...pořád lepší, než naopak...

Já mám, bohužel, úplně opačnou zkušenost. Ačkoli je mojí mamince přes šedesát a na vnoučka se moc těšila, pořád jí ta role nějak "nejde". Občas jí to například ujede a místo "babička" řekne mému dvouměsíčnímu synovi "teta tě pochová". Na návštěvě u rodičů také zažívám pocit, že jsem neposlušná holčička, která místo toho, aby pomohla mamince s nádobím, chce si hrát s panenkou - to když dám před domácími pracemi přednost kojení nebo přebalování. Knížku pohádek moje mamka nekoupila pro "svého" vnoučka, ale pro "mého" syna...Věřte nebo ne, občas to docela nechápu a taky si říkám, jaká asi já jednou budu babička...