Někdy je to vážně síla

Autobusem zase tak často nejezdím, ale když už jedu, dozvím se pravidelně všechny novinky z vesničky kde bydlím, i z těch okolních.

Vím, kdo komu co ukradl, kdo komu chodí za ženou, kdo byl kolikrát na umělém oplodnění, komu soused otrávil králíky a kdo je z pěstování králíků už celý otrávený. A to ani nemusí (vesměs) dotyčné dámy telefonovat. Stačí, že si povídají a snaží se při tom přeřvat jedna druhou.

Vím, že cizí rozhovory se nemají poslouchat, ale od té doby, co mi přeřvaly i Mozarta ve walkamanu už jsem to prostě vzdala.