Žádný chudák nejsem....

Milá Štěpánko Kaňková, tuhle poznámku, protože naše dvojčata jsou také kluci, jsem již párkrát slyšela - odpověď jediná:"Jaký si je vychovám, takový budou." Znám rodinu, kde má maminka na starosti celkem 4 chlapy - od malička mají práce rozdělené (samozřejmě největší vzor byl tatínek) na ty, které maminka dělá a báječně (vaří, žehlí) a na ty, které jsou jen pro "pravé chlapy", protože maminka nemá tolik síly (vynášení koše, zalévání kytek - v pozdější době i věšení záclon, utírání prachu v knihovně a v neposlední řadě i škrábání brambor k výtečnému obědu apod.). Navíc - můj první manžel byl lenoch k pohledání a v případě, že mu byl naservírován oběd málo osolený - ani se nezvedl a zvolal:"Mami - sůl!" - totéž se později opakovalo s oslovením "Dano" - takže takové lenochy rozhodně svým budoucím snachám vychovat nehodlám i když - jak píšete Vy, momentálně je jejich pomoc spíš ke škodě než k užitku, ale mají snahu a ta se cení.