MŠ

Možná, že můj příspěvek sem až moc patřit nebude, ale též se týká tak trochu soukromé školky.
Mám čtyřletého syna, kterého jsem, když mu byly dva roky, předběžně přihlásila do soukromé školky s tím, že nastoupí až mu budou 4 roky. Měla jsem velký zájem o to, aby chodil do soukromé školky, protože jsem si myslela, že je to pro dítě jen to nejlepší. Že se o něj lépe učitelky postarají, že tam bude míň dětí, tudíž větší prostor na věnování se jim. Že program, jídlo, péče apod. je mnohem lepší než ve školce státní. O tom jsem byla přesvědčená, i když jsem o té školce neměla žádné reference. Věděla jsem jen zhruba jaký je pro děti připravován program (plavání, lyže, divadlo apod.). A taky jsem věděla, kolik se bude měsíčně platit (3.800,- Kč),což byla úžásná částka na soukromou školku.

Čas běžel a když synovi bylo 3 a půl (to bylo v lednu 2008), všechny moje kamarádky se stejně starými dětmi jako můj syn, se začaly shánět po školce. Já byla v klidu, jelikož jsem školku měla přeci zajištěnou. Ony měly problémy, jelikož dětí je teď hodně, státních školek málo. Chodily na dny otevřených dveří, vyplňovaly přihlášky apod. Pak koncem února, kdy je většinou konec s podáváním přihlášek a začíná se uzavírat, jaké dítě se přijme, jaké ne, se mně ozvala paní ředitelka "mé" soukromé školky, že musí zvednout měsíční platbu a to na 6.000 Kč. Byla to rána z čistého nebe. Počítali jsme s částkou 3.800,- (jak jsem již uvedla) a 6.000,- bylo pro nás moc. Brala jsem to jako podraz, protože tohle musela vědět dávno ještě před možností dítě přihlásit do státní školky. Konzultovala jsem to i s městským úřadem (rozpočet si školky, jak státní, tak nestátní stanovují na přelomu roku). Domnívám se, že to paní ředitelka udělala schválně, aby měla jistotu, že dítě opravdu nastoupí, že už nebudu mít jinou možnost. (Dozvěděla jsem se od dvou ředitelek státních školek, že jim už volaly dvě maminky se stejným problémem jako jsem měla já). Musela jsem obvolávat státní školky (i školky na druhé straně města), zda by byla možnost ještě přihlásit mého syna. Většina odpovědí byla, že můžu, ale naděje je mizivá. Že si dají mé dítě do pořadníku a když se na podzim 2008 uvolní místo, přijmou ho. Jenže to jsem už musela nastoupit do práce.

Abych to mé psaní zkrátila - nakonec se na mě štěstí usmálo a můj syn v září 2008 nastoupil do státní školky. Nemůžu si ji vynachválit. Dětem se paní učitelky věnují jak nejlépe mohou, program pestrý, jídlo výborné, plno hraček, výchovné metody též výborné. Dobře funguje i komunikace mezi rodiči a učitelkami. Jsem moc ráda, že syn chodí právě do státní školky a né do soukromé. A když si člověk spočítá kolik se ušetří peněz za celý "školkovný" rok, nejsou to malé peníze. A dítě je spokojené. Co více si přát?