Myslím, že to zní hezky, ale je vidět, že pisatelka zatím děti nemá. Nechci, aby to brala jako kritiku, ale chtěla zkušenosti, tak přispěju svou troškou do mlýna. Bylo by krásné rodit podle jejího článku, jenže...
1. Léky tišící bolest při porodu - při druhém dítěti mi začaly první kontrakce v pátek odpoledne, Niki se narodila v pondělí navečer. 28 hodin křížových bolestí (posledních 10 hodin po necelých dvou minutách - miminko nesestupovalo a neotvírala jsem se)- epidural mi úžasně pomohl - díky němu jsem cítila 2 hodiny jen kontrakce a ne bolesti, tím jsem do sebe dostala novou energii, díky které se mi nakonec povedlo porodit.
2. Natržení hráze - nemůžu říct, že by se Niki drala na svět nějak příliš rychle (viz bod 1.) - ale šla ramínky napříč a roztrhla mě tak, že mě doktor sešíval cca půl hodiny a týden jsem měla "vodovou" dietu (polévky a ochucená mléka), protože mi musel "spravovat" i konečník.
3. Monitorování na lehátku - vzhledem k tomu, jak dlouho porod trval, už jsem o miminko začínala mít strach, takže mi bylo úplně jedno, že i přes ty bolesti musím být na lehátku a nemůžu chodit - v tu chvíli pro mě bylo důležité vědomí, že je beruška v pořádku a srdíčko jí bije jek má, myslím, že to dodá mamince sílu.
4. Zavedení tablety a "píchnutí" vody k urychlení porodu - po oněch 28 hodinách jsem se docela těšila, až tyto zákroky provedou a modlila se, aby se porod urychlil - i za miminko, které bylo hodně hodně dlouho "utiskováno" pravidelnými kontrakcemi.
5. Dirigování jak a kdy tlačit - myslím, že málokterá rodička pozná "tu pravou chvíli" - myslím, že nestačí poslouchat tělo, aspoň já jsem byla za rady PA vděčná.
6. tahání dítěte kleštěmi nebo vak. pumpou - někdy to prostě jinak nejde. Také mi to hrozilo, protože jsem byla naprosto vysílená předchozími kontrakcemi a hlavně křížovými bolestmi...ale nakonec jsme to zvládly obě (myslím, že trochu i strachem z kleští, když o nich doktor začal mluvit
). Někdy taky může mít mimčo potíže, a pokud už je v porodních cestách, císařský řez už nepřipadá v úvahu.
Teda, jsem se rozepsala...to jsem celá já
Tohle jsou moje zkušenosti - každý člověk je ale originál, i porod zažíváme každá jinak...
P.S. A probírání porodů s přítelem bych odložila až to bude aktuální, aby Ti neutekl - chlapi to holt mají jinak