koukání okolo

Ráda tu Vaše kousíčky ze života.Mám třináctiletou dceru s DMO a rok a půl zdravého chlapečka a každý den si uvědomuji ten zázrak že jen tak si začal pást hříbátka a usmívat se,vzpomínám si jak jsme byli s manželem u vytržení a jak jsme dokola stále probírali že najednou sedí a jak jsme trpělivě a rádi ho hlídali když si začal stoupat ,aby se neuhodil.Jsou nezapomenutelné první krůčky, když nám podal svoji tlapičku a šli jsme po cestě na procházku.Jen tak často sedím vedle něj,jsem vděčná a jsem sťastná že můžu jen tak koukat jak staví kostky a jeho prstíky to umí a že ho můžu honit a tahat od louží,do kterých tak rád šlape a jeho nohy to umí.Jen tak,bez cvičení a křiku,že umí takové věci jako rozkousat rohlík,vyndat si bonbon a vylézt a sednout si mi na klín.Raduška mi ukázala jaký je Matyáš zázrak a nic není jen tak,záleží jak se na to člověk kouká ale přes to takzvané obohacení a možná právě proto, sním o zázraku a odvíjím si v hlavě setkání s kouzelnou bytostí která plní přání..........Ahoj MSP