A take, kazda zenska by mela mit i svou hlavu, udelat si svuj nazor a ne jen presne kopirovat vsechna doporuceni a prirucky a knizky....ma svuj selskz rozum a cit,ne?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Lidový rok - DubenPraha 4 
Ukliďme svět, ukliďme Česko - jaro 2018Praha 4 
Malí fotografové: Tajemný portrétOlomouc 
Haló JácíčkuKladno 
Konstelace - seminářPraha 8 
Mladé fazole na špeku Simča, dcery *1988 a 1997
Kuřecí srdíčka ala roštěná Simča, dcery *1988 a 1997
Bezinková šťáva Simča, dcery *1988 a 1997
Bezinkový likér Simča, dcery *1988 a 1997
Korma z kuřete Simča, dcery *1988 a 1997
Sypaný koláč Simča, dcery *1988 a 1997
Velikonoční kynutý koláč ala volské oko 
Perníkový beránek 