Nepročetla jsem úplně celou diskusi,

takže nebudu s nikým polemizovat a vyjádřím se jen k článku. Víceméně se přidávám k jednomu z prvních názorů, že popsaný porod je pro zdravé a bez komplikací, pro mladé matky a pro statečné.
S miminem se může stát cokoli v něolika dnech, které jsou kritické - myslím, že 4 dny hospitalizace za normálních okolností asi nejsou pro srandu králíkům.
Čeká mě první porod v 35 letech. Rozhodně bych se neodvážila experimentovat s životem svého dítěte ani se svým /kvůli němu/.
Připadá mi přitažené za vlasy všechno odmítat, včetně většiny vyšetření v těhotenství - alternativa ano, ale "vocamcaď pocamcaď." Už před staletími a tisíciletími se matkám braly chvilku po porodu děti, aby se prohlédly, umyly a ošetřily (dtto matky)...
A monitor? Určitě je s personálem donhoda - nikde není psáno, že se musí ležet na zádech - pokud matka nebude rýt a vehementně se dožadovat porodu z pravěku, jistě s ní povedou dialog.
Navíc každému vadí něco jiného - ze zkušenosti mé sestry: monitor totál pominula, brala to jako běžnou věc, co ji lehce vytočilo, byla injekce na spaní (byl ještě čas), o níž se domnívala, že je na bolest. Bolest se nezmírnila, jen 2x víc cítila, že proti tomu nemůže nic dělat, protože byla totál utlumená...
Jinak vše ok. Nástřih vyžadovala, pokud to bude nutné - dvě naše společné kamarádky si taky "vymýšlely" porodní plány atd. a mudři ten "nátrh" pak nestačili stehovat a alternativní dámy se nemohly pořádně posadit pěkně dlouho...
A vůbec - asi je to tím, že jsem bývala z oboru a vím, co se všechno může stát, takže porody ambulantní, porody doma, porody virtuální či kýho čerta je pro typy: Co oči nevidí (resp. co vzdělání nedá), to srdce nebolí (resp. toho se nebojíme;o)))