Taky nevím, co si o tom mám myslet

Na jednu stranu vnímám, že je dobře, že média o těchto případech informují, protože lidé pak mohou vědět, čeho si všímat a mohou týraným dětem pomoci. Na druhou stranu začínám mít pocit, že média tyto informace sdělují spíš jako nějakou senzaci (zvláště komerční televize) a to už je mi dost nepříjemné.
Co mi ovšem přijde nefér (viz článek slasti a strasti pěstounů), že rodiče, kteří dítě plácnou, jdou s ním k doktorovi, protože pak třeba upadne apod. jsou popotahováni po soudech. Naopak rodiče, kteří dítě skutečně týrají, řežou... s ním k doktorovi nejdou a v podstatě jakémukoli postihu unikají.