Re: Málo času na dítě?

Erma Bombeck
Jak nezvládnout manželství

Jednoho krásného dne křiknete: „ Co kdybyste, děti, konečně dospěly a chovaly se přiměřeně svému věku?" A ony to udělají. Anebo: „Vypadněte, chlapi, ven a najděte si nějakou práci...a nebouchejte dveřmi!" A oni nebouchnou.
Hezky uklidíte klukům pokoj - samolepky jsou pryč, přehozy na postelích uhlazené a urovnané, hračky vystavené na poličkách, ramínka ve skříni, zvířata v klecích. A řeknete nahlas: „Teď chci, aby to tak zůstalo." A ono zůstane.
Připravíte dokonalou večeři se salátem, který není oždíbaný k nepoznání a s dortem beze stop prstů na polevě a řeknete: „Tak, teď je tu jídla pro regiment." A budete u ní sedět sama.
Řeknete: „Chci mít při telefonování naprosté soukromí. Žádné hopsání kolem. Žádný kravál jako při demolici. Ticho! Slyšíte?" A budete ho mít.
Konec plastikových ubrusů pokecaných špagetami. Konec přehozů, které chrání pohovku před vlhkými zadečky. Konec branek, přes které se klopýtá nad schody do sklepa. Konec zavíracích špendlíků pod pohovkou. Konec dětských ohrádek, kterým se musí přizpůsobit zařízení pokoje.
Konec úzkostlivých nocí s teploměrem v ruce. Konec písku na prostěradlech a filmů s Pepkem Námořníkem, promítaných v koupelně. Konec přižehlovacích záplat, gumiček do culíčků, tlačících bot i mokrých zašmodrchaných tkaniček.
Jen si to představte. Rtěnka, která má špičku, jak má mít. Žádné shánění hlídání na silvestra. Praní jen jednou týdně. Pohled na biftek, který není mletý. Odstraňování zubního kamene bez nemluvněte na klíně.
Konec rodičovských schůzek. Konec rozvážení dětí do různých kroužků. Konec řvoucího rádia. Nikdo si namyje vlasy v jedenáct večer. Mít vlastní roličku izolepy.
Rozmyslete si to. Konec vánočních dárků z párátek a bílé lepící pasty. Konec nešikovných pusinek, upečených z ovesné mouky. Konec trhání mléčných zoubků. Konec chichotání potmě. Konec rozbitých kolen, konec odpovědnosti.
Jen čísi hlas vykřikuje: „ Co kdybyste vyrostli?" a mlčení odpovídá: „Stalo se."